Krvelační mravenci neznají slitování!

Některé druhy jihoamerických mravenců používají při lovení hmyzu velmi neobvyklé techniky, které v živočišné říši nemají obdoby. Někdy své oběti doslova „natahují na skřipec“. Potvrzují to nejnovější výzkumy francouzských vědců.Některé druhy jihoamerických mravenců používají při lovení hmyzu velmi neobvyklé techniky, které v živočišné říši nemají obdoby. Někdy své oběti doslova „natahují na skřipec“. Potvrzují to nejnovější výzkumy francouzských vědců.

Stromoví mravenci druhu Allomerus decemarticulatus žijí v pralesích severní Amazonie, a to pouze na jediné rostlině, která se nazývá Hirtella physophora. Už tato skutečnost upoutala pozornost vědců z univerzity ve francouzském Toulouse.

Při pozorování neobvyklého živočišného druhu je brzy čekalo daleko větší překvapení.

Jak se staví mučidla?Zmiňovaní mravenci totiž budují důmyslné pasti, do nichž svou kořist lapí jako středověkého provinilce do mučicích nástrojů. Na povrchu své hostitelské rostliny upletou z jejích vláken jakousi uzavřenou komůrku.

Celou stavbu zpevní plísní, kterou, jak vědci ke svému úžasu zjistili, si amazonští mravenci ve svých koloniích sami s rozmyslem pěstují, aby ji později mohli použít právě ke konstrukci pastí. Stromy, v nichž mravenci nebydlí, takovou plíseň nikdy nevytvoří.

Po celém obvodu komůrky pak mazaní tvorové provrtají desítky nepatrných dírek, kterými tak akorát prostrčí hlavu. Když je past hotová, ukryjí se v ní stovky mravenců a čekají na kořist – s hlavou u otvorů a s rozevřenými kusadly.

Pomalá smrt na skřipciHmyz snadno podlehne dojmu, že usedá přímo na rostlinu. Ve chvíli, kdy se ocitne na nebezpečné ploše, zaútočí na něj krvelační mravenci. Svými kusadly zachytí nešťastnou oběť za končetiny, tykadla nebo křídla, jež proklouznou otvory v pasti, a roztahují ji po celé ploše komůrky, jako na středověkém skřipci.

Jakmile je kořist bezbranná, z úkrytu se vyrojí hordy mravenců, kteří do ní začnou intenzivně bodat a kousat, dokud není úplně paralyzovaná. U menšího hmyzu přichází smrt brzy, u většího může pomalé mučení trvat až dvanáct hodin.

Mravenci kořist do svého hnízda přenesou, až když je mrtvá, nebo zcela nehybná. Tam ji také naporcují na kousky a hostina může začít. Troufnou si i na „mamuty“!Vychytralí mravenci si díky svým stavitelským dovednostem mohou troufnout na kdejakého „mamuta“ z hmyzí říše. „Uloví téměř všechno, co se k pasti přiblíží, a uchvátí, co mohou – končetiny, tykadla, prostě cokoli,“ říká doktor Jérôme Orivel, který se výzkumu amazonských mravenců zúčastnil. Stačí, pokud má potencionální oběť končetiny natolik úzké, aby propadly smrtonosným otvorem v komůrce.

Výjimkou tak nebývají například nejrůznější kobylky, které v mravenčí nástraze končí velmi často. Na housenky, jež jsou mnohem tlustší a nemají na svém těle nic, za co by je bylo možné dobře zachytit, si však musejí mravenci nechat zajít chuť a vyřadit je ze svého jídelníčku.

Tak neuvěřitelná spolupráce mezi jedinci určitého druhu mravenců doposud nebyla nikde jinde zkoumána a vědecky popsána. Stejně tak je pozoruhodný a zcela ojedinělý kolektivní podíl těchto mravenců na tvorbě pasti určené pro získání potravy.

