Domů     Zajímavosti
Kde se vyrábějí závodní koně?
21.stoleti
od 21.stoleti 19.8.2005

V uplynulých měsících se v médiích vyrojily zprávy o úspěšně klonovaných koních. Jak je to doopravdy? 21. STOLETÍ vás v tomto díle naší pravidelné rubriky zavede na vědecké pracoviště, které má na „výrobě“ ušlechtilých zvířat doslova lví podíl.V uplynulých měsících se v médiích vyrojily zprávy o úspěšně klonovaných koních. Jak je to doopravdy?  21. STOLETÍ vás v tomto díle naší pravidelné rubriky zavede na vědecké pracoviště, které má na „výrobě“ ušlechtilých zvířat doslova lví podíl.

Už jsme vás v našem časopise informovali o italské nadvládě na poli klonovaných koní nebo o americké radosti nad právě narozeným hříbětem, vypiplaným z kožních buněk jiného zvířete. Ale kde by byli se svými pokusy Američané nebo Italové, nebýt vydatné pomoci špičkové francouzské laboratoře Cryozootech.

Šampióni v tekutém dusíku
Ve městě Evry nedaleko Paříže se ukrývá významné vědecké pracoviště, které proslulo svým zásadním přínosem k rozvoji klonování živočichů, především koní. Právě závodní koně bývají kvůli bezpečnosti velmi často vykastrovaní, tudíž s jejich „odchodem do koňského nebe“  přichází člověk i o vynikající vlastnosti konkrétního šampióna. Právě tomu se ale Francouzi rozhodli udělat přítrž!
Jejich laboratoř slouží především jako „ledová“ buněčná banka, v níž jsou vzorky uchovávány  v tekutém dusíku při teplotách až -196 ˚C. V současnosti jsou v ní uloženy buněčné tkáně 30 špičkových závodních koní, kteří v minulosti vítězili v nejrůznějších jezdeckých disciplínách.

Obchod s koňmi
Polovina z každého vzorku přitom patří laboratoři a polovina majitelům jednotlivých zvířat, o zisk se tedy dělí. Laboratoř tak přišla na dobrý způsob, jak se i v oblasti klonování dá poměrně slušně podnikat. Navíc Cryozootech vzorky dále propůjčuje jiným vědeckým institucím, aby s nimi mohly provádět své vlastní pokusy.
Kromě koňských tkání by odborníci chtěli do budoucna uchovávat i genetický materiál živočišných druhů, které jsou v současnosti ohroženy vyhubením. Tím by také rádi dokázali veřejnosti, že klonování není nikterak v rozporu s druhovou rozmanitostí (biodiverzitou) živočišné říše, ba právě naopak.

„Potomek“ kastráta
Mezi největší úspěchy laboratoře Cryozootech patří vůbec první klon závodního koně na světě, hřebeček pojmenovaný Pieraz-Cryozootech-Stallion. Společně s italským týmem, vedeným uznávaným odborníkem na klonování, profesorem Cesarem Gallim, tamní experti přivedli 25. února letošního roku na svět klon kastrovaného mnohonásobného šampióna mezinárodních vytrvalostních dostihů Pieraze, který nikdy neměl potomstvo.
O složitosti procesu klonování svědčí množství vypěstovaných embryí, které však v drtivé většině přijdou nazmar. Početí koně Paris-Texas, jenž se nedávno narodil jako první klonovaný kůň na severoamerické půdě, například předcházelo 400 pokusů, které trvaly celé čtyři měsíce. Z velkého množství testovaných vzorků se ujalo pouze šest embryí, ale jen jedno jediné se později začalo úspěšně vyvíjet v těle vybrané klisny.
Potomek úspěšného závodníka se na dostihovou dráhu v budoucnosti nikdy nepodívá, v tom jsou zatím pořadatelé koňských soutěží neoblomní a Cryozootechu nepřejí. Podle zdrojů z francouzské laboratoře se přesto už teď můžeme těšit v příštím roce na další překvapení v podobě nových závodních koňů.

Tajnosti kolem druhého klonu
Určitě jste si všimli složitého jména Pieraz-Cryozootech-Stallion, které dostal první klon závodního koně a které v sobě ukrývá hned několik základních informací o zvířeti. Možná se proto podivujete nad stručností jména Paris-Texas. Francouzská laboratoř totiž zatím úzkostlivě tají, jaký dostihový šampión se stal dárcem buněk, z nichž vzešlo další nedávno narozené hříbě. Hnědý koník tak nezískal jméno podle svého vzoru, jak se tomu v případě klonovaných koní z Cryozootechu stává zvykem. A ptáte se, proč takové tajnosti? Laboratoř se společně s majitelem koně dohodla, že obě zvířata, dostihového šampióna i jeho klon, předvedou při společné exhibici, jakmile hříbě trochu povyroste.

Předchozí článek
reklama
Související články
Jak poznat rozdíl mezi spermií potkana, myši i člověka? Chcete si vyzkoušet napsat své jméno husím brkem a v hlaholici? Jak vzniká epilepsie, Alzheimerova choroba, cukrovka nebo infarkt? A jak k nám hovoří stromy? To a mnohé další jsou lákadly letošního Veletrhu vědy. Svět vědy, výzkumu a nejnovějších technologií opět míří do Letňan. Největší populárně […]
Zájem o hamburgery z hrachoviny obarvené červenou řepou už opadává, fritovaní cvrčci a mouka z larev narážejí na těžko překonatelný faktor odporu. Novou nadějí, jak lidstvo uživit, se stávají potraviny přirozené, ale vzniklé z buněk v laboratoři. Říká se tomu celulární zemědělství. V belgickém Gentu si hýčkají Margaret. Je ocelová, výkonnosti špičkových dojnic sice zdaleka […]
Tým vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnil výsledky rozsáhlého výzkumu v oblasti veřejného zdraví – jeho cílem bylo mapování výskytu viru SARS-CoV-2 v prostředcích pražské hromadné dopravy, během pandemie COVID-19. Za tímto účelem zároveň vyvinul speciální biosenzory, jejichž využití přineslo nové poznatky v boji proti infekčním chorobám „Biosenzory se ukazují jako slibný nástroj […]
Masaryk, Beneš, Havel a… Kučera. Pouze tito čtyři Češi byli zvoleni do vysoce prestižní a elitní Americké filozofické společnosti. Společnost má aktuálně méně než 1000 členů, z toho jen 158 ze zahraničí, a oceňuje mimořádné úspěchy v oblasti matematiky a fyzikálních věd, biologických věd, společenských a behaviorálních věd, umění a humanitních věd a věcí veřejných. […]
Začalo to vlastně mimochodem. Před časem jsme psali článek o „Průlomu v léčbě koktavosti: Americká studie dává naději…“, a reagoval na něj biofyzik, profesor RNDr. Josef Pešák, CSc. Několik telefonátů vystřídalo pozvání do Olomouce a to vyústilo v návštěvu a povídáním na téma balbutismus (koktavost)… Dodnes široce používaná efektivní léčba koktavosti neexistuje, funguje především na bázi logopedické […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz