Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach: Vyzývá vlády všech států, aby urychleně připravily akce proti tuberkulóze. Strach ze smrtelné nemoci není neodůvodněný : Bakterií TBC se dosud nakazila třetina obyvatel naší planety! Ve srovnání s předchozími léty je to už horší zabiják než AIDS.
Tuberkulóza neohrožuje jen tzv. rozvojový svět, ale stále víc i vyspělé země. Počet nových tragických případů se množí i u nás. Zcela nechrání ani očkování. Navíc se objevují nové kmeny bakterií, které odolávají dosud užívaným lékům.
Na pražské ulici nacházejí chodci v bezvědomí Slováka, jenž trpí nebezpečnou formou TBC. Pouhých pět hodin po převezení do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady vydechne naposled.
V obci Údlice na Chomutovsku umírá na následky onemocnění TBC šestačtyřicetiletý muž. O život jeho známého, který se zřejmě nakazil v restauraci, bojují lékaři.
To je pouze pár čerstvých tuzemských příkladů. Loni u nás na tuberkulózu zemřelo čtyřicet lidí. Možná se to zdá málo – třeba ve srovnání s následky dopravních nehod. Ovšem mnoho dalších obětí – od dětí až po důchodce – už hrůzná choroba skrytě užírá, v těle milionů dalších obyvatel republiky právě teď bakterie přežívá. Jako časovaná bomba jen čeká na svůj vhodný okamžik! Šancí má hodně, protože TBC je velice nakažlivá! Oběťmi jsou chudáci i boháči!
Souchotiny nejsou historií
Ještě v polovině 19. století měla tuberkulóza (lidový název souchotiny či úbytě) na svém kontě asi čtvrtinu celkového počtu úmrtí. Byla hlavní příčinou smrti dětí a mladých lidí. Jejího původce – Mycobacterium tuberculosis hominis – odhalil v roce 1882 Robert Koch. (Tak dostal název Kochův bacil.) Dokáže zasáhnout jakýkoli orgán v těle. Nejčastější je tuberkulóza plic. Viník způsobuje zvláštní formu zánětu, při kterém vznikají tuberkulózní uzlíky. Ty vytvářejí (vyprázdněním zkapalněného tuberkulózního ložiska) chorobné dutiny, tzv. kaverny, a mohou způsobit odumření orgánů. Při TBC plic dochází k rozpadu plicní tkáně. Neléčená TBC bývá smrtelná. Od 2. poloviny devadesátých let 20. století počet nových infekcí letí prudce vzhůru.
Krátká doba nás prý nezabije!
Odborníci dělí tuberkulózu do dvou skupin: primární a postprimární, která.vzniká u osob již infikovaných řadu let po infekci. Je tedy onemocněním pouze dospělých. Jedině ty také mohou plicní TBC nakazit dítě.
Primární TBC znamená první kontakt příštího hostitele s mykobakteriální infekcí. Dochází k ní nejvíce v dětském věku. Zdrojem nákazy bývá hlavně nemocný člověk. Spíš výjimkou je nákaza vinou domácího či hospodářského zvířectva, které vylučuje mykobakterie. Lze se mj. nakazit i nepřevařeným mlékem od nakažených krav.
Asi v pěti procentech se primární infekce šíří prostřednictvím lymfatických (mízních) cév do lymfatických uzlin či krevního oběhem do dalších míst organismu. Taková forma TBC může být smrtelná.
Velice infekční nemoc se přenáší přímým dotykem či vinou kapének, když nemocný kašle, kýchá nebo hovoří. Podle zkušeností pražského hygienika Vladimíra Polaneckého není obvyklé, že by se někdo od bacilonosiče nakazil třeba při krátkém pobytu v tramvaji. Říká: „Nakažený musí být v úzkém kontaktu se zdravým minimálně čtyři hodiny, aby se bacily dostaly do organismu.“
Riziko přenosu samozřejmě vzrůstá při delším kontaktu s nemocným – v rodině, zaměstnání, ve škole, ale často i v restauraci či při dálkovém letu, někdy ve vězení. Poslední zjištění ukazují, že bakterie jsou tak odolné, že v suchých místnostech vydrží i více dnů.
Mladiství a dospělí s nedotčeným imunitním systémem neonemocní ani po přímém styku s bacily. Tělo totiž produkuje obranné látky, které brání v propuknutí choroby.
Nebezpečím jsou bezdomovci, kteří v zimě tramvaje využívají jako ohřívárnu. Přes 20 % bacilonosičů tvoří narkomané. Nejhorší situace je na Karlovarsku, kde na 100 tisíc obyvatel připadá 15 nemocných. Čtvrtinu případů tu mají na svědomí cizinci z Ukrajiny, Ruska a Rumunska.
TBC nejvíce ničí plíce
TBC z 80 – 85 % postihuje plíce, takže nejdůležitějším příznakem je dlouhodobý kašel, někdy doprovázený vykašláváním krve. Přidává se bolest na hrudi, dušnost, zvýšená teplota až horečka (nad 38°C), pocení (zejména v noci), zhoršená chuť k jídlu a úbytek na váze, únava, malátnost.
Lékař diagnózu stanoví pomocí rentgenového vyšetření hrudníku, kožních testů a analýzy slin. Důležitý je tzv. tuberkulinový test. Tuberkulin je protein (bílkovina) získaný z kultur tuberkulózního bacilu. Užívá se jak k rozpoznání onemocnění TBC, tak k aktivní imunizaci (vakcinaci).
Smyslem tohoto očkování je především zabránit smrtelným formám TBC. Tou je zejména tzv. miliární tuberkulóza – rozsev tuberkulózních bacilů krví po celém těle. Hrozbou je i tuberkulózní zánět mozkových blan.
Vyléčení ještě není zárukou imunity
Pouhá nákaza ještě není nemoc, ale může se onemocněním stát. Často k tomu přispěje i dlouhodobý stres, chřipka, ale rovněž oslabení organismu – mj. radioterapií, notorickým alkoholismem, u některých jedinců silným kouřením. Negativně působí i vysoký krevní tlak, cukrovka, vir HIV apod. Prodělané TBC však nezaručuje imunitu! U nás ročně onemocní 1 500 lidí, z toho každý třetí má vysoce infekční formu. Bacil tuberkulózy v našem těle bez problémů přežívá i mnoho let, aniž se nějak projeví.
Úspěch léčení závisí na včasné lékařské pomoci. Důležitá je pak přesnost užívání mnoha léků (současně dvou až čtyř). Jinak by se bakterie staly imunní vůči některým preparátům. Tato antituberkulotika se různě kombinují. Proto je pacienti dostávají v nemocničním zařízení pod dohledem. U nás má dlouhou vynikající tradici Ústav pro léčbu tuberkulózy a respiračních onemocnění v Prosečnici – 25 km od Prahy, v čistém Posázaví. Den léčby, která trvá většinou asi devět měsíců, stojí kolem 1 500 korun.
V sázce jsou životy 70 miliónů lidí
Bohužel, i nyní se při objevují nové bakteriální kmeny, které odolávají dosud užívaným medikamentům. Steven Kelly z Waleské univerzity v Aberystwythu nedávno analýzou genomu mykobakterie překvapivě zjistil, že obsahuje gen, který se účastní biosyntézy sterolu.
(Překvapením bylo, že se tento gen nalezl u bakterie. Běžný je u plísní, rostlin a živočichů.)
Steroly jsou důležité pro růst buňky. Dnes věda zná mnoho látek, které zabraňují jeho syntéze, kromě jiného i proto, že se používají jako léky proti plísňovým onemocněním (mykózám). Laboratorní testy již prokázaly, že tyto látky jsou také účinné proti různým mykobakteriím. Nyní je studují klinici referenční laboratoře pro tuberkulózu v Llandough Hospital města Cardiffu. Odborníci uvádějí, že jeden pacient vykašlávající Kochův bacil (BK) může nakazit stovky osob, přičemž několik desítek z nich dostane aktivní nemoc. Tak vzniká velký globální epidemiologický zdravotnický problém. WHO předpovídá, že do roku 2020 se tuberkulózou nakazí jedna miliarda lidí. Pokud do té doby nebudou účinné protizbraně, zemře 70 milionů lidí.
Více se dozvíte:
Lékařské repetitorium, Galén, 2003
Kniha o zdraví, Victoria Publishing, 2003
http://www.spotrebitel.ctz.(article(articleview/2072/1/85
http://www.blisty.cz/art.18340.html
http://www.sweb.cz/tuberkuloza.htm
Ročně TBC zahubí tři miliony lidí
Na celém světě dnes přes 30 milionů lidí sužuje aktivní (nikoli jen možná) tuberkulóza. Ročně zemřou přes tři miliony postižených – o třetinu více než je obětí obávané malárie. Ovšem celá třetina světové populace už v sobě hostí bakterie TBC.
