V uplynulých měsících se v médiích vyrojily zprávy o úspěšně klonovaných koních. Jak je to doopravdy? 21. STOLETÍ vás v tomto díle naší pravidelné rubriky zavede na vědecké pracoviště, které má na „výrobě“ ušlechtilých zvířat doslova lví podíl.

Už jsme vás v našem časopise informovali o italské nadvládě na poli klonovaných koní nebo o americké radosti nad právě narozeným hříbětem, vypiplaným z kožních buněk jiného zvířete. Ale kde by byli se svými pokusy Američané nebo Italové, nebýt vydatné pomoci špičkové francouzské laboratoře Cryozootech.

Šampióni v tekutém dusíku
Ve městě Evry nedaleko Paříže se ukrývá významné vědecké pracoviště, které proslulo svým zásadním přínosem k rozvoji klonování živočichů, především koní. Právě závodní koně bývají kvůli bezpečnosti velmi často vykastrovaní, tudíž s jejich „odchodem do koňského nebe“  přichází člověk i o vynikající vlastnosti konkrétního šampióna. Právě tomu se ale Francouzi rozhodli udělat přítrž!
Jejich laboratoř slouží především jako „ledová“ buněčná banka, v níž jsou vzorky uchovávány  v tekutém dusíku při teplotách až -196 ˚C. V současnosti jsou v ní uloženy buněčné tkáně 30 špičkových závodních koní, kteří v minulosti vítězili v nejrůznějších jezdeckých disciplínách.

Obchod s koňmi
Polovina z každého vzorku přitom patří laboratoři a polovina majitelům jednotlivých zvířat, o zisk se tedy dělí. Laboratoř tak přišla na dobrý způsob, jak se i v oblasti klonování dá poměrně slušně podnikat. Navíc Cryozootech vzorky dále propůjčuje jiným vědeckým institucím, aby s nimi mohly provádět své vlastní pokusy.
Kromě koňských tkání by odborníci chtěli do budoucna uchovávat i genetický materiál živočišných druhů, které jsou v současnosti ohroženy vyhubením. Tím by také rádi dokázali veřejnosti, že klonování není nikterak v rozporu s druhovou rozmanitostí (biodiverzitou) živočišné říše, ba právě naopak.

„Potomek“ kastráta
Mezi největší úspěchy laboratoře Cryozootech patří vůbec první klon závodního koně na světě, hřebeček pojmenovaný Pieraz-Cryozootech-Stallion. Společně s italským týmem, vedeným uznávaným odborníkem na klonování, profesorem Cesarem Gallim, tamní experti přivedli 25. února letošního roku na svět klon kastrovaného mnohonásobného šampióna mezinárodních vytrvalostních dostihů Pieraze, který nikdy neměl potomstvo.
O složitosti procesu klonování svědčí množství vypěstovaných embryí, které však v drtivé většině přijdou nazmar. Početí koně Paris-Texas, jenž se nedávno narodil jako první klonovaný kůň na severoamerické půdě, například předcházelo 400 pokusů, které trvaly celé čtyři měsíce. Z velkého množství testovaných vzorků se ujalo pouze šest embryí, ale jen jedno jediné se později začalo úspěšně vyvíjet v těle vybrané klisny.
Potomek úspěšného závodníka se na dostihovou dráhu v budoucnosti nikdy nepodívá, v tom jsou zatím pořadatelé koňských soutěží neoblomní a Cryozootechu nepřejí. Podle zdrojů z francouzské laboratoře se přesto už teď můžeme těšit v příštím roce na další překvapení v podobě nových závodních koňů.

Tajnosti kolem druhého klonu
Určitě jste si všimli složitého jména Pieraz-Cryozootech-Stallion, které dostal první klon závodního koně a které v sobě ukrývá hned několik základních informací o zvířeti. Možná se proto podivujete nad stručností jména Paris-Texas. Francouzská laboratoř totiž zatím úzkostlivě tají, jaký dostihový šampión se stal dárcem buněk, z nichž vzešlo další nedávno narozené hříbě. Hnědý koník tak nezískal jméno podle svého vzoru, jak se tomu v případě klonovaných koní z Cryozootechu stává zvykem. A ptáte se, proč takové tajnosti? Laboratoř se společně s majitelem koně dohodla, že obě zvířata, dostihového šampióna i jeho klon, předvedou při společné exhibici, jakmile hříbě trochu povyroste.