Domů     Vesmír
Planeta X
21.stoleti 6.5.2004

Již krátce po nalezení Neptunu prohlásil „duchovní otec” objevu Leverrier, že podle jeho názoru zbývá najít ještě další těleso. Jenže o nové planetě bylo tak málo informací, že nemělo smysl pouštět se do seriózních výpočtů.

Slavného astronoma Camille Flammariona napadlo, že lépe bude všímat si drah komet, neboť v blízkosti všech vzdálených planet mívá svá afélia vždy několik periodických komet. Roku 1879 dospěl k závěru, že další planeta by mohla být vzdálena asi 45 AU (astronomických jednotek). P. Lowell, který věnoval hledání transneptunické planety mnoho let života, nazval svůj cíl „PLANET X“ (X jako neznámá) a počítal s drahou 43 AU – víme, že jeho výpočty vedly vcelku náhodně roku 1930 k objevu Pluta, obíhajícího ve střední vzdálenosti 39,5 AU. 

Dlouhé a marné hledání
Ačkoliv jsme nevěděli, jak mohutný Pluto je, začalo být brzy zřejmé, že na poruchy drah vzdálených planet ani komet (kupříkladu na zpoždění Halleyovy komety r. 1456) nestačí.  Začalo pátrání po „PLANET X“ (X jako desátá). Clyde Tombaugh strávil jejím hledáním dalších 13 let. Osobně proměřil 90 milionů snímků – ale po hledaném objektu ani stopa. Desítky dalších astronomů pátraly na základě jiných úvah, výpočtů a spekulací – rovněž marně.
V poslední čtvrtině 20. století zasvětili desáté planetě svou kariéru mnozí odborníci předních amerických ústavů, zejména Tom van Flandern (od 1970) a R. S. Harrington (od 1979). Shodli se na tom, že jejich cíl se pohybuje po velmi protáhlé dráze, ale zatímco první hledal novou planetu tradičně dál za Plutem, druhý se zaměřil na pátrání uvnitř dráhy Pluta. Když Harrington za 8 let nic nenašel, shodli se na to, že se 10. planeta nachází právě poblíž afélia.

Objev Kuiperova pásu
V letech 1977–84 se začal systematicky věnovat malým tělesům sluneční soustavy Charles Koval. Roku 1987 našel zajímavý objekt mezi drahou Saturnu a Uranu. I když se Chiron neprokázal jako 10. planeta, vstoupil později do historie, protože má charakter jak planetky, tak komety a stal s představitelem nové skupiny malých těles, kterým říkáme příhodně Kentauři.
V 80. letech došlo k významnému oživení zájmu o vnější část sluneční soustavy a velké překvapení přinesl rok 1992. Po pětiletém úsilí objevili Luu(ová) a Jewitt slaboučký objekt, který se během krátké doby stal slavnější než dlouho marně hledaná planeta. Je to první známý představitel planetek tzv. Kuiperova pásu, předpovězěného počátkem 50. let. Objekt 1992QB1 o průměru kolem 300 km se pohybuje ve střední vzdálenosti 43,9 AU.
Jak známo, Pluto byl objeven v roce 1930 a první další transneptunické těleso či těleso Kuiperova pásu, jak se někdy nazývají, tedy v roce 1992. Za deset let jejich hledání už jich známe šest stovek. Jsou to tělesa tvořená zřejmě ledem smíšeným s horninami, tedy nelišící se příliš od komet. Většina objevených planetek má rozměry několika set km (na menší než 100 km ještě nestačíme), ale zato jsou mezi nimi „pořádné kousky“. Tak např. planetka č. 20 000 Varuna má průměr kolem 900 km a zatím největší z nich, č. 50 000 – Quaoar – dokonce 1300 km (HST změřil jeho průměr na 40 tisícin vteřiny!).

Co se skrývá za Neptunem?
Transneptunické objekty (TNO) se obvykle dělí do dvou základních skupin. První z nich jsou „klasické objekty Kuiperova pásu“ nazývané též „cubewanos“ podle anglické výslovnosti předběžného označení prvního z nich „kjůbíwan“ 1992 QB1. Pohybují se po drahách s malou výstředností, se sklonem do 30 stupňů a střední vzdáleností od Slunce mezi 42 a 47 AU. Druhou velkou skupinou jsou takzvaná „plutinos“ podle Pluta, které je jejich prototypem.
Příběh, který začal roku 1841, skončil roku 1992 neočekávaným výsledkem. Místo jedné planety „X“ jsme našli tisíce nových těles. Pluto o průměru 2300 kilometrů sice zatím zůstává největším z nich, avšak nyní už dobře víme, že má za drahou Neptunu řádově shodně velké sourozence.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Vesmír 18.11.2026
Představte si tunel, který vede napříč časoprostorem a spojuje dvě místa vesmíru vzdálená miliardy světelných let. Místo dlouhé cesty mezi hvězdami jím jednoduše proletíte a během okamžiku se ocitnete na druhém konci kosmu. Přesně o tom jsou a takovou možnost nabízejí hypotetické červí díry. Jenže co se stane, když se dva takové tunely potkají? Mohou […]
Vesmír 15.11.2026
Patnáctý zkušební let největší rakety světa přinesl společnosti SpaceX významný úspěch, ale také i nezdar. Poprvé se jí podařilo zachytit horní stupeň Starship po návratu z oběžné dráhy. Plánované zachycení obou stupňů však nevyšlo. Raketa odstartovala v pátek 13. listopadu ze základny Starbase v Texasu. Horní stupeň bez problémů dosáhl oběžné dráhy, vypustil 26 družic […]
Technika Vesmír 12.11.2026
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země a přidávat do světového času jednu sekundu navíc. Této zvláštnosti se říká přestupná sekunda. Její dny jsou ale sečteny. Od května 2027 začne […]
Vesmír 8.11.2026
Pokud by se k Zemi blížil nebezpečný asteroid, jednou z možností, jak odvrátit katastrofu, by mohl být jaderný výbuch. Američtí vědci však zjistili, že o úspěchu takového zásahu může rozhodnout zdánlivá maličkost, protože záleží totiž na tom, z jaké strany asteroid zasáhne záření z exploze. Rozdíl v účinnosti může být přitom téměř pětinásobný. Takový Bruce […]
Vesmír Zajímavosti 3.11.2026
Co byste si vzali s sebou, kdybyste se chystali na cestu na Mezinárodní kosmickou stanici? Český astronaut Aleš Svoboda možná nebude muset dlouho přemýšlet. Do vesmíru by s ním mohly vyrazit předměty, které připomínají českou historii, kulturu, vynalézavost i trochu národního humoru. Nechybí mezi nimi legendární ježek v kleci, hokejový puk ani Věstonická venuše. Malý […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
historyplus.cz
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
„Jsi mi drahý, nikdy jsi mě nerozčílil,“ pronesl Gustav Vasa ke svému třetímu synovi Magnusovi. Měl o mladíka starost, varoval ho v dopisech před přílišným běháním, aby si nepolámal nohy. Tehdy ještě netušil, že prince bude ohrožovat mnohem závažnější zdravotní problém. Osud mu zprvu přál. Byl otcův oblíbenec, třetí v pořadí následníků švédského trůnu. Stejně jako
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
enigmaplus.cz
Záhada léčivého pramenu Nordenau: Dokáže voda uzdravovat?
V nitru staré německé štoly vyvěrá voda, které návštěvníci připisují téměř zázračnou moc. Má údajně pomáhat diabetikům, nemocným s ekzémy i lidem, kterým lékaři nedávali naději. Některé pokusy skutečn
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
epochaplus.cz
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám.
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz