Saturn – pán prstenců

Druhá největší planeta sluneční soustavy, kterou proslavily především i v malém dalekohledu dobře viditelné prstence. Průměrná hustota planety je nejnižší z celé sluneční soustavy, dokonce nižší než hustota vody.Druhá největší planeta sluneční soustavy, kterou proslavily především i v malém dalekohledu dobře viditelné prstence. Průměrná hustota planety je nejnižší z celé sluneční soustavy, dokonce nižší než hustota vody.

Na obloze je viditelná jako jasný nažloutlý objekt, proto ho znali lidé už od pradávna; až do poloviny 18. století byl považován za nejvzdálenější planetu. Dalekohledem ji poprvé pozoroval Galileo Galilei, který postřehl zvláštní obrys Saturnu a usoudil, že kolem planety obíhají dvě menší tělesa.

Teprve Christian Huyghens v letech 1655–59 popsal správně, že jde o plochý prstenec tvořený mnoha drobnými částicemi, který se planety nikde nedotýká a je skloněn k ekliptice. Kosmický výzkum Saturnu začal roku 1979 sondou Pioneer 11 a vyvrcholí letos v červenci, kdy se sonda Cassini stane jeho první umělou družicí.

Prsteny se nyní uzavírajíSaturn má značně skloněnou rotační osu. Vzhledem ke kolmici na rovinu jeho dráhy svírá úhel 26,73° a vůči kolmici na rovinu ekliptiky 28,05°. Protože prsteny leží v rovině rovníku planety, jejich vzhled se pro pozemského pozorovatele s časem nápadně mění.

Prochází-li rovina Saturnova rovníku a prstenů Zemí (naposledy třikrát v letech 1996 až 1997), jeví se prsteny ve větších přístrojích jako tenká čárka a v menších se ztrácejí. Nejvíce se prsteny „rozevřou“ dvakrát během periody oběhu – jednou je vidíme od jihu a jednou od severu.

Jižní strana prstenů byla nejvíce rozevřena počátkem dubna 2003 a nyní se pomalu „uzavírá“. Severní strana k nám byla nejvíce nakloněna 2. října 1989. Podobně se k nám naklání i severní a jižní polokoule planety.

Předpokládáme, že velký sklon rotační osy souvisí se srážkou s větším tělesem v době formování planet.

Saturn a´ la JupiterNavzdory odlišnému vzhledu v dalekohledu se v mnoha ohledech obě největší planety podobají. Zhruba stejně rychlá diferenciální rotace způsobuje obdobně jako na Jupiteru vznik pásů.

Na žlutavě zabarveném kotouči samotné planety vidíme pásovou strukturu s temnějšími polárními oblastmi. Je však velmi nevýrazná, protože neprůhlednou oblačnou vrstvu obklopuje do výšky nejméně 2000 km řídký průhledný atmosférický zákal, jehož dolní oblast tvoří hustší stokilometrová vrstva krystalků čpavku.

Přesto lze v neprůhledné oblačné vrstvě zaznamenat řadu jemných detailů, podobných Jupiterovým, například anticyklonální útvary, obdobu Jupiterových bílých oválů. Rychlost atmosférického proudění na obvodu těchto útvarů dosahuje 100 m/s.

Nápadnější jsou zajímavé bělavé skvrny nepravidelného obrysu, objevující se v různých letech v rovníkovém pásmu. Zonální proudění v atmosféře je rychlé, až 480 m/s, a to ve dvou zónách zhruba souměrně umístěných vzhledem k rovníku (+8° a -6° planetografické šířky), jinde má rychlost od 0 do 160 m/s.

Pro srovnání – v horní atmosféře Země dosahuje proudění nejvýše rychlostí 110 m/s. Při spektroskopických pozorováních ze Země byl v atmosféře zjištěn molekulární vodík (89 %), čpavek a metan, kosmické sondy potvrdily helium (11 %) a různé uhlovodíky.

Při úvahách o vnitřní stavbě Saturnu musíme především přihlédnout k jeho nízké hustotě. Celkové pořadí vrstev předpokládáme podobné vnitřní stavbě Jupitera. Pod neprůhlednou vrstvou oblačnosti je asi 2000 km vysoká vrstva střední a hluboké atmosféry.

Pod ní leží zvláště mohutná vrstva kapalného molekulárního vodíku s heliem, zahrnující plných 87 % objemu planety. Od poloviny poloměru planety leží rozsáhlá oblast metalického vodíku s heliem, také kapalná.

Pod ní se předpokládá vrstva silně stlačeného ledu. Ještě hlouběji musí být jádro z křemičitanů železa. Gravitační diferenciací, při níž helium zvolna klesá vrstvou vodíku, se uvolňuje teplo, takže Saturn vyzařuje víc energie, než přijímá od Slunce.

Neviditelné okolíMagnetické pole je slabší než u Jupiteru, má výrazněji dipólový charakter s osou téměř rovnoběžnou s osou rotační. Magnetosféra je méně rozsáhlá než Jupiterova. Zvláštní je tím, že je souměrná podle roviny Saturnova rovníku, což zřejmě souvisí s existencí rozsáhlého systému prstenů.

Prsteny u vnějšího okraje, A a B, pohlcují plazmu z magnetosféry. Čelo rázové vlny je vzdáleno asi 1,5 milionu kilometrů. Magnetický moment je třikrát menší než Jupiterův. Projevem magnetosféry jsou i polární záře.

Ty jsou pozorovatelné v ultrafialové oblasti spektra – sondy je nepozorovaly příliš zřetelně, ale detailně je zachytil Hubbleův kosmický dalekohled. Na snímcích jsou zřetelné aurorální ovály u obou pólů planety a zářící drapérie, sahají až do 1600 km nad oblačnou vrstvu.

Na rozdíl od Jupiteru vznikají stejně jako u Země, tedy proudem elektricky nabitých částic od Slunce (většinou elektronů a protonů).

Magické prstenceSaturn má podivuhodnou soustavu prstenců, z nichž tři hlavní jsou dobře viditelné dalekohledy. V rovině rovníku se rozprostírají kolem planety od pouhých sedmi tisíc kilometrů nad viditelným povrchem až za vzdálenost Měsíce od naší Země.

Přestože jsou široké několik desítek tisíc km, jejich tloušťka je jen několik set metrů. Každý obíhá kolem planety jinou rychlostí. Jsou tvořeny drobnými částicemi, patrně ledem obalenými kousky hornin o velikosti od milimetrů po desítky metrů (tj.

ve škále od zrnek cukru až po celé domy). Označujeme je velkými písmeny abecedy v pořadí, v němž byly objeveny; nejvýraznější část systému tvoří (v pořadí od planety) prstence C, B, A – mezi B a A je mezera, známá podle svého objevitele jako Cassiniho dělení.

V prstenci B byly nalezeny zvláštní radiální struktury, zvané loukotě. Prstenec F je složen z několika propletených prstenců gravitačně ovlivňovaných tzv. „pastýřskými“ měsíci. Předpokládáme, že planetární prstence vznikly roztrháním některých měsíců, dopadem komet a meteoroidů nebo slapovými silami mateřské planety.

Čím blíže je měsíc k planetě, tím větší je rozdíl gravitačního působení na přivrácenou a odvrácenou stranu měsíce. Po překročení určité vzdálenosti rozdíl sil běžnou horninu roztrhá. Kromě prstenců vládne Saturn rozsáhlé rodině měsíců nejrůznějších velikostí, drah a vlastností, podobně jako Jupiter.

Počet oficiálně známých nyní dosáhl 31; největší Titan dosahuje „planetární“ velikosti.

Charakteristické údaje

Hmotnost 95,16 hmotnosti ZeměPrůměr 120 536 kmHustota 700 kg/m3 Povrchová teplota -175 °C Doba otočení kolem osy 10,66 h Odklon rotační osy od kolmice k dráze 26,73° Přitažlivost na povrchu 0,74 ZeměDoba oběhu kolem Slunce 29,4 letVelká poloosa dráhy 9,537 AU (1 426 725 000 km; 1,35–1,50 mil.

km)Excentricita 0,0542 Inklinace 2,48° Počet měsíců 31

Autor: Redakce
Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Cestování do vesmíru má stopku:...

Národní úřad pro letectví a vesmír byl s ohledem nevyhovující stav skafandrů...

Trable na Marsu: Tamnímu...

NASA hlásí jisté potíže s marsovským vrtulníkem Ingenuity. Kvůli...

Už se to blíží! SpaceX se chystá...

Je to sotva několik dnů, co prezidentka a hlavní provozní ředitelka...

Opavští fyzikové měří „obezitu“...

Opavští fyzikové se kromě černých a červích děr (viz PANORAMA 21.STOLETÍ 1/2022)...

Astronomové objevili nový druh...

Tým astronomů pozoroval pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře...

Astronomové zaznamenali překvapivé...

Mezinárodní tým astronomů využíval uplynulých 17 let řadu pozemních...

Společnost SpaceX zažila vydařenou...

Loď společnosti SpaceX Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou vedenou bývalým kosmonautem...

Astronomové u Proximy Centauri...

Tým astronomů využívající dalekohled VLT na Evropské jižní observatoři (ESO) v...

Zázraky pod taktovkou startupu?...

Tak tohle tady ještě nebylo! Startup Rocket Lab chce zachytit svou raketu...

Odkud se bere voda na Měsíci a...

V roce 2020 objevila observatoř NASA na Měsíci vodu. Nyní se...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Počátky kinematografie: Při prvních projekcích filmů se úředníci báli požáru

Počátky kinematografie: Při prvních...

Místní karlovarská honorace se schází. „Budou tu promítat oživlé obrázky,“ šeptají si...
Pacienti s osteoporózou by se neměli bát pravidelně cvičit

Pacienti s osteoporózou by se...

Miliony lidí s osteoporózou by se neměly bát pravidelně cvičit, uvedli odborníci v...
Studentská legie v roce 1648: Prahu bránil dvoumetrový jezuita

Studentská legie v roce 1648:...

Obrovské vyčerpání cítí po bojích studenti zrána 1. listopadu 1648. Choulí se...
Díky moderním technologiím lze bez obav odstranit oční vady již ve 20 letech

Díky moderním technologiím lze bez...

Nová generace femtosekundových laserů způsobila v oftalmologii revoluci....
LIMITOVANÁ SÉRIE VÁZ BLUES: Pocta Roubíčkovi z dílny Moser

LIMITOVANÁ SÉRIE VÁZ BLUES: Pocta...

Mezinárodní rok skla, který byl komisí OSN vyhlášen na rok 2022, je mimo...
Leželo ve Valech u Mikulčic hlavní město Velké Moravy?

Leželo ve Valech u Mikulčic hlavní...

Plameny stravují dřevěné trámoví. Obyvatelé vyděšeně zírají, jak v oblaku...
Jaro a játra? Ano! O jeden z nejvýkonnějších orgánů však pečujte celý rok

Jaro a játra? Ano! O jeden z...

Játra – druhý největší orgán našeho těla a po mozku také druhý...
Jdou dohromady videohry a vyšší inteligence?

Jdou dohromady videohry a vyšší...

„Neseď u té hry pořád, zblbneš…“ Připadá vám tato věta povědomá? Mnozí rodiče...
Mikrospánek za volantem zažil každý osmý český řidič

Mikrospánek za volantem zažil každý...

Z průzkumu, který si nechala vypracovat společnost Nextbase, přední světový...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.