Domů     Příroda
Galapágy – poslední ráj se mění
21.stoleti 6.5.2005

Galapágy, souostroví rozkládající se v Tichém oceánu 965 kilometrů od pobřeží Jižní Ameriky, je nerozlučně spjato se jménem přírodovědce Charlese Darwina, který na základě svých výzkumů a objevů neznámých druhů zvířat na souostroví, rozvinul svou evoluční teorii.Galapágy, souostroví rozkládající se v Tichém oceánu 965 kilometrů od pobřeží Jižní Ameriky, je nerozlučně spjato se jménem přírodovědce Charlese Darwina, který na základě svých výzkumů a objevů neznámých druhů zvířat na souostroví, rozvinul svou evoluční teorii.

Celé území je však dodnes obrovskou pokladnicí zástupců fauny a i nejnovější expedice na ostrovech objevují stále nové a nové druhy suchozemských, či vodních živočichů.

Získat dnes povolení k biologickému nebo jakémukoliv jinému vědeckému výzkumu na souostroví Galapágy je nadlidským úkolem, protože území podléhá přísné ochraně státu Ekvádor. Přesto se to podařilo vědecké expedici amerického muzea přírodní historie (NationalMuseum of Natural History), doprovázené filmovým štábem společnosti IMAX, kteří strávili v unikátním prostředí celých šest týdnů. Během expedice, která se soustředila především na podmořský výzkum, se podařilo objevit nejméně 12 druhů naprosto neznámých mořských živočichů.

El Nino si na Galapágách zařádil
Cílem výpravy bylo studium biodiverzity a evoluce v exotické přírodní oblasti nesmírně bohaté na vzácné živočišné druhy a objevování tajemných, dosud neznámých živočichů. Expedici, která měla jako další cíl natočit v tomto vzácném ekosystému i dokumentární film 3D technikou IMAX, zaskočil hned po příjezdu na ostrovy bouřlivý klimatický jev, zvaný El Niňo, způsobující v posledních letech obrovské škody jak v oceánech, tak na souši.
Nebývale silné mořské proudy a nadměrně ohřátá voda způsobily řadu negativních změn. Značně se zhoršila viditelnost pod hladinou, mnoho ptačích kolonií ze svých hnízdišť na ostrovech přesídlilo do chladnějších míst. Vlivem klimatických změn se zmenšila i populace mořských leguánů, protože ubylo ploch zelených řas, jimiž se tito živí draci od pravěku živí. Proto se expedice musela vrátit později ještě jednou, když se klimatické poměry uklidnily.

Ráj nedotčený člověkem
Galapágy jsou domovem mnoha jedinečných endemických druhů, z nichž některé jinde na Zemi nežijí. Zvláštností je, že většina místních zvířat neprojevuje plachost a nemá strach z člověka. Příčinou je nedostatek dravců, na ostrovech jich žije jen několik druhů. Celá oblast je navíc nedotčena působením člověka. Nejznámějším živočichem souostroví je nepochybně želva sloní, se kterou se můžeme setkat v řadě zoologických zahrad, včetně českých.
Dalším nepřehlédnutelným plazem Galapág je leguán mořský, jehož populace vytváří na ostrovech velké kolonie. Galapágy jsou pověstné i množstvím rozmanitých druhů ptáků, jako například terejů modronohých a červenonohých. Žijí zde kupodivu i tučňáci, kteří jinak vyhledávají spíše chladnější oblasti. Celkově zde žije přes 300 druhů ryb, spousty zajímavých pestrobrevných korýšů, nádherně světélkující sumýši a řada dalších zajímavých živočichů.

Zničující působení člověka
Přestože 97% plochy souostroví je chráněným národním parkem, je původní ekosystém lidmi velmi ohrožen. Největším nebezpečím jsou člověkem zavlečené druhy zvířat a rostlin. V minulých dobách se totiž lidé pokoušeli Galapágy osídlit a přivezli sem řadu kulturních plodin a domácích zvířat. Zvláště nebezpečné jsou zdivočelé kozy, které původním býložravcům, leguánům, či želvám likvidují travní porosty. Želví vejce jsou zas obětí nájezdů krys a divokých prasat. Stejně tak jsou devastujícím činitelem smečky divokých psů a koček, které útočí na leguány a mláďata mořských ptáků. Cílem národního parku je vrátit přírodu do původního stavu a zbavit se cizích živočichů. Jde však o velmi nákladný a zdlouhavý proces.

Mořský svět ze skleněné koule
Přírodovědecká expedice pracující na Galapágách, která měla za úkol i filmování pod vodou, využívala k podmořskému výzkumu zejména miniponorku Johnson-Sea-Link II. Hlavní předností tohoto výzkumného plavidla byla rozměrná prosklená koule, umožňující pobyt dvěma osobám a dokonalý výhled do všech stran. Ponorku nesla na palubě servisní loď Seward Johnson, vybavená laboratoří, patřící oceánografické instituci Harbour Branch Oceanographic Institution. Malá ponorka, neboli batyskaf, má vlastní autonomní systém napájený bateriemi.
Vedle dvou osob v průhledné bublině může nést v zadní části další dva výzkumníky. Miniponorka je schopna ponoru až do hloubky 916 metrů, což je 15 x hlouběji než umožňuje běžná potápěčská výstroj. Poté co je spuštěna z lodi, napustí se vodní nádrže a ponorka začne sestupovat pod hladinu. Ponor do konečné hloubky 916 metrů proběhne za 30 minut a každý trvá 3 – 4 hodiny.
Protože v hloubkách od 240 metrů panuje věčná tma, je miniponorka vybavena dokonalou soustavou světel a směrových reflektorů, umožňujících vědcům pozorovat a filmovat úžasný podmořský život. Miniponorka je navíc vybavena speciální robotickou paží, přizpůsobenou ke sběru mořských živočichů. S její pomocí expedice shromáždila množství organismů, které by jinak nebylo možné získat. Byly mezi nimi i desítky dodnes naprosto neznámých druhů, které budou postupně odborníky tříděny a zařazovány.

Symbolem Galapág jsou živé tanky
Pohybující se živé tanky, vážící až 500 kilogramů a dožívající se stáří 100 až 150 let, zná asi většina návštěvníků zoo. V současné době žijí na souostroví 3 druhy želvy sloní. Spokojí se s chudou rostlinou potravou a nepohrdnou ani kaktusy a vodními rostlinami. Neštěstím pro želvy byla jejich velikost, nabízející množství chutného masa. To bylo v minulosti příčinou jejich masového vybíjení námořníky. Dnes je želva přísně chráněným živočichem.

Dračí přízrak z minulosti – leguán mořský
Je určitě nejpodivuhodnějším živočichem, žijícím na souostroví. Charles Darwin jej nazval skřítkem temnot. Nejraději se vyhřívá na skalnatém pobřeží. Leguáni dorůstají délky až jednoho metru a diky svému plochému ocasu jsou výbornými plavci. To jim umožňuje vyhledávat potravu pod hladinou na skalnatých útesech, porostlých chutnými mořskými řasami. Pro leguány mořské je charakteristické jejich podivné plivání. Při pojídání mořských řas konzumují mnoho soli, které se pak zbavují vyfukování nozdrami.

Hravý, ale nebezpečný lachtan
Lachtan je největším savce na ostrovech a je blízkým příbuzným lachtana kalifornského. Liší se od něj jen menší velikostí, dorůstá hmotnosti nejvýše 250 kilogramů. Lachtani, tak jako ostatní zvířata na Galapágách nemají strach z člověka, ale mohou mu být někdy nebezpeční. Zejména je to v období kdy si samci hlídají svůj harém lachtaních samic. Zato jejich hravá mláďata ráda dovádí s potápěči a zvědavě sledují každý jejich pohyb.

Dokonalý stíhač – Terej modronohý
Jeho velká populace je na Galapágách nepřehlédnutelná a proslavil ho zejména podivuhodný tanec při námluvách. Terej má tmavě modré nohy a vyznačuje se skvělými potápěčskými schopnostmi. Samci se odlišují od samic menšími těly a charakteristickým  pískáním. Jejich hlavní potravou jsou menší druhy ryb, které loví u pobřeží. Za potravou se střemhlav vrhají do vln z výšky až 15 metrů, uchopí rybu do zobáku a stejně mrštně se vynoří zpět a vzlétnou.

Související články
Luční rostliny ve střední Evropě začínají měnit své chování díky teplejším zimám posledních let. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že mnoho vytrvalých druhů zůstává i během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy mají navíc unikátní vlastnosti, díky kterým dokážou odolat náhlým mrazům, které ani v mírnějších zimách nejsou výjimkou. V minulosti […]
Parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR potvrdili první autochtonní (tj. domácí, neimportovaný) případ difylobotriózy v České republice. Toto lidské onemocnění způsobuje tasemnice škulovec široký. K nákaze došlo po konzumaci syrových jiker štiky (kaviáru) pocházející z  nádrže Lipno v jižních Čechách. Tento případ naznačuje přítomnost zavlečeného parazita v nádrži, která by tak mohla představovat nové ohnisko […]
Příroda 7.12.2024
Základem regenerace vlčí populace v Evropě je šíření přes státní hranice, které zvířata logicky nerespektují. Disperze vlků umožňuje vznik nových alelických kombinací, jak dokládá nová studie zkoumající genetické míchání mezi alpskou a středoevropskou populací na Šumavě a v Bavorském lese. Přeshraniční přístup byl nutný i při realizaci této studie – ať už jde o terénní […]
Příroda 1.12.2024
Jsou to děsivé úkazy. Hurikán i tajfun bere životy, ničí majetek a pustoší. Jediná spolehlivá ochrana před nimi je útěk. Nová zjištění navíc naznačují, že těchto jevů bude přibývat. Tam, kde je atmosféra, tam je i její proudění. A to dokáže leckdy nabýt až pekelných rozměrů. Například na Neptunu jsou větry schopné překročit i rychlost […]
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz