Domů     Technika
Jak pracuje dalekohled…
21.stoleti 19.8.2005

Když člověk uslyší o astronomovi, ihned si k němu představí dalekohled. Tento přístroj však zdaleka nenajdeme jen v rukou hvězdářů, ale je nedílnou součástí výbavy i mnoha dalších profesí.Když člověk uslyší o astronomovi, ihned si k němu představí dalekohled. Tento přístroj však zdaleka nenajdeme jen v rukou hvězdářů, ale je nedílnou součástí výbavy i mnoha dalších profesí.

Dalekohledy se v zásadě dělí na dva druhy – na čočkové (refraktory) a  zrcadlové (reflektory). Základním principem fungování dalekohledu je vedení paprsku přes soustavu čoček a hranol. Čočky slouží k tomu, aby byl obraz dobře zpracovatelný pro oko, nebyl rozmazaný nebo převrácený. Hranol prodlužuje dráhu paprsku, důsledkem čehož se obraz zvětší. Zrcadlo je pak v dalekohledu určeno k tomu, aby se světlo nerozkládalo na spektrální barvy. Bez něho totiž mají pozorované předměty charakteristicky zbarvené okraje.
Nejdůležitější částí dalekohledu je objektiv, který zajistí, aby po průchodu či odrazu světla byly jeho paprsky nasměrovány tak, že se v ohniskové rovině spojí a vytvoří obraz sledovaného objektu.
Další základní součástkou dalekohledu je okulár, který umožňuje oku spatřit obraz vytvořený objektivem. Zvětšuje obraz vytvořený objektivem v ohniskové rovině.
Protože oči každého z nás vidí trochu jinak, patří k vybavení každého slušně se tvářícího dalekohledu nezbytné jemné doladění ostrosti obrazu, které dokáže redukovat i krátkozrakost nebo dalekozrakost. Koukat se do objektivu skrze brýle totiž není dvakrát příjemné.
Speciálním doplňkem některých dalekohledů je zařízení na noční vidění. To
funguje na principu zesilování světla. Do objektivu vstupuje zbytkové světlo, které je pomocí elektro-optického měniče zesíleno a přivedeno do okuláru. K tomu aby se světlo dalo zesílit musí být alespoň trochu vidět, postačí měsíc nebo jen hvězdy.
 

Galileo nebyl první…
V historických pramenech se první zmínky o zvětšovacích sklech objevují již na konci 13. století. Italští renesanční vědci již s čočkami experimentovali, nicméně až Holanďan Hans Lippershey při svých pokusech zjistil, že předměty pozorované dvěma čočkami za sebou, se oku jeví přiblížené. Na tomto principu zkonstruoval jednoduchý dalekohled s tří až čtyřnásobným zvětšením, jehož součástí byla trubice a v ní dvě čočky – jedna vypouklá a druhá vydutá. V roce 1608 si nechal tento vynález patentovat. 
Vynález se šířil Evropou, až o něm uslyšel nikdo jiný než Galileo Galilei. Ten jen o rok později, kdy si Lippershey nechal svůj vynález patentovat, přichází s dalekohledem, který ke schopen předměty zvětšit až dvacetkrát. Galilei však doplatil na to, že slunce pozoroval normalním čirým sklem a nedlouho po sestrojení svého dalekohledu oslepl. To Němec Jan Keppler byl opatrnější a do dalekohledu navrhl sklo tmavé.
Další významný mezník do historie okuláru přináší anglický fyzik Isaac Newton. Při experimentování s trojbokým hranolem (prizmatem) objevil jeho schopnost rozkládat barvy spektra. Uvědomil si, že vady dalekohledů způsobuje sklo špatně rozkládající barvy a tak jednu z čoček nahradil zrcadlem. Dalekohledy na tomto principu fungují dodnes.

Související články
Technika 9.7.2025
Představte si robota, který se sám orientuje v temném podzemí, analyzuje stěny tunelu a rozpozná člověka i nečekanou trhlinu. Ne, to není sci-fi – to je JULBOT. A právě takoví roboti se dnes učí pracovat v podzemní laboratoři ČVUT. Moderní stavebnictví se posouvá hluboko pod zem – a s ním i technologie, které mu pomáhají. […]
Mluvit s chatbotem může být jako snažit se obejmout ledničku – chladné, strojené a bez odezvy. A když jde o něco osobního? Často zjistíme, že robot prostě nestačí. Proč nás ale právě tato komunikace tolik stresuje? Když člověk mluví s člověkem, nejde jen o slova. Hraje se tu s gesty, výrazem tváře, tónem hlasu… někdy […]
Technika 6.7.2025
V Číně se objevila nová a neobvyklá forma technologie „tap and pay“, která umožňuje zákazníkům platit pouhým naskenováním dlaně místo tradiční platební karty. Tuto biometrickou technologii poprvé uvedl internetový gigant Tencent a v posledních měsících se ji snaží co nejvíce rozšířit. Lidé, kteří novou technologií využívají, mohou zapomenout na peněženky a u pokladen nechat své […]
Objevy Technika 2.7.2025
Školní jaderný reaktor VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, známý jako „Vrabec“, v prosinci oslaví 35 let od svého spuštění. A protože takové výročí si zaslouží něco speciálního, otevře fakulta 8. října 2025 reaktor pro širokou veřejnost! Běžně se do reaktorové haly jen tak někdo nedostane – slouží hlavně studentům a […]
Do roku 2050 vzroste světová populace na 9,8 miliardy, přičemž 70 % z těchto lidí bude žít ve městech a jejich nejbližším okolí. Aby to bylo možné, je potřeba hledat inovativní řešení a dostupné technologie k přetvoření měst na chytrá města budoucnosti, která budou snižovat své dopady na životní prostředí a zároveň šetrně nakládat s […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz