Oblast Japonska je výrazně tektonicky činná. Dvacet procent všech světových zemětřesení o síle větší než šest stupňů Richterovy stupnice se odehraje právě tam.
Setkávají se zde celkem čtyři mohutné litosférické desky, a proto není divu, že obyvatelé Tokia pociťují slabé otřesy téměř každý týden.
Současná japonská vláda pilně pracuje na přípravách nejrůznějších krizových plánů, které by v případě ničivého zemětřesení použila. Podle jejích odhadů je velmi pravděpodobné (až na 90 procent), že oblast japonského hlavního města zasáhnou v průběhu následujících padesáti let masivní otřesy půdy. S japonskou precizností místní geologové dokonce vypočítali, že pokud by Tokio zasáhlo zemětřesení o síle 7,3 stupně Richterovy škály v době večerní špičky, zahynulo by v metropoli 10 tisíc obyvatel a škody by se vyšplhaly do závratné výše jednoho trilionu amerických dolarů.
Převratné tvrzení vědce!
Vládní programy v nedávné době ale narušil geolog Šindži Toda z National Institute of Advanced Industrial Science and Technology. Ten teď tvrdí, že hlavní město Japonska leží na jiné tektonické desce, než se doposud předpokládalo.
Již čtyři zmiňované tektonické desky jsou Euroasijská, Americká, Filipínská a Pacifická, přitom podle vlády Tokio má ležet na výběžku té Filipínské, při jejím styku s Euroasijskou a Pacifickou deskou. Toda se ale domnívá, že největší město světa se nachází na nové, samostatné tektonické desce, která byla doposud mylně vydávána za část desky Filipínské.
Svá odvážná tvrzení geolog zakládá na dlouhodobém studiu a analýze zhruba 150 tisíc zemětřesení s magnitudem větším než 2, která oblastí regionu Kanto, kam Tokio patří, zatřásla od roku 1979 do roku 2004. Nová deska má podle Todových odhadů mocnost (tloušťku) až 25 kilometrů a rozlohu 10 tisíc čtverečních kilometrů, je tedy o něco menší než například Středočeský kraj (14 procent území České republiky).
Další geologický šok
Aby toho na obyvatele japonské metropole nebylo málo, tamní vědci z Tokijské univerzity nyní zveřejnili, že tektonický zlom pod Tokiem, kde se podsouvá Filipínská litosférická deska pod Euroasijskou, se nachází mnohem blíže zemskému povrchu. Z původně odhadovaných 20 až 40 kilometrů je podle nejnovějších měření pouhých 26 kilometrů, a v některých místech dokonce jen 4 kilometry pod povrchem, což v budoucnosti může být příčinou mnohem intenzivnějších otřesů půdy.
Pokud se všechny tyto závěry potvrdí, bude třeba všechny dosavadní krizové plány nejspíše přepracovat, protože mají, jak se zdá, výraznou trhlinu, která by mohla ve vládních programech způsobit „zemětřesení“.
Zemětřesení, která otřásla Zemí vycházejícího slunce
Ve 20. století zasáhlo Japonsko několik zemětřesení, jejichž síla přesáhla sedm stupňů Richterovy škály a která si vyžádala tisíce lidských životů.
1923 – Jokohama a Tokio – 143 000 obětí
1927 – Tadžima – 34 500 obětí
1933 – Sanriku – 3000 obětí
1944 – Tonankai – 1200 obětí
1946 – Nankaido – 1330 obětí
1948 – Fukui – 5130 obětí
1995 – Kobe a Osaka – 5500 obětí
Pohyb rychlostí šneka
Řadu zemětřesení po celém světě má na svědomí pohyb tektonických (nebo také litosférických) desek zemské kůry. Tyto desky tvoří vrchní část zemského povrchu, mají nepravidelný tvar a jejich velikost i mocnost jsou proměnlivé. Průměrná rychlost pohybujících se tektonických desek je 5 až 10 centimetrů za rok. V současnosti je odborníky uváděno šest velkých (Pacifická, Americká, Euroasijská, Africká, Indo-australská a Antarktická) a několik menších litosférických desek (např. Nazca, Filipínská, Arabská, Juan de Fuca nebo Scotia).
