Mnemeg je pozoruhodná umělecká instalace týmu E-AREA. Ve svých projektech využívá tato skupina moderních technologií umožňující simulaci třírozměrných virtuálních objektů nebo snímání a generování zvuků.

Dokonale využitá technika a inspirace současnými vědeckými poznatky – která také činí jejich projekty přitažlivými – však není samoúčelná a neústí do odlidštěných futuristických vizí. V centru uvažování vždy zůstává člověk, jeho myšlenky, emoce a fyzické pocity.

Pražský tvůrce Federico Diaz, absolvent Akademie výtvarných umění v našem hlavním městě, člověk s pestrými národnostními kořeny (otec Argentinec, matka Slovenka, dědeček španělský Bask, babička jihoamerická Indiánka…), je ústřední osobností týmu E-AREA, přibližně šestičlenného uskupení umělců a počítačových specialistů, která přivedla na svět již několik instalací. Ve svých projektech využívají počítačovou techniku a inspirují se zejména nejnovějšími vědeckými poznatky, například z teorie chaosu či superstrun.
Jedním ze zajímavých projektů týmu E-AREA, který se soustředí na komunikaci člověka s matrixem, využívající prvků umělé inteligence a umělého života, je virtuální instalace nazvaná Mnemeg.
„Jedná se o projekt s prvky umělé inteligence, jehož smyslem je, aby člověk pozoroval, jak se vyvíjí matrix,“ říká Federico Diaz, „podobně jako Indián nebo Tuareg, nebo kdokoli z přírodních národů, který si sedne na horu, dívá se do krajiny, pozoruje přírodu a poznává smysl vesmíru. Stejně tak instalace Mnemeg je pohledem do matrixu, do elektronického lesa.“

Rozhovor s umělou bytostí

Virtuální instalace Mnemeg sestává z pojízdného kontejneru o rozměrech přibližně 12 krát 3 metry. Působnost celého projektu není pouze lokální, jenom v rámci České republiky, ale celosvětová. Tým plánuje začít s akcí v rámci výstavy EXPO v Japonsku v roce 2005.
Kontejner například zaparkuje na nábřeží ve vašem městě. Vstoupíte do něj, a v první části bude zóna, v níž vás muž či žena (nebo virtuální projekce) připraví na to, jak celý systém funguje.
V druhé části spatříte Mnemeg – umělou bytost, samogenerující se organismus, který lze spatřit právě jen v místě fotonového vyzařování instalace. Přirozený životní biotop této bytosti je nehmatatelný, je “tekutý”, je jím síťový prostor matrixu. Umělý organismus Mnemeg má k dispozici senzory, které jsou vlastně prodlouženými končetinami směrem k nám. Jak člověk postupuje směrem k projekci bytosti Mnemeg, senzorické pole ho neustále měří a získává o něm informace.
Prodloužené končetiny bytosti, jako jsou termokamery, senzory pohybu, rádiové snímače, budou po určitý čas měřit teplotu člověka, povrchové napětí kůže, váhu, barvu očí, barvu oblečení, nebo trajektorie, po nichž se pohybuje. „To všechno jsou vlastně části emocí člověka,“ dodává F.Diaz, „podle toho, jak se obléknete, jak mrkáte očima, jak se pohybujete v kontejneru, se dá odvodit, jací vlastně psychologicky jste.
Tvrdí se, že matrix nemá emoce, a projekt Mnemeg je o tom, jaké emoce člověk vyzařuje a jak je může do matrixu předat.“
Kromě těchto emocí bude senzorické pole Mnemeg do určitého poloměru kolem kontejneru skenovat také vibrace, vlny umělé povahy – takzvaný informační smog, který je pro matrixovou bytost Mnemeg potravou. Snímá tedy i přirozené prostředí, biotop člověka, který si sám vytvořil a v němž žije.

Z binární spermie umělý superorganismus

Výsledkem této komunikace s Mnemeg bude zárodečná matrice, binární spermie, semínko, které je možné dále pěstovat. Člověk dostane přidělený určitý prostor na síti, kam budou umístěna všechna data, které o něm senzorické pole nasnímalo. V inkubátoru, což může být osobní počítač, pak může o tuto binární spermii dále pečovat, starat se o ní a pěstovat tak umělý organismus.
„Na síti bude existovat fórum binárních spermií, připomínající mraveniště nebo včelí úl,“ říká F.Diaz, „binární spermie si budou předávat údaje o své evoluci. To, jaká slova při komunikaci volíte, nebo jaká slovní spojení, jakou frekvenci určitých slov používáte – to všechno bude mít vliv na vývoj buněčného organismu. Na to, jaký bude mít organismus tvar, barvu, jakou rychlostí pohltí jiné organismy, jakou agresivitou.“
Podle Federica Diaze je důležité pochopit celý projekt Mnemeg především jako umění – nemá tedy vůbec smysl hledat jakýkoli účel nebo cíl projektu. „Nemáme žádné vzdělávací cíle, nechceme lidi měnit. Chceme jim jen ukazovat něco nového, nepoznaného, a inspirovat je.”

Více se dozvíte:
www.e-area.cz

Mazaní umělí tvorové

Pokusy o to nasimulovat evoluci umělých organismů v počítači se dnes zabývá celý obor, nazývaný digitální biologie. Jedním z tvůrců, kteří se snaží o vytváření a pozorování umělé inteligence v komputerech, je Karl Sims, který se zabývá počítačovou grafikou v Cambridge, USA. Místo toho, aby Sims dával svým tvorům úkoly, jako je např. chůze, nechal je soutěžit. V jedné sérii virtuálních experimentů byli dva tvorové vyprovokováni k ovládnutí zelené krychle mezi nimi. Tvor v popředí se pokouší odtáhnout krychli z dosahu svého protivníka. Sims zjistil, že vyzáblá stvoření s malými kvádrovitými končetinami nemusí být nutně méněcenná ve srovnání s většími tvory s delším dosahem. Jak si vyvíjeli strategie a protistrategie, vykazovali někteří tvorové mazané chování, jako odstrčení krychle na jednu stranu a útok na protivníka. Jinou aplikací umělé inteligence jsou tzv. celulární automaty. O nich a o vývoji umělých organismů najdete více informací v zajímavé knize Petera Coveneyho a Rogera Highfielda “Mezi chaosem a řádem” (Mladá fronta, 2003).