Krvelační mravenci neznají slitování!

Některé druhy jihoamerických mravenců používají při lovení hmyzu velmi neobvyklé techniky, které v živočišné říši nemají obdoby. Někdy své oběti doslova „natahují na skřipec“. Potvrzují to nejnovější výzkumy francouzských vědců.Některé druhy jihoamerických mravenců používají při lovení hmyzu velmi neobvyklé techniky, které v živočišné říši nemají obdoby. Někdy své oběti doslova „natahují na skřipec“. Potvrzují to nejnovější výzkumy francouzských vědců.

Stromoví mravenci druhu Allomerus decemarticulatus žijí v pralesích severní Amazonie, a to pouze na jediné rostlině, která se nazývá Hirtella physophora. Už tato skutečnost upoutala pozornost vědců z univerzity ve francouzském Toulouse.

Při pozorování neobvyklého živočišného druhu je brzy čekalo daleko větší překvapení.

Jak se staví mučidla?Zmiňovaní mravenci totiž budují důmyslné pasti, do nichž svou kořist lapí jako středověkého provinilce do mučicích nástrojů. Na povrchu své hostitelské rostliny upletou z jejích vláken jakousi uzavřenou komůrku.

Celou stavbu zpevní plísní, kterou, jak vědci ke svému úžasu zjistili, si amazonští mravenci ve svých koloniích sami s rozmyslem pěstují, aby ji později mohli použít právě ke konstrukci pastí. Stromy, v nichž mravenci nebydlí, takovou plíseň nikdy nevytvoří.

Po celém obvodu komůrky pak mazaní tvorové provrtají desítky nepatrných dírek, kterými tak akorát prostrčí hlavu. Když je past hotová, ukryjí se v ní stovky mravenců a čekají na kořist – s hlavou u otvorů a s rozevřenými kusadly.

Pomalá smrt na skřipciHmyz snadno podlehne dojmu, že usedá přímo na rostlinu. Ve chvíli, kdy se ocitne na nebezpečné ploše, zaútočí na něj krvelační mravenci. Svými kusadly zachytí nešťastnou oběť za končetiny, tykadla nebo křídla, jež proklouznou otvory v pasti, a roztahují ji po celé ploše komůrky, jako na středověkém skřipci.

Jakmile je kořist bezbranná, z úkrytu se vyrojí hordy mravenců, kteří do ní začnou intenzivně bodat a kousat, dokud není úplně paralyzovaná. U menšího hmyzu přichází smrt brzy, u většího může pomalé mučení trvat až dvanáct hodin.

Mravenci kořist do svého hnízda přenesou, až když je mrtvá, nebo zcela nehybná. Tam ji také naporcují na kousky a hostina může začít. Troufnou si i na „mamuty“!Vychytralí mravenci si díky svým stavitelským dovednostem mohou troufnout na kdejakého „mamuta“ z hmyzí říše. „Uloví téměř všechno, co se k pasti přiblíží, a uchvátí, co mohou – končetiny, tykadla, prostě cokoli,“ říká doktor Jérôme Orivel, který se výzkumu amazonských mravenců zúčastnil. Stačí, pokud má potencionální oběť končetiny natolik úzké, aby propadly smrtonosným otvorem v komůrce.

Výjimkou tak nebývají například nejrůznější kobylky, které v mravenčí nástraze končí velmi často. Na housenky, jež jsou mnohem tlustší a nemají na svém těle nic, za co by je bylo možné dobře zachytit, si však musejí mravenci nechat zajít chuť a vyřadit je ze svého jídelníčku.

Tak neuvěřitelná spolupráce mezi jedinci určitého druhu mravenců doposud nebyla nikde jinde zkoumána a vědecky popsána. Stejně tak je pozoruhodný a zcela ojedinělý kolektivní podíl těchto mravenců na tvorbě pasti určené pro získání potravy.

Mravenčí závislost na sladkémV našich podmínkách se mravenci živí převážně hmyzem a jinými drobnými živočichy, mají rádi sladkou šťávu zralých plodů nebo medovici, kterou vylučují mšice. Mravenci si proto nepatrné tvorečky patřičně předcházejí, úzkostlivě o ně pečují, přenášejí je z jedné rostliny na druhou, a přes zimu je dokonce schovávají v útrobách svých mravenišť.

Podobně se dokážou starat i o některé housenky, které rovněž ze svých žláz produkují neobvyklou, nasládlou tekutinu, jež na mravence mocně působí, a vykrmují je na úkor královny i larev. Pokud ale housence přísun potravy nestačí, neváhá zhltnout ani svého hostitele.

Autor: Ilona Růžková
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Silně ohroženým rybákům se na pokusných ostrovech na Lipně zalíbilo

Silně ohroženým rybákům se na...

Sedm hnízd a čtrnáct malých ptáčat rybáka obecného napočítali jihočeští...
Dávné vymírání měla možná na svědomí supernova

Dávné vymírání měla možná na...

Vědci již dlouhou řádku let zkoumají, jak by supernovy mohly ovlivnit...
Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci dříve než laboratorní testy

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci...

Nevábně zavánějící trus by dobrovolně nikdo neočichával. Speciálně vycvičené fretky...
Australské ekosystémy v ohrožení

Australské ekosystémy v ohrožení

Ekosystém se pomalu ale jistě hroutí na celé planetě, oteplování a nadměrné...
Klimatické extrémy mohou zvyšovat agresivitu pavouků

Klimatické extrémy mohou zvyšovat...

Vysoké teploty spojené s bouřemi někomu přinášejí radost, jinému zas utrpení....
V liberecké zoo jsou prvně k vidění kriticky ohrožení gekoni modří

V liberecké zoo jsou prvně k vidění...

Zoo Liberec začala s chovem vzácných gekonů modrých. Dvojice těchto...
24 000 let staré organismy nalezené zmrzlé na Sibiři se mohou stále rozmnožovat

24 000 let staré organismy nalezené...

Říkají mu „evoluční skandál“. Miliony let k reprodukci...
Liberecký orlosup vypuštěn ve Španělsku

Liberecký orlosup vypuštěn ve...

V sobotu 5. června 2021 bylo slavnostně vypuštěno mládě orlosupa...
V liberecké zoo mají mladé

V liberecké zoo mají mladé

V období jara přichází mláďata na svět jak ve volné přírodě, tak zpravidla i...
Je libo červíka?

Je libo červíka?

Larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor), označované též jako mouční červi,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Tragédie při oslavách revoluce: Pomohl diktátor manželce do hrobu?

Tragédie při oslavách revoluce:...

Dne 9. listopadu 1932 dochází během oslav 15. výročí Říjnové revoluce k tragédii. Sovětský vůdce Josif Vissarioniovič...
Mezihvězdná komunikace: Pozemšťané volají vesmír!

Mezihvězdná komunikace: Pozemšťané...

Za necelé tři miliony let své existence člověk dokázal urazit slušný kus...
Proč „zanikne“ podmokelský poklad?

Proč „zanikne“ podmokelský poklad?

Píše se rok 1771 a české země sužují vytrvalé deště. Krajinami se...
Pěšky kolem světa za 13 let!

Pěšky kolem světa za 13 let!

Letadlem je možné obletět planetu zhruba za 2,5 dne. Autem by se to...
Nejzvláštnější historické zbraně: Drápy

Nejzvláštnější historické zbraně:...

Mezi historickými nejznámějšími zbraněmi si asi nejčastěji...
Záchrana divokých koní Převalského

Záchrana divokých koní Převalského

Říká se, že není hezčího pohledu na svět než ze hřbetu koně. Nikdo ještě...
Pochod navzdory mrazu: Sebevražedné rozhodnutí přežil jediný voják

Pochod navzdory mrazu: Sebevražedné...

Na konci první anglo-afghánské války (1839 – 1842) mezi Brity a Rusy o politický vliv na afghánské...
Andělská hora: Působí zde dva druhy energií?

Andělská hora: Působí zde dva...

Andělská hora na Karlovarsku je výjimečná z několika důvodů: kvůli...
Jak pomoci ochrnutým opět chodit?

Jak pomoci ochrnutým opět chodit?

Strach. Bezmoc. Ale i naděje. Pro ochrnuté pacienty je možnost opět...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.