Lékaři bijí na poplach, ale většina vegetariánů si svůj zdravotní stav pochvaluje. Jedni argumentují objektivními údaji, druzí spoléhají na své pocity. Kde leží pravda?
Vegetariánství rozhodně není módním výstřelkem, jak by se někteří z nás mohli domnívat. Zprávy o odpůrcích masitých pokrmů pocházejí už z období antiky a mezi slavné vegetariány prý patřili například i Aristoteles, Platón či Pythagoras. Vegetariánství není žádnou novinkou dokonce ani v našich zeměpisných šířkách, protože Mezinárodní unie vegetariánů (IVU) již v roce 1923 zaznamenala zprávy o aktivitách příznivců rostlinné stravy v tehdejší Československé republice.
V současnosti se u nás podle neoficiálních odhadů k vegetariánství hlásí zhruba jedno procento obyvatelstva, tedy asi 103 tisíc Čechů. Ve vyspělých zemích přitom každoročně tato čísla rostou, takže lze předpokládat, že také počet českých vegetariánů ještě není konečný. Své příznivce si „bezmasý“ životní styl v poslední době nachází zejména v řadách dospívající mládeže.
Pro:
Stranu vegetariánů pro 21. STOLETÍ zastupuje RNDr. Xenia Svobodová, MBA, předsedkyně představenstva výzkumné farmaceutické společnosti I.Q.A., a.s.
Co mi doposud mé sedmileté vegetariánství přineslo? Především, a to byl první efekt, výrazné zlepšení zdravotního stavu. I když jsem nepřestala jíst maso ze zdravotních důvodů, bylo to pro mne překvapením. Předtím jsem se potýkala s neustálými potížemi s trávením a ty ustaly jako mávnutím kouzelného proutku.
Druhá rovina mého vegetariánství je etická. Jsem ráda, že nepřispívám k masovému pěstování zvířat za nedůstojných podmínek, že nadspotřebou jídla a masa nepřispívám k hladu a bídě v rozvojových zemích a že svým jednáním nepodporuji nesmyslnou spotřebu jídla, která nakonec vede k poškozování zdraví celé společnosti.
Další přínos je kulturní. Díky vegetariánství jsem se seznámila s mnohými skvělými kuchyněmi, jídly a lidmi. Obdivuji indickou kulturu a kuchyni, která dokáže vyjít s málem a přitom připravit chutné a zajímavé pokrmy. Baví mě ochutnávat nové chutě a třeba si i vyžádat vegetariánské jídlo, když zrovna není na jídelníčku. Ve většině zemí mi vyjdou ochotně vstříc. Musím ale přiznat, že u nás je to někdy těžké. Kromě „smažáku“ se v typické české restauraci člověk ničeho jiného nedomůže.
Proti:
Opačný názor pro 21. STOLETÍ prezentuje MUDr. Marián Hajdúch, PhD. z Laboratoře experimentální medicíny při Dětské klinice LF UP a FN Olomouc, Onkologické centrum Olomouc
Osobně jsem zastáncem vyváženého jídelníčku, který vhodným způsobem kombinuje živočišnou bílkovinu s dostatečným množstvím zeleniny, luštěnin a ovoce. Prospěšný účinek rostlinné stravy na prevenci oxidačního poškození buněk, kardiovaskulárních a nádorových onemocnění je obecně známý. Rád bych proto upozornil na některá úskalí vegetariánského jídelníčku. Konzumace masa je pro lidský organismus v řadě faktorů prospěšná, ale jeho nadměrné množství nebo naopak úplné vyloučení z jídelníčku není ze zdravotního hlediska rozumné. Odborné studie dokazují, že celkové vyřazení potravin živočišného původu vede u výlučných vegetariánů k omezení příjmu některých pro organismus nepostradatelných látek, což může způsobit závažné zdravotní komplikace. Nejčastěji se popisují:
1. Nedostatek zinku (různé kožní abnormality a poruchy imunity)
2. Nedostatek vitaminu B12 (poruchy krvetvorby nebo růstu)
3. Nedostatek w3-mastných kyselin (bolesti svalů, kožní a menstruační problémy, únava a změny v psychice, riziko zvýšené tvorby krevních sraženin)
4. Nedostatek vápníku a některých dalších vitamínů (poškození chrupu)
Domnívám se, že volba jídelníčku by měla být individuální, měla by respektovat aktuální zdravotní stav konkrétního člověka a brát v úvahu rizikové faktory i jeho dědičnou dispozici k různým chorobám.
Co na to 21. STOLETÍ?
Spor mezi vegetariány a „nevegetariány“ nemá vítěze. Zde, více než kde jinde, platí, že nic se nemá přehánět. Rostlinná strava ve větším množství našemu tělu sice prospívá, ale skupina ortodoxních vegetariánů už čelí vážným zdravotním rizikům, protože se jim nedostává základních živin potřebných k životu. I když se to u nich neprojeví okamžitě, jejich organismus dlouhodobě strádá. Člověk, jenž se rozhodne pro vegetariánství, by si toho proto měl být vědom a látky, které se vyskytují pouze v živočišné stravě, by měl rozumně doplňovat jiným způsobem. Ten, kdo si jako životní styl vegetariánství vybere, by měl také přihlédnout ke svému zdravotnímu stavu. Experimentování s jídelníčkem se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám nebo malým dětem.
Pokud už patříte mezi ty „rozumné“ a vegetariánská strava vám jen prospívá, může vás váš nový životní styl navíc z etického a kulturního hlediska obohatit. Na druhé straně se ale stále řada vegetariánů potýká s nedostatkem tolerance vůči svému způsobu stravování.
Do čeho se zakousnou?
Mezi vegetariány se postupně utvořilo několik specifických skupin, které se od sebe liší v tom, co a jak konzumují:
– na půli cesty mezi „všežravci“ a vegetariány stojí tzv. kvazi-(semi-)vegetariáni, kteří ze svého jídelníčku na rozdíl od dalších skupin zcela nevyřadili drůbeží a rybí maso
– ve stravě laktoovovegetariánů nechybí mléko a další mléčné výrobky i pokrmy z vajec
– laktovegetariáni už nejedí vejce a další vaječné produkty
– vegani konzumují pouze stravu rostlinného původu a často se stává, že v jejich menu nenaleznete med ani kvasnice
– vitariáni se stravují podobně jako vegeni s tím rozdílem, že vše jedí pouze v syrovém stavu
– rovněž frutariáni si své pokrmy tepelně neupravují. Na rozdíl od veganů a vitariánů ale dávají přednost syrovému ovoci
A co si myslí o vegetariánství naši čtenáři? Zeptali jsme se v internetové anketě na www.21stoleti.cz!
– Vegetariánská strava prospívá zdraví. 12%
– Proti vegetariánství nic nenamítám, ale nesmí se zacházet do extrémů. 50%
– V určitých případech vegetariánství ze zdravotních důvodů toleruji. 3%
– Vegetariánská strava škodí zdraví. 12%
– Vegetariánství je vůbec nesmysl. 23%