Ty číhají na chvíli, kdy bude organismus člověka, jeho imunitní systém oslaben nebo narušen. Není třeba dlouze vysvětlovat, že jejich hlavním spojencem je bída, hlad, podvýživa. Proto dosud TBC byla – a zatím zůstává – největším prokletím rozvojových zemí.
V současnosti však zasahuje i průmyslová západoevropská velkoměsta – především jejich chudé čtvrti. Například v Londýně umírají na tuberkulózu plic každý týden dva lidé. V Portugalsku připadá na každých 100 000 obyvatel 53 případů rozvinutého onemocnění TBC. V této bývalé koloniální mocnosti – obdobně jako v případě Velké Británie a Francie – to úzce souvisí i s přílivem imigrantů z bývalých kolonií, kde je tuberkulóza stále běžná. Znepokojivé informace přicházejí mj. i z USA – a netýkají se jen onemocnění nemocničního personálu.
Pokud jde o Evropu, citujme doc. Luďka Trnku z Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou:
„Na Východě je situace s TBC strašlivá.“ To úzce souvisí s ekonomickou situací jednotlivých zemí, tedy i stavem nemocnic a lékařské péče vůbec. Nejhorší situace je v Rumunsku, kde na každých 100 000 občanů připadá oficiálně odhalených 114 obětí TBC. (Přitom podle odborníků existuje výrazně větší počet osob, u kterých toto smrtelné ohrožení není z různých příčin odhaleno.) Ředitel Rumunského národního protituberkulózního programu Ion Paul Stoicescu letos v září uvedl, že v zemi na TBC denně umírá sedm lidí a 74 osob se nakazí.
Kritická situace je teď i v Litvě – na každých 100 000 obyvatel ročně připadá 82 nakažených, Lotyšsku (81), Kazachstánu (70) Estonsku (57), Bulharsku (55). Přes 50 případů vykazují mj. i Rusko, Ukrajina, Srbsko, Bělorusko, Ukrajina, Moldávie. V rozmezí 20 – 49 nemocných uvádějí např. Slovensko, Polsko, Maďarsko, Chorvatsko, Turecko. Pro srovnání: Průměrný výskyt nemocných TBC v ČR roku 2003, ze kterého pocházejí nejčerstvější údaje, činil 10, 9 na 100 tisíc obyvatel. To je obdobné jako v Belgii; Německo hlásí 13 případů, Španělsko 53 postižených, Švédsko jen pět lidí.
TBC má mnoho podob
V povědomí většiny lidí se onemocnění tuberkulózou spojuje s postižením plic. Ačkoli to představuje přes 80 % případů, TBC však může zasáhnout mnohem víc orgánů.
V některých případech totiž nejsou primárně infikovány plíce, ale lymfatické (mízní) uzliny (zejména na krku), střevní trakt, kosti, ledviny, mozkomíšní pleny, nitrohrudní uzliny apod.
Tuberkulóza periferních uzlin: Vedle plic se jedná se o nejčastější postižení. Zasahuje hlavně uzliny krční, projevem je mj. nebolestivé zduření.
Tuberkulózní zánět orofaciální oblasti: V ústní dutině je výskyt této choroby jako primární vzácností. Objevuje se tak u člověka, který se s TBC ještě nesetkal – například u kojenců, batolat, dětí předškolního věku. Jinak jde většinou o sekundární projevy, které jsou vyvolány zachycením mykobakterií z jiného (nejčastěji plicního) ložiska.
Tuberkulóza kůže a podkoží: Pochází většinou z lymfatických uzlin, kloubů nebo infikovaných slizničních TBC vředů v ústech.
Tuberkulózní zánět páteře: Představuje 40 % všech onemocnění ortopedické TBC. Dále sem řadíme postižení kolenního či kyčelního kloubu..
Tuberkulóza urogenitální: Původcem je Mycobacterium tuberculosis . Jedná se pouze o sekundární postižení, objevuje se však asi ve čtvrtině případů. Narůstá souběžně s pandemií HIV.
Tuberkulóza střev: Vzácné onemocnění se objevuje při primární rozsáhlé plicní tuberkulóze.
Pouhé procento všech onemocnění TBC se pojí s osteoartikulární oblastí (onemocnění pohybového aparátu).
