Pluto: planeta, nebo planetka?

Daleko od pestrého světa, na němž žijeme, na samé výspě slunečního systému, se zvolna mrazivým a pustým prostorem pohybuje poslední planeta Pluto. Daleko od pestrého světa, na němž žijeme, na samé výspě slunečního systému, se zvolna mrazivým a pustým prostorem pohybuje poslední planeta Pluto.

Jako by Vládce temnot od samého počátku poznání člověkem doprovázely omyly. Již roku 1834, tedy plných 12 let před objevem Neptunu, byla vyslovena domněnka, že za dráhou Uranu se musí pohybovat ještě dvě planety.

Teprve v lednu 1930 nalezl mladý asistent Lowellovy hvězdárny Clyde Tombaugh na jedné z exponovaných desek hvězdičku asi 15 magnitudy, která jevila zřetelný vlastní pohyb asi 2 stupně od předpověděné pozice. Po kontrolním pozorování byl objev oznámen až 13. března, v den výročí narození astronoma Lowella. Zpráva se rozlétla světem a již 18. března se uskutečnilo první pozorování na Evropském kontinentu – bylo to v Československu, ve Staré Ďale (dnešním Hurbanovu)!

Trpaslík mezi planetami
Dnes jsme si jisti, že objev byl učiněn náhodou, protože číselný materiál, který měl Lowell k dispozici, nestačil k získání přesných údajů o neznámé planetě. Skutečný Pluto nemohl působit tak rušivým vlivem, z jakého se vycházelo. Vždyť jeho hmotnost je 400x menší, než se původně soudilo…
Dráha Pluta kolem Slunce se vyznačuje mimořádnou excentricitou. Zpravidla je Pluto nejvzdálenější planetou od Slunce, ale v některých obdobích se pohybuje uvnitř dráhy Neptunu. Při oběžné době 249 let se na 20 let dostává do menší vzdálenosti od Slunce než Neptun. Nejvíc se ke Slunci přiblížil v roce 1989 a až 11. března 1999 se opět stal skutečně nejvzdálenější planetou sluneční soustavy (do 5. dubna 2231). Další zvláštností oběžné dráhy Pluta je její šikmost. Je o 17 stupňů odkloněna od roviny ekliptiky, v niž se pohybují ostatní planety – nejvíc ze všech.

Maličký ledový svět
Dlouho jsme nebyli schopni dozvědět se o Plutu podrobnosti. Až do počátku 50. let jsme se domnívali, že svou velikostí se řadí k obřím planetám. Poté jsme byli přesvědčeni, že jeho průměr je podobný Marsu, avšak teprve koncem 80. let jsme došli k překvapivým údajům: Pluto je mnohem menší, než jsme soudili. Na konci století, v němž pro nás začal existovat, se mezi astronomy rozvířila diskuse, co s Plutem. Zejména poté, co jsme začali objevovat ledové planetky za dráhou Neptunu. Diskuse prozatím utichla: Pluto zůstává planetou (nejspíš, abychom nemuseli přepisovat učebnice), i když právě tak dobře ho můžeme řadit mezi velké transneptunické planety.
Sklon rotační osy je 82°, takže Pluto se podobně jako Uran spíše odvaluje v rovině dráhy než rotuje. To vše nasvědčuje tomu, že Pluto s Cháronem jsou spíše velká tělesa z Kuiperova pásu než regulérní planeta s měsícem.

Planeta dusíku a metanu
Povrch Pluta je svým způsobem v Kuiperově pásu ojedinělý. Je to dáno především jeho velikostí, díky které si dokáže udržet řídkou atmosféru. Proto je povrch neustále v kontaktu s těmito plyny, které se z něj vypařují a opět se srážejí. Pozorování zákrytu hvězdy Plutem v roce 1988 dokonce naznačují, že by se u jeho povrchu mohly vyskytovat mlh
Pluto má na snímcích z HST skvrnitý povrch se světlými a tmavými oblastmi a s náznaky polárních čepiček. Povrch je tvořen dusíkovým ledem se stopami metanu. Pravděpodobně je na Plutu i voda, CO2 a CO. Jak se vzdaluje od Slunce, jeho téměř neznatelná atmosféra zamrzá a padá na povrch.
První spektrální analýzu povrchu jsme získali až v polovině 70. let s tím, že je zřejmě pokryt metanovým ledem. Fotometrická pozorování o 11 let později naznačují, že povrch není metanem pokryt rovnoměrně. Konečně roku 1993 bylo zjištěno, povrch je tvořen dusíkovým ledem se stopami metanu a oxidu uhelnatého. Dusík tvoří pravděpodobně i největší část řídké atmosféry, která nyní – jak se Pluto vzdaluje od Slunce – zvolna zamrzá, nicméně v plynné podobě se v ní zatím podařilo detekovat pouze metan. Zatímco v rovníkových oblastech je pokrytí dusíkem menší, v oblasti pólů, kde teploty klesají až k -233 stupňů Celsia, se vytvářejí polární čepičky z dusíkového ledu, což bylo potvrzeno jak na základě infračervených pozorování z družice ISO, tak pomocí HST.

Charakteristické údaje

Hmotnost  0,0025 hmotnosti Země
Průměr 2390 km
Hustota 1700 kg/m3
Povrchová teplota -215 °C
Doba otočení kolem osy 6,39 dne
Sklon rotační osy 122,5°
Přitažlivost na povrchu 0.066 (Země = 1)
Doba oběhu kolem Slunce 248,54 let
Velká poloosa dráhy 39,48 AU (5,906,376,200 km)
Excentricita 0,25
Inklinace 17°
Počet měsíců 1

Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Supernovy: velkolepí kosmičtí herci, nekompromisní zabijáci i tvůrci nových světů

Supernovy: velkolepí kosmičtí herci,...

„Jsme jen hvězdný prach,“ občas říkávají filozofové. A v podstatě mají...
Komety: královny krásy sluneční soustavy

Komety: královny krásy sluneční...

Podivné objekty s ohonem, které mnohdy byly vidět i za denního světla, měly podle...
Světelné znečištění netrápí jen astronomy

Světelné znečištění netrápí jen...

„Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím...
Poslední výdech umírající hvězdy

Poslední výdech umírající hvězdy

Slabá záře planetární mlhoviny ESO 577-24 je pozorovatelná pouze asi 10...
Ruský teleskop odmítá komunikovat s řídícím střediskem

Ruský teleskop odmítá komunikovat s...

Jediný ruský radioteleskop na oběžné dráze Spektr-R odmítá reagovat na...
Objeven dosud nejjasnější kvasar

Objeven dosud nejjasnější kvasar

Hubbleův teleskop je sice jž dědeček, přesto i nadále prozkoumává vzdálená...
Čeští badatelé objevili nový druh černé díry.

Čeští badatelé objevili nový druh...

Čtyřčlenné skupině českých vědců z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity...
Evropská mise hledající exoplanety bude zahájena na podzim

Evropská mise hledající...

Mise CHEOPS (Characterising Exoplanet Satellite) se do vesmíru...
Hvězdný tanec s nepřítelem

Hvězdný tanec s nepřítelem

Během testování nového subsystému ZIMPOL pro přístroj SPHERE, který je určen ke...
Super-Země ve vzdálenosti šesti světelných let od nás

Super-Země ve vzdálenosti šesti...

Kolem Barnardovy hvězdy – Slunci nejbližší osamocené stálice a jedné z...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Timbuktu: Tajemné Cambridge afrického kontinentu

Timbuktu: Tajemné Cambridge...

„Sůl přichází ze severu, zlato z jihu, ale boží slovo a drahocenná...
Zelené ledovce nejsou jen anomálií: Mají svou funkci, tvrdí vědci

Zelené ledovce nejsou jen anomálií:...

Zelené ledovce. toto slovní spojení zní jako z dobrého scifi filmu,...
Množství a kvalita spánku: Na co si dát pozor?

Množství a kvalita spánku: Na co...

Obezita, nádorová bujení, Alzheimerova nemoc i vrásky v obličeji – to vše můžeme...
Korzár Henry Every házel vzbouřence jako potravu rybám!

Korzár Henry Every házel...

Tělo zastřeleného muže žbluňkne do vln u pravého boku lodi. „Každý, kdo se...
Co když přestanou zabírat léky na kapavku?

Co když přestanou zabírat léky...

Jako všechny organismy, i bakterie se vyvíjejí. Antibiotika, která byla ještě v minulé...
Jak zachránit život? Zeptejte se těchto mazlíčků!

Jak zachránit život? Zeptejte se...

Možná máte psa, možná kočku, křečka nebo jiné zvíře. Nejspíše...
Dějiny mikroskopu: Galileovo očko zvětšovalo 30krát

Dějiny mikroskopu: Galileovo očko...

„Vidíš něco?“ ptá se napjatě Zacharias Janssen svého otce Hanse. I když se...
Kozy na stromech: Šplhají téměř lépe, než opice!

Kozy na stromech: Šplhají téměř...

Strom, plný libozvučně zpívajících ptáků není nic neobvyklého a potěší...
VIDEO: TOP 5 velkých, ale zvláštních sběratelů

VIDEO: TOP 5 velkých, ale...

Sbíráte něco? Zátky, plechovky, poštovní známky? To zní jako vcelku...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.