Unikátní objev se nyní povedl vědcům Dukeovy univerzity v Durhamu (USA). Odhalili hlavního viníka toho, proč stres, hněv, nepřátelství a deprese vyvolávají u jinak zdravých lidí srdeční choroby.
Za všechno může bílkovina, přesněji řečeno C reaktivní protein (CRP), jehož zvýšenou produkci způsobují právě psychické faktory. Tým vedený Edwardem Suarezem zjišťoval u 121 účastníků studie základní povahové vlastnosti. Důraz kladl na to, zda jsou vyrovnaní a pokojní, či naopak popudliví a snadno se rozčílí.
Nejde jen o aktivní gen
Následný krevní test prokázal, že téměř každá žena či muž, kteří lehce vzplanou
nebo jsou neustále smutní, mají dvakrát až třikrát vyšší hladinu CRP.
Již dříve se Suarezovi podařilo stanovit, že se u této skupiny osob vyskytuje i zvýšený obsah tzv. stresového hormonu noradrenalinu. Ten působí na imunitní systém a aktivuje geny, které vyvolávají sice lehké, nicméně chronické zánětlivé procesy. Když se obě nebezpečné složky dají dohromady, onemocnění srdce (a zejména cévních stěn) na sebe nedá dlouho čekat. Navíc většinou přichází bez varovných příznaků, které na ně jinak upozorňují.
Bojuj, nebo uteč!
Stěží asi najdeme člověka, kterého by občas nezasáhl stres.(Slovo pochází z anglického stress = zátěž). Znali ho už obyvatelé doby kamenné, kteří při nějaké hrozbě buď bojovali – anebo se dali na útěk. To my však namnoze dělat nemůžeme – například na pracovišti. Podle nejnovějších údajů Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci trpí v zemích EU, stresem každý třetí pracující!
Lidé se často ve stresu přejídají. Z nové studie vědců z Pensylvánské státní univerzity však vyplývá, že máme tendenci konzumovat velmi sytá jídla, i když stresující podmínky pominou.
Stres, zvláště dlouhodobý, si vybírá krutou daň i u nás. Nejen v podobě různých chorob (i duševních), ale útrapy dohánějí osoby se slabší vůlí až k sebevraždě. Duševní zdraví se pojí s fyzickou kondicí.
Důvodem dočasného stresu bývají i tzv. šťastné události -sňatek, těhotenství, narození dítěte, povýšení v zaměstnání, dovolená. (více ukazuje samostatná tabulka).
Pozor: Určitý stupeň stresu, kdy tělo produkuje přiměřené množství adrenalinu, u mnoha lidí dokonce působí kladně na mobilizaci životních sil, o kterých do té doby ani nevěděli.
JAK PŮSOBÍ NA NÁŠ ORGANISMUS?
DÝCHACÍ ÚSTROJÍ
Přibývá kyslík
Zrychlování dechu, takže se do krve dostává víc kyslíku
ZAŽÍVACÍ ÚSTROJÍ
Zpomaluje se trávení
Příslušné žlázy přestávají vylučovat látky
Snižuje se napětí žaludku a střev
U někoho se objeví zažívací potíže (nevolnost, nutkání na zvracení, průjem)
Ztráta chuti k jídlu či naopak silný pocit hladu :
NERVOVÁ SOUSTAVA
Zvyšuje se pohotovost
Narůstá rychlost reakcí
Vlivem endorfinů klesá citlivost na bolest. (V extrémních situacích, například při boji,může vnímání bolesti dokonce dočasně celkově zaniknout.)
MOZEK
Centrála vydává rozkazy
Aktivuje se tzv. sympatický nervový systém, který se podílí na řízení činnosti vnitřních orgánů a cév. (Je zcela nezávislý na lidské vůli.)
Důležitou roli hraje část mozku zvaná hypothalamus (součát diencefalonu – mezimozku), řídící řadu hormonálních a útrobních funkcí organismu.. Signály přicházejí do podvěsku mozkového (hypofýza). Uvolňují se nejdůležitější „stresové hormony“ (tvořené ve dřeni nadledvin) – adrenalin a noradrenalin. Jejich hladina v krvi vzrůstá až trojnásobně.
OČI
Jsou zrcadlem strachu.
Rozšiřují se zornice.
Při dlouhotrvajícím stresu se zhoršuje vidění.
SYSTÉM ROZVÁDĚJÍCÍ KREV
Posiluje svaly.
Srdce začíná bít rychleji, zvyšuje se síla smrštění.
Vzrůstá krevní tlak.
Do krve přichází mnohem více glukózy a mastných kyselin (uvolňují se z jater) jako „palivo“ pro svaly.
Narůstá srážlivost krve (v případě zranění se zmenší krvácení).
SVALY
Připravují se na boj.
Zvyšuje se prokrvení (víc energetických látek a kyslíku)
Narůstá svalové napětí.
KŮŽE
Více se potíme.
Velké vylučování potu (také na dlaních); dokonce se může objevit „husí kůže“.
JINÉ PROJEVY STRESU:
Často pocit sucha v ústech.
Snížení zájmu o sex, pokles sexuální potence (spíše při dlouhotrvajícím stresu)
STRES NEMÁ RÁD SMÍCH A HOŘČÍK
Jakými prostředky máme proti nebezpečnému stresu účinně bojovat? Vedle běžných rad jak se vyhnout stresu nyní odborníci tvrdí, že jediné upřímné zasmání prodlužuje život o tři minuty. Psychická zátěž se dá snížit i kvalitou stravy, ale chybné je přejídání příliš rozmanitým jídlem. Naopak značný význam má dostatek nejvšestrannějšího minerálu – hořčíku (magnesium). který zvyšuje odolnost proti infekčním nemocem, dokonce i proti rakovině. Nedostatek signalizuje lámavost nehtů, bušení srdce, ranní únava, nervozita, svalové křeče. Nejhůře se to projevuje na srdci. Postiženého navíc trýzní obavy, úzkosti a snadno se rozčiluje.
Nejlepší je přijímat hořčík v přirozeném stavu – v celozrnných obilninách, jádrech ořechů, luštěninách, tmavozelené listové zelenině, určitých minerálních vodách či sušených fících. Můžeme si tak v podobě příjemných potravinových doplňků blahodárným minerálem zpestřit stravu. Doporučuje se denní dávka hořčíku pro muže 300 mg, pro ženy 280 mg, ale pro dospívající dívky i přes 300 mg. Při cukrovce a vysokém krevním tlaku prospěje 500 mg za den. Pro představu: 100 mg hořčíku obsahují asi dva krajíčky celozrnného chleba nebo čtyři vlašské ořechy či porce divoké rýže, ale také třeba litr piva. Mnoho je ho i ve zvláštních minerálních vodách s magnesiem – až 200 mg na litr. Nedostatek přírodního hořčíku lze kompenzovat i tzv. potravinovými doplňky: jedna tableta obnáší asi třetinu obvyklé denní dávky Mg.
ŽEBŘÍČEK STRESORŮ
Po dlouholetém mezinárodním průzkumu vzniklo pořadí příčin stresu – stresorů (Holmsova škála). Je pouze orientační, neboť každý člověk reaguje jinak. (Uvádíme první desítku ze 43 příčin.).
1. Smrt manžela
2. Rozvod
3. Manželská separace
4. Pobyt ve vězení
5. Smrt blízkého člena rodiny
6. Úraz nebo nemoc
7. Uzavření manželství
8. Ztráta zaměstnání
9. Odchod do důchodu
10. Nemoc v rodině
