Domů     Vesmír
Pluto: planeta, nebo planetka?
21.stoleti 6.5.2004

Daleko od pestrého světa, na němž žijeme, na samé výspě slunečního systému, se zvolna mrazivým a pustým prostorem pohybuje poslední planeta Pluto. Daleko od pestrého světa, na němž žijeme, na samé výspě slunečního systému, se zvolna mrazivým a pustým prostorem pohybuje poslední planeta Pluto.

Jako by Vládce temnot od samého počátku poznání člověkem doprovázely omyly. Již roku 1834, tedy plných 12 let před objevem Neptunu, byla vyslovena domněnka, že za dráhou Uranu se musí pohybovat ještě dvě planety.

Teprve v lednu 1930 nalezl mladý asistent Lowellovy hvězdárny Clyde Tombaugh na jedné z exponovaných desek hvězdičku asi 15 magnitudy, která jevila zřetelný vlastní pohyb asi 2 stupně od předpověděné pozice. Po kontrolním pozorování byl objev oznámen až 13. března, v den výročí narození astronoma Lowella. Zpráva se rozlétla světem a již 18. března se uskutečnilo první pozorování na Evropském kontinentu – bylo to v Československu, ve Staré Ďale (dnešním Hurbanovu)!

Trpaslík mezi planetami
Dnes jsme si jisti, že objev byl učiněn náhodou, protože číselný materiál, který měl Lowell k dispozici, nestačil k získání přesných údajů o neznámé planetě. Skutečný Pluto nemohl působit tak rušivým vlivem, z jