Pluto: planeta, nebo planetka?

Daleko od pestrého světa, na němž žijeme, na samé výspě slunečního systému, se zvolna mrazivým a pustým prostorem pohybuje poslední planeta Pluto. Daleko od pestrého světa, na němž žijeme, na samé výspě slunečního systému, se zvolna mrazivým a pustým prostorem pohybuje poslední planeta Pluto.

Jako by Vládce temnot od samého počátku poznání člověkem doprovázely omyly. Již roku 1834, tedy plných 12 let před objevem Neptunu, byla vyslovena domněnka, že za dráhou Uranu se musí pohybovat ještě dvě planety.

Teprve v lednu 1930 nalezl mladý asistent Lowellovy hvězdárny Clyde Tombaugh na jedné z exponovaných desek hvězdičku asi 15 magnitudy, která jevila zřetelný vlastní pohyb asi 2 stupně od předpověděné pozice. Po kontrolním pozorování byl objev oznámen až 13. března, v den výročí narození astronoma Lowella. Zpráva se rozlétla světem a již 18. března se uskutečnilo první pozorování na Evropském kontinentu – bylo to v Československu, ve Staré Ďale (dnešním Hurbanovu)!

Trpaslík mezi planetami
Dnes jsme si jisti, že objev byl učiněn náhodou, protože číselný materiál, který měl Lowell k dispozici, nestačil k získání přesných údajů o neznámé planetě. Skutečný Pluto nemohl působit tak rušivým vlivem, z jakého se vycházelo. Vždyť jeho hmotnost je 400x menší, než se původně soudilo…
Dráha Pluta kolem Slunce se vyznačuje mimořádnou excentricitou. Zpravidla je Pluto nejvzdálenější planetou od Slunce, ale v některých obdobích se pohybuje uvnitř dráhy Neptunu. Při oběžné době 249 let se na 20 let dostává do menší vzdálenosti od Slunce než Neptun. Nejvíc se ke Slunci přiblížil v roce 1989 a až 11. března 1999 se opět stal skutečně nejvzdálenější planetou sluneční soustavy (do 5. dubna 2231). Další zvláštností oběžné dráhy Pluta je její šikmost. Je o 17 stupňů odkloněna od roviny ekliptiky, v niž se pohybují ostatní planety – nejvíc ze všech.

Maličký ledový svět
Dlouho jsme nebyli schopni dozvědět se o Plutu podrobnosti. Až do počátku 50. let jsme se domnívali, že svou velikostí se řadí k obřím planetám. Poté jsme byli přesvědčeni, že jeho průměr je podobný Marsu, avšak teprve koncem 80. let jsme došli k překvapivým údajům: Pluto je mnohem menší, než jsme soudili. Na konci století, v němž pro nás začal existovat, se mezi astronomy rozvířila diskuse, co s Plutem. Zejména poté, co jsme začali objevovat ledové planetky za dráhou Neptunu. Diskuse prozatím utichla: Pluto zůstává planetou (nejspíš, abychom nemuseli přepisovat učebnice), i když právě tak dobře ho můžeme řadit mezi velké transneptunické planety.
Sklon rotační osy je 82°, takže Pluto se podobně jako Uran spíše odvaluje v rovině dráhy než rotuje. To vše nasvědčuje tomu, že Pluto s Cháronem jsou spíše velká tělesa z Kuiperova pásu než regulérní planeta s měsícem.

Planeta dusíku a metanu
Povrch Pluta je svým způsobem v Kuiperově pásu ojedinělý. Je to dáno především jeho velikostí, díky které si dokáže udržet řídkou atmosféru. Proto je povrch neustále v kontaktu s těmito plyny, které se z něj vypařují a opět se srážejí. Pozorování zákrytu hvězdy Plutem v roce 1988 dokonce naznačují, že by se u jeho povrchu mohly vyskytovat mlh
Pluto má na snímcích z HST skvrnitý povrch se světlými a tmavými oblastmi a s náznaky polárních čepiček. Povrch je tvořen dusíkovým ledem se stopami metanu. Pravděpodobně je na Plutu i voda, CO2 a CO. Jak se vzdaluje od Slunce, jeho téměř neznatelná atmosféra zamrzá a padá na povrch.
První spektrální analýzu povrchu jsme získali až v polovině 70. let s tím, že je zřejmě pokryt metanovým ledem. Fotometrická pozorování o 11 let později naznačují, že povrch není metanem pokryt rovnoměrně. Konečně roku 1993 bylo zjištěno, povrch je tvořen dusíkovým ledem se stopami metanu a oxidu uhelnatého. Dusík tvoří pravděpodobně i největší část řídké atmosféry, která nyní – jak se Pluto vzdaluje od Slunce – zvolna zamrzá, nicméně v plynné podobě se v ní zatím podařilo detekovat pouze metan. Zatímco v rovníkových oblastech je pokrytí dusíkem menší, v oblasti pólů, kde teploty klesají až k -233 stupňů Celsia, se vytvářejí polární čepičky z dusíkového ledu, což bylo potvrzeno jak na základě infračervených pozorování z družice ISO, tak pomocí HST.

Charakteristické údaje

Hmotnost  0,0025 hmotnosti Země
Průměr 2390 km
Hustota 1700 kg/m3
Povrchová teplota -215 °C
Doba otočení kolem osy 6,39 dne
Sklon rotační osy 122,5°
Přitažlivost na povrchu 0.066 (Země = 1)
Doba oběhu kolem Slunce 248,54 let
Velká poloosa dráhy 39,48 AU (5,906,376,200 km)
Excentricita 0,25
Inklinace 17°
Počet měsíců 1

Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Je na planetách soustavy TRAPPIST-1 více vody než na Zemi?

Je na planetách soustavy...

Všechny planety u hvězdy TRAPPIST-1 jsou velmi podobné Zemi. Mají pevné...
Jsou nadějí pro hledání mimozemského života červení trpaslíci?

Jsou nadějí pro hledání mimozemského...

S tím, jak se zdokonalují pozorovací možnosti astronomů, roste i počet...
Rozervaná těla hvězd odhalují původ radioaktivních molekul

Rozervaná těla hvězd odhalují...

Pozorování radioteleskopem ALMA pomohla objevit radioaktivní izotop...
Každoroční nebeské divadlo je opět zde

Každoroční nebeské divadlo je...

Slzy svatého Vavřince nebo-li Perseidy se opět chystají prosvítit...
Předpovědi Einsteinovy obecné teorie relativity poprvé potvrzeny v blízkosti černé díry

Předpovědi Einsteinovy obecné teorie...

Pozorování pohybů hvězd v extrémním gravitačním poli superhmotné černé...
Rodina Jupiterových měsíců se rozrostla

Rodina Jupiterových měsíců se...

Měsíční rodina krále sluneční soustavy je rozsáhlejší, než dosavadní učebnice...
Připravte si foťáky. Čeká nás nejdelší úplné zatmění Měsíce

Připravte si foťáky. Čeká nás nejdelší...

Protože plánovat se musí, vyhraďte si v pátek 27. července 2018 pozdní večerní a noční...
Úplné zatmění Slunce 2019 na observatoři La Silla v Chile

Úplné zatmění Slunce 2019 na...

Dne 2. července 2019 bude možné z observatoře ESO/La Silla v Chile pozorovat jeden z...
Pomocí dalekohledu VLT vědci provedli dosud nejpřesnější test Einsteinovy obecné teorie relativity mimo naši Galaxii

Pomocí dalekohledu VLT vědci provedli...

Astronomové využili přístroj MUSE pracující ve spojení s dalekohledem ESO/VLT v...
ALMA nalezla trojici vznikajících planet u nově zrozené hvězdy

ALMA nalezla trojici vznikajících...

Dva nezávislé vědecké týmy využívající radioteleskop ALMA získaly s jeho...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Rozpoutal francouzský filozof Voltaire válku hodinářů?

Rozpoutal francouzský filozof...

Ruská carevna Kateřina Veliká si prohlíží kapesní hodiny vykládané diamanty....
Měl jít starověký šampion kvůli krádeži na smrt?

Měl jít starověký šampion kvůli...

Sportovní disciplína: box (do olympijských disciplín ho zařadili v roce 668...
Narcistická porucha: V poutech vášnivé sebelásky

Narcistická porucha: V poutech...

Každý živý tvor má rád sám sebe. Pro narcistu tohle klišé ale neplatí. Má...
V Polsku působí pozdvižení šestimetrový exemplář krajty tygrovité

V Polsku působí pozdvižení...

Krajta tygrovitá patří mezi zvířata s nimiž byste setkání v naší...
Proč hrabě Alexandr Kolowrat závodil  v autě inkognito?

Proč hrabě Alexandr Kolowrat...

Hrabě Leopold Kolowrat obrací v rukou pohlednici s podpisem svého syna Saši....
Vědci našli v Moravské Amazonii nový druh brouka

Vědci našli v Moravské Amazonii...

Zcela nový druh brouka z čeledi kožojedovitých objevili vědci z...
Hra na hraně Erika Ronera: Milovníka adrenalinu umlčí strom!

Hra na hraně Erika Ronera:...

Žije tak, aby se ani na vteřinu nenudil. Neustále v tempu....
Dobrovolně v Osvětimi: Kdo byl špionem v nejstrašnějším vyhlazovacím táboře?

Dobrovolně v Osvětimi: Kdo byl špionem...

Umíte si představit, že byste se dobrovolně vyměnili s vězněm...
Inteligentní zvířata: V čem předčí člověka? 

Inteligentní zvířata: V čem předčí...

Člověk jistě patří mezi nejchytřejší tvory na Zemi. Některá zvířata ale dokážou jeho...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.