Mrazivá naděje!

Stále se vynořují otázky o zmrazení a znovuoživení živých tvorů. Je to ale skutečně možné? Jak se v třeskutém mrazu chová buňka?Stále se vynořují otázky o zmrazení a znovuoživení živých tvorů. Je to ale skutečně možné? Jak se v třeskutém mrazu chová buňka?

Vědní obor (či technologický postup) kryokonzervace lze definovat jako uchování biologického materiálu v teplotách nižších než –80 oC. Dokáží lidé to co zvířata?Z hlediska vztahu živého tvora a mrazu je nasnadě analogie se zimním spánkem zvířat a také s možností přežití zvířat v ledu.

Opravdu jsou dokumentovány případy, že byla nalezena zvířata v ledu, která při vzrůstu teploty opět normálně ožila. Je to tedy možné použít i pro nás, pro Homo sapiens? Odpověď je zatím jednoznačná: Nic podobného neumíme a jak vypadá odhad možností vědy asi hned tak umět nebudeme.

Musíme mít na paměti, že je skutečně rozdíl, nejen gramatický ale i faktický, mezi zmrzlým živočichem a živočichem zamrzlým v ledu. Některé organismy totiž dovedou syntetizovat určité ochranné látky, které chrání buňky před nízkými teplotami, tedy zaručují, že obsah buněk zůstává kapalný i při teplotách pod bodem mrazu.

Ochrana je ale účinná pouze pro mnohem vyšší teploty, než je teplota v kryokonzervaci běžně používaného tekutého dusíku (-196oC). Tehdy totiž vše živé opravdu zmrzne a zahyne.

Živé buňky a nízká teplotaKryokonzervace se rutinně používá při uchovávání mikroorganismů a některých specifických buněčných preparátů. Jde vlastně o roztoky, obsahující určité živé buňky, roztoky kostní dřeně, Langerhansových ostrůvků (žlázy s vnitřní sekrecí produkující inzulín a některé další hormony) či erytrocytů (červené krvinky) Dále je možné uchovávat některé části těl, např.

srdeční chlopně. Podmínkou je, aby uchovávané části měly pokud možno homogenní složení, tedy aby se skládaly z pokud možno jediného typu buněk.Důvod je prostý, technologie vlastní konzervace. Dosud nemáme žádnou univerzální metodu, jak zmrazit živé buňky, tak aby bylo zaručeno, že většina z nich přežije.

Metody se považují za úspěšné, pokud zaručí přežití alespoň 30 % buněk (samozřejmě dle typu a druhu materiálu), takže kryokonzervace není něco, jako domácí uskladnění potravin v mrazničce.

Za vše může vodaŽivé organismy se z větší části skládají z vody a větší část této vody je uvnitř buněk (intracelulární). Tomu sice vděčíme za to, že při chůzi nešploucháme, ale právě intracelulární voda zas brání tomu, abychom se nechali zmrazit a opět rozmrazit bez újmy na zdraví.

Ostatně každý si může provést jednoduchý a neškodný (nakonec i chutný) experiment: Několik jahod nechme zmrazit bez dalších úprav v normální mrazničce, druhý den je rozmrazíme a před konzumací můžeme zhodnotit jejich stav.

Zjistíme, že od čerstvých jahod se dost liší. Jsou jaksi pomačkané, jejich struktura je zřetelně poškozena. Důvodem je voda v buňkach, která během postupného mrznutí vytvářela krystaly ledu. Tyto krystaly pak poškodily strukturu buněk, tedy buněčnou membránu.

Lepších výsledků dosáhneme, pokud jahody prosypeme před zmražením cukrem. Ten dokáže volnou vodu částečně absorbovat. V tomto případě je tedy cukr látkou, která chrání buňky před poškozením vymrzajícími krystaly.

Není led jako ledVoda jako taková totiž s klesající teplotou mění své skupenství, neboli fázi. Nejde jenom o obecně známá skupenství (pára, kapalina, led). I led jako takový lze dále dělit podle fyzikálně–chemických vlastností.

Při velmi nízkých teplotách je led ve formě tzv. skla, tedy ve velmi tvrdém kompaktním skupenství, ale než dosáhne této fáze musí projít i ostatními, tedy například krystalickou. Z pohledu změn fyzikálních vlastností vody a roztoků, které se používají při kryokonzervaci, hrají důležitou roli některé teploty.

Prvním teplotním mezníkem je teplota 0oC, při které mrzne čistá voda. Tato teplota se liší podle volné energie ve vodě rozpuštěných látek. Dalším teplotním mezníkem je teplota -38,1oC. Až k této teplotě lze zchladit malé množství čisté vody, aniž by se tvořily ledové krystalky.

Nejnižší teplota pro růst krystalů ledu z vody je -139oC. Od této teploty se tvoří amorfní forma ledu (tzv. sklo). Již zmíněná teplota tekutého dusíku je -196oC. To je dostatečně nízká teplota, při níž nedochází k významným fyzikálním ani chemickým změnám.

Tekutý dusík se proto běžně používá k dlouhodobému skladování biologických objektů, nejen vzhledem k jeho neutrálnosti a teplotním vlastnostem, ale také je relativně jednoduše technicky dostupný.

Zmrazit rychle nebo pomalu?Pro vlastní kryokonzervaci biologického materiálu se používají dvě technologické metody. Liší se především v rychlosti zchlazování. První je metoda tzv. pomalého zmrazování rychlostí přibližně 1oC /min.

Používá se pro konzervaci většího množství látky, případně i některých orgánů. Dochází při ní k postupnému vymrzání vody. Buňky navíc musí být chráněny různými látkami – dimethylsulfoxidem či glycerínem.

Nově se začínají používat i látky na bázi proteinu. Jsou to látky vyráběné pomocí biotechnologií, odvozené z bílkovin, které dovedou jako ochranu před chladem produkovat někteří živočichové (např. mořské ryby či obojživelníci).

Obdobné látky lze nalézt ale i v některých rostlinách.Druhá metoda je charakteristická vysokými rychlostmi zmrazování (50 – 1000oC/min). Vysoké rychlosti zmrazování jsou nutné proto, aby se ve vodných roztocích při zmrazování netvořily krystalky ledu, ale místo toho beztvará tzv.

amorfní voda ve formě skla. Tato metoda je označována jako vitrifikace. Jde vlastně o vstřelovaní malých vzorků s buňkami přímo do chladícího média, obvykle dusíku. Prodloužení životaJe tedy jasné, že současné sliby a sny o zmrazení a pozdějším znovuoživení člověka jsou nereálné.

Reálné však jsou možnosti kryokonzervace, jejíž možnosti vědecké poznatky v budoucnu jistě ještě rozšíří. Pro věčné „přežití“ jedince to však nebude stačit.Z posledních seriózních projektů kryokonzervace zdůrazněme zvláště projekt uchování kmenových buněk z pupečníkové krve, projekt, který přináší možnosti na opravdové prodloužení a záchranu života.

Pupečníková krev je množství krve, které po porodu, respektive po přestřižení pupečníkové šňůry zůstává v placentě. Nenahraditelnost placentární krve spočívá v tom, že obsahuje buňky, které se v organizmu už nikdy během života, v takové podobě, nevyskytnou.

Jsou to tzv. zárodečné buňky, které mají společnou vlastnost – jsou schopny se množit a diferencovat (přeměňovat) na různé typy buněk, které organizmus potřebuje. Výzkum ukazuje, že kromě krvetvorných buněk jsou zárodečné buňky z placentární krve schopny se přeměnit i na kostní buňky, na buňky produkující inzulín, specifické buňky mozku, buňky srdečního svalu a jiné.

V současnosti se však v praxi využívají hlavně krvetvorné zárodečné buňky.

Další informace naleznete:www.alcor.orgwww.kapkanadeje.cz

Autor: Jiří Hucl
Rubriky:  Technologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Češi se podíleli na odkrytí vzniku kovu

Češi se podíleli na odkrytí...

Mezinárodní tým složený z vědců z Česka, Spojených států amerických a...
Dezinfekce interiéru: Software policejních Fordů promění auto v saunu

Dezinfekce interiéru: Software...

Po speciálních policejních helmách odhalujících teplotu u člověka...
Bezpečnostní rám z VUT automaticky pozná, zda má pracovník správné ochranné vybavení

Bezpečnostní rám z VUT automaticky...

Přilba, rukavice, bezpečnostní postroj a zaměstnanec po schválení systémem...
Policejní reakce na COVID-19: Helmy mužů zákona odhalí zvýšenou teplotu

Policejní reakce na COVID-19: Helmy...

Policisté v mnoha zemích světa zahájili testování nových služebních helem,...
Rána jako z děla! Odborníci pracují na dělostřelecké munici s ramjetovým pohonem

Rána jako z děla! Odborníci pracují...

Americká armáda si brousí zuby na další zajímavé vylepšení jedné ze...
Útoky na nemocnice neustanou

Útoky na nemocnice neustanou

Opakované útoky hackerů na české nemocnice neustanou ani po zmírnění...
Muskův Starship SN4 je na dobré cestě k prvnímu letu

Muskův Starship SN4 je na dobré...

Představitelé Muskovy americké technologické společnosti SpaceX mají důvod...
Jak přelstít technologii? Americká armáda chce svěřit komunikaci zvířatům

Jak přelstít technologii? Americká...

Významný podíl zvířat na komunikaci mezi vojenskými jednotkami býval...
Technologie budoucnosti

Technologie budoucnosti

Podle aktuálních údajů poskytuje 5G síť o řád vyšší přenosovou kapacitu,...
Americký projekt v nouzi? S vývojem kolejnicového děla to vypadá bídně…

Americký projekt v nouzi? S vývojem...

Měla to být další úžasná novinka amerických ozbrojených složek. Jenže...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Václav Babinský při zatýkání kousal

Václav Babinský při zatýkání kousal

Syn litoměřického nádeníka Václav Babinský vstupuje v roce 1816 do armády. Ve vojenském stejnokroji vydrží osm let,...
Rybí delikatesa: Kdo považoval kaviár za lék proti moru?

Rybí delikatesa: Kdo považoval...

Francouzský král Ludvík XV. přijme posla ruského cara Petra Velikého. „Můj panovník vám posílá dar. Naši vyhlášenou...
Animované filmy: Jaká jsou v nich nejoblíbenější zvířata?

Animované filmy: Jaká jsou v nich...

Jaké zvíře z těch nejznámějších animovaných filmů je...
Nejslavnější jídla, které každý na světě zná

Nejslavnější jídla, které každý na...

Kdybyste měli dát dohromady pět jídel, které...
Hry na akciovém trhu: Zabil se největší spekulant všech dob kvůli dluhům?

Hry na akciovém trhu: Zabil se...

„Pokořím Wall Street. Jednou to dokážu,“ šeptá si roku 1891 čtrnáctiletý americký kluk a zatíná v kapse ruku v...
Zajímavosti vesmíru: Jaké jsou nejextrémnější planety?

Zajímavosti vesmíru: Jaké jsou...

Planet je ve vesmíru nevypočítatelné množství. Některé...
Architekt bestie Edmund Forster: Stvoří Hitlera německý psychiatr?

Architekt bestie Edmund Forster:...

Na podzim roku 1918 se ze zakřiknutého doktora Jekylla stává po moci...
Smrt historika Josefa Šusty: Před soudem dal přednost vltavským vodám

Smrt historika Josefa Šusty: Před...

„Rakev nesmí být zahalena státní vlajkou,“ zní v roce 1945 příkaz z ministerstva vnitra. Pohřeb...
Nápad, který nikdo nechce. Co netušíte o bublinkové folii?

Nápad, který nikdo nechce. Co...

„Ne, to se mi moc nelíbí,“ převrací designér v rukou podivný...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.