Mravenčí závislost na sladkémV našich podmínkách se mravenci živí převážně hmyzem a jinými drobnými živočichy, mají rádi sladkou šťávu zralých plodů nebo medovici, kterou vylučují mšice. Mravenci si proto nepatrné tvorečky patřičně předcházejí, úzkostlivě o ně pečují, přenášejí je z jedné rostliny na druhou, a přes zimu je dokonce schovávají v útrobách svých mravenišť.

Podobně se dokážou starat i o některé housenky, které rovněž ze svých žláz produkují neobvyklou, nasládlou tekutinu, jež na mravence mocně působí, a vykrmují je na úkor královny i larev. Pokud ale housence přísun potravy nestačí, neváhá zhltnout ani svého hostitele.

Autor: Ilona Růžková
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Jak bezpečně ukládat v podzemí...

Oxid uhličitý je přirozenou součástí atmosféry, ale jak to tak bývá, i...

Na rase psa nezáleží

Pokud jde o chování psů, stereotypy nemají konce – od „společenských“...

Kolika let se může dožít váš pes?...

Jakmile je některý druh domestikován a lidé mohou zasahovat do jeho vývoje,...

Husy jako strážkyně hranic

Na čínských hranicích s Vietnamem hlídá v současné době houf asi 500 hus,...

Technologický bonbónek v asijském...

Někdo to bude považovat za holý nesmysl. Jiní nadšeně zatleskají. Řeč je o...

Ubývá hmyzu

Nepříjemný fenomén posledních let pokračuje a hmyzu čím dál tím více ubývá....

Plastová stavebnice v plicích

Poprvé bylo zaznamenáno znečištění mikroplasty hluboko v plicích živých lidí. Částice...

Hormonem lásky na krále zvířat: Oxytocin...

O pozitivních i negativních dopadech hormonu lásky na člověka...

Používají houby řeč? Výzkum to...

Matematická analýza elektrických signálů, které si houby mezi sebou...

Okřídlený mistr dravosti: Sršen...

O možném ohrožení našeho kontinentu sršní asijskou jsme poprvé psali již před mnoha...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jaro a játra? Ano! O jeden z nejvýkonnějších orgánů však pečujte celý rok

Jaro a játra? Ano! O jeden z...

Játra – druhý největší orgán našeho těla a po mozku také druhý...
Jdou dohromady videohry a vyšší inteligence?

Jdou dohromady videohry a vyšší...

„Neseď u té hry pořád, zblbneš…“ Připadá vám tato věta povědomá? Mnozí rodiče...
Mikrospánek za volantem zažil každý osmý český řidič

Mikrospánek za volantem zažil každý...

Z průzkumu, který si nechala vypracovat společnost Nextbase, přední světový...
Vědci mrknou denisovanům na zoubek

Vědci mrknou denisovanům na zoubek

Podle nové mezinárodní studie by dětský zub nalezený v laoské jeskyni...
Česká aplikace Vitadio pomáhá s léčbou cukrovky

Česká aplikace Vitadio pomáhá s...

Česká mobilní aplikace Vitadio, která pomáhá pacientům v prevenci a léčbě diabetu 2....
Barcelona si tradičně žádá nejtvrdší pneumatiky

Barcelona si tradičně žádá...

Okruh v Barceloně už dobře znají jak týmy, tak společnost Pirelli,...
Osudný omyl krále country

Osudný omyl krále country

Poslední den roku 1943 je na americké letecké základně v Roswellu...
Vladimir Majakovskij: Zabiju se, když odejdeš!

Vladimir Majakovskij: Zabiju se,...

Pro jedny je mistrem slova, pro druhé nenapravitelný sukničkář, pro další...
Podivuhodní delfíni: Opičí se víc, než opice – a paměť mají lepší, než slon

Podivuhodní delfíni: Opičí se víc, než...

Mít paměť jako slon není zase takové terno. Mnohem lepšího...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.