Domů     Příroda
Nový druh opice v Indii
21.stoleti 6.5.2005

Vědci jsou v úžasu nad objevem velkého savce v přelidněné Indii. K objevu došlo po více než sto letech od objevení posledního dosud neznámého druhu makaka v indonéské džungli roku 1903.Vědci jsou v úžasu nad objevem velkého savce v přelidněné Indii. K objevu došlo po více než sto letech od objevení posledního dosud neznámého druhu makaka v indonéské džungli roku 1903.

Nové druhy zvířat lze objevit i v tak lidnatých zemích, jakou je například Indie. Ve státě Arunachal Kradeš, v samém severovýchodním cípu země, byl objeven zcela neznámý druh opice, patřící do rodiny makaků. Vědci jej nazvali makak arunachalský (Macaa munzala). 
Jde o poměrně velkého zástupce primátů hnědé barvy s relativně krátkým ocasem. 

Poklady divokých hor
Oblast Arunachal Praduše je pověstná svou divokou krásou rozeklaných hor, rozsáhlých lesů a horských bystřin. Jde o skutečně vzácný kout, jedno z posledních civilizací nedotčených míst v Indii. V lońském roce na území pracovalo několik mezinárodních expedic, které zde objevily celou řadu vzácných zvířat a mezi nimi i nový druh opice. V expedicích se vystřídalo množství odborníků jak z Indie, tak z celého světa. Byli mezi nimi odborníci na indickou faunu z New Yorku, Paříže i Berlína. Nedávné expedice zde našly i vzácné druhy jelenů a horských koz. Vzhledem k jedinečnosti celého území a vzácným nálezům posledních expedic, byla lokalita vyhlášena chráněným územím, jako biosférická rezervace.

Makak jako lovná zvěř?
Makak je výrazný zejména ozdobou z tmavých chlupů na čele, obklopenou světlou výraznou skvrnou. Vědci se shodují v názoru, že jde možná o poslední objev neznámého primáta na naší planetě, nebudeme-li počítat silně fantastické teorie o existenci himalájského yetiho, nebo severoamerického opočlověka zvaného big foot, jenž čas od času čeří jako pořádná kachna vody bulvárního tisku. Ačkoliv arunachalský makak je pro vědce překvapením a velkou neznámou, místní obyvatelé jej prý znají až příliš dobře. Nazývají jej „mun zala“, což v  domorodém jazyce znamená pralesní opice. Mezi vědci dnes panují obavy o osud těchto opic, protože místní lidé je pronásledují a zabíjejí jako lupiče, kteří útočí na jejich plodinami osázená pole. Makak Macaa munzala je opičím druhem, žijícím v nejvyšších nadmořských výškách. Oblast jeho výskytu je mezi 1 600 až 3 500 metrů nad mořem.

Zimní spánek v tropech
Opice a poloopice určitě patří mezi nejsledovanější druhy zvířat a je zvláštní, že se na světě daří nejen objevovat nové a nové druhy, ale zjišťovat, že mají řadu podivuhodných vlastností, o kterých neměli lidé ani potuchy. Tak například nedávno zjistila expedice německých vědců na Madagaskaru, že tam žije zvláštní druh lemurů, schopných upadnout do zimního spánku i na celých sedm měsíců. Přitom poloopice, mezi které se lemuři řadí, patří k primitivnějším primátům a jsou mnohem méně inteligentní než opice. Možná je to ale právě proto. Lemuři totiž zimní období, kdy je méně vláhy a méně potravy, stráví celé v hibernovaném stavu a teplota jejich těla klesne někdy až pod 20°C. Dosud jsme znali zimní spánek jen u zvířat, např. medvědi či svišti, která žijí ve středních a severských polohách, kde panují mrazy. Na Madagaskaru však ani v zimě neklesá teplota přes den pod 25°C.

Související články
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
Při teplotách pod bodem mrazu se mohou objevit omrzliny, ovšem mnohem závažnějším, život ohrožujícím stavem je hypotermie neboli podchlazení. To se přitom projevuje malými, snadno přehlédnutelnými symptomy. Někdy k tomu není ani zapotřebí velký mráz. Na co si dát pozor? Světoznámá fotografka a průzkumnice pro National Geographic Ester Horvathová se při své práci dostává do […]
Studie rostlin nesoucích název huseníček rolní zjistila, že rostliny rostoucí vedle sebe společně aktivovaly geny k vlastní ochraně, zatímco izolovaně rostoucí rostliny nikoliv. Ty rostoucí ve skupině se tak byly schopny navzájem varovat před stresorem. Jak to udělaly? Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) je drobný plevel, který se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin. […]
Historie Příroda 26.1.2026
Byli zvláštními predátory, kteří se proháněli druhohorními oceány. Ichtyosauři. Tito tvorové žili během triasu, jury i křídy, jakýsi zlatý věk však zažívali v prvních dvou obdobích. Jejich rozšíření bylo v časech evolučního „boomu“ skutečně značné. Pokud jde o rozměry, ty měli ichtyosauři různé. Zástupci téhož řádu mohli být obrovskými kolosy, stojícími na vrcholu potravního řetězce, […]
Příroda 26.1.2026
Krokodýli patří mezi evolučně nejúspěšnější predátory. Nutno zároveň podotknout, že jde o velmi rozmanité živočichy. Dnes žijící krokodýli se člení do celkem tří čeledí. První zahrnuje aligátory a kajmany, další takzvané pravé krokodýly a třetí gaviály. Samozřejmě pak existuje řada rodů a jednotlivých druhů. Aligátory a pravé krokodýly lidé často zaměňují. Existují však mezi nimi […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz