Domů     Příroda
Galapágy – poslední ráj se mění
21.stoleti 6.5.2005

Galapágy, souostroví rozkládající se v Tichém oceánu 965 kilometrů od pobřeží Jižní Ameriky, je nerozlučně spjato se jménem přírodovědce Charlese Darwina, který na základě svých výzkumů a objevů neznámých druhů zvířat na souostroví, rozvinul svou evoluční teorii.Galapágy, souostroví rozkládající se v Tichém oceánu 965 kilometrů od pobřeží Jižní Ameriky, je nerozlučně spjato se jménem přírodovědce Charlese Darwina, který na základě svých výzkumů a objevů neznámých druhů zvířat na souostroví, rozvinul svou evoluční teorii.

Celé území je však dodnes obrovskou pokladnicí zástupců fauny a i nejnovější expedice na ostrovech objevují stále nové a nové druhy suchozemských, či vodních živočichů.

Získat dnes povolení k biologickému nebo jakémukoliv jinému vědeckému výzkumu na souostroví Galapágy je nadlidským úkolem, protože území podléhá přísné ochraně státu Ekvádor. Přesto se to podařilo vědecké expedici amerického muzea přírodní historie (NationalMuseum of Natural History), doprovázené filmovým štábem společnosti IMAX, kteří strávili v unikátním prostředí celých šest týdnů. Během expedice, která se soustředila především na podmořský výzkum, se podařilo objevit nejméně 12 druhů naprosto neznámých mořských živočichů.

El Nino si na Galapágách zařádil
Cílem výpravy bylo studium biodiverzity a evoluce v exotické přírodní oblasti nesmírně bohaté na vzácné živočišné druhy a objevování tajemných, dosud neznámých živočichů. Expedici, která měla jako další cíl natočit v tomto vzácném ekosystému i dokumentární film 3D technikou IMAX, zaskočil hned po příjezdu na ostrovy bouřlivý klimatický jev, zvaný El Niňo, způsobující v posledních letech obrovské škody jak v oceánech, tak na souši.
Nebývale silné mořské proudy a nadměrně ohřátá voda způsobily řadu negativních změn. Značně se zhoršila viditelnost pod hladinou, mnoho ptačích kolonií ze svých hnízdišť na ostrovech přesídlilo do chladnějších míst. Vlivem klimatických změn se zmenšila i populace mořských leguánů, protože ubylo ploch zelených řas, jimiž se tito živí draci od pravěku živí. Proto se expedice musela vrátit později ještě jednou, když se klimatické poměry uklidnily.

Ráj nedotčený člověkem
Galapágy jsou domovem mnoha jedinečných endemických druhů, z nichž některé jinde na Zemi nežijí. Zvláštností je, že většina místních zvířat neprojevuje plachost a nemá strach z člověka. Příčinou je nedostatek dravců, na ostrovech jich žije jen několik druhů. Celá oblast je navíc nedotčena působením člověka. Nejznámějším živočichem souostroví je nepochybně želva sloní, se kterou se můžeme setkat v řadě zoologických zahrad, včetně českých.
Dalším nepřehlédnutelným plazem Galapág je leguán mořský, jehož populace vytváří na ostrovech velké kolonie. Galapágy jsou pověstné i množstvím rozmanitých druhů ptáků, jako například terejů modronohých a červenonohých. Žijí zde kupodivu i tučňáci, kteří jinak vyhledávají spíše chladnější oblasti. Celkově zde žije přes 300 druhů ryb, spousty zajímavých pestrobrevných korýšů, nádherně světélkující sumýši a řada dalších zajímavých živočichů.

Zničující působení člověka
Přestože 97% plochy souostroví je chráněným národním parkem, je původní ekosystém lidmi velmi ohrožen. Největším nebezpečím jsou člověkem zavlečené druhy zvířat a rostlin. V minulých dobách se totiž lidé pokoušeli Galapágy osídlit a přivezli sem řadu kulturních plodin a domácích zvířat. Zvláště nebezpečné jsou zdivočelé kozy, které původním býložravcům, leguánům, či želvám likvidují travní porosty. Želví vejce jsou zas obětí nájezdů krys a divokých prasat. Stejně tak jsou devastujícím činitelem smečky divokých psů a koček, které útočí na leguány a mláďata mořských ptáků. Cílem národního parku je vrátit přírodu do původního stavu a zbavit se cizích živočichů. Jde však o velmi nákladný a zdlouhavý proces.

Mořský svět ze skleněné koule
Přírodovědecká expedice pracující na Galapágách, která měla za úkol i filmování pod vodou, využívala k podmořskému výzkumu zejména miniponorku Johnson-Sea-Link II. Hlavní předností tohoto výzkumného plavidla byla rozměrná prosklená koule, umožňující pobyt dvěma osobám a dokonalý výhled do všech stran. Ponorku nesla na palubě servisní loď Seward Johnson, vybavená laboratoří, patřící oceánografické instituci Harbour Branch Oceanographic Institution. Malá ponorka, neboli batyskaf, má vlastní autonomní systém napájený bateriemi.
Vedle dvou osob v průhledné bublině může nést v zadní části další dva výzkumníky. Miniponorka je schopna ponoru až do hloubky 916 metrů, což je 15 x hlouběji než umožňuje běžná potápěčská výstroj. Poté co je spuštěna z lodi, napustí se vodní nádrže a ponorka začne sestupovat pod hladinu. Ponor do konečné hloubky 916 metrů proběhne za 30 minut a každý trvá 3 – 4 hodiny.
Protože v hloubkách od 240 metrů panuje věčná tma, je miniponorka vybavena dokonalou soustavou světel a směrových reflektorů, umožňujících vědcům pozorovat a filmovat úžasný podmořský život. Miniponorka je navíc vybavena speciální robotickou paží, přizpůsobenou ke sběru mořských živočichů. S její pomocí expedice shromáždila množství organismů, které by jinak nebylo možné získat. Byly mezi nimi i desítky dodnes naprosto neznámých druhů, které budou postupně odborníky tříděny a zařazovány.

Symbolem Galapág jsou živé tanky
Pohybující se živé tanky, vážící až 500 kilogramů a dožívající se stáří 100 až 150 let, zná asi většina návštěvníků zoo. V současné době žijí na souostroví 3 druhy želvy sloní. Spokojí se s chudou rostlinou potravou a nepohrdnou ani kaktusy a vodními rostlinami. Neštěstím pro želvy byla jejich velikost, nabízející množství chutného masa. To bylo v minulosti příčinou jejich masového vybíjení námořníky. Dnes je želva přísně chráněným živočichem.

Dračí přízrak z minulosti – leguán mořský
Je určitě nejpodivuhodnějším živočichem, žijícím na souostroví. Charles Darwin jej nazval skřítkem temnot. Nejraději se vyhřívá na skalnatém pobřeží. Leguáni dorůstají délky až jednoho metru a diky svému plochému ocasu jsou výbornými plavci. To jim umožňuje vyhledávat potravu pod hladinou na skalnatých útesech, porostlých chutnými mořskými řasami. Pro leguány mořské je charakteristické jejich podivné plivání. Při pojídání mořských řas konzumují mnoho soli, které se pak zbavují vyfukování nozdrami.

Hravý, ale nebezpečný lachtan
Lachtan je největším savce na ostrovech a je blízkým příbuzným lachtana kalifornského. Liší se od něj jen menší velikostí, dorůstá hmotnosti nejvýše 250 kilogramů. Lachtani, tak jako ostatní zvířata na Galapágách nemají strach z člověka, ale mohou mu být někdy nebezpeční. Zejména je to v období kdy si samci hlídají svůj harém lachtaních samic. Zato jejich hravá mláďata ráda dovádí s potápěči a zvědavě sledují každý jejich pohyb.

Dokonalý stíhač – Terej modronohý
Jeho velká populace je na Galapágách nepřehlédnutelná a proslavil ho zejména podivuhodný tanec při námluvách. Terej má tmavě modré nohy a vyznačuje se skvělými potápěčskými schopnostmi. Samci se odlišují od samic menšími těly a charakteristickým  pískáním. Jejich hlavní potravou jsou menší druhy ryb, které loví u pobřeží. Za potravou se střemhlav vrhají do vln z výšky až 15 metrů, uchopí rybu do zobáku a stejně mrštně se vynoří zpět a vzlétnou.

Související články
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
Nejnáročnějším obdobím roku pro ptáky nebývá překvapivě zima, ale hnízdění. Během péče o mláďata zhubnou až o pětinu své váhy. A to je pak ještě čeká energeticky podobně náročné přepeřování.   Odborných studií, které by se zabývaly celoročním krmení ptáků, není mnoho. Navíc si často protiřečí nebo již nejsou aktuální. V zásadě ale převažuje doporučení krmit […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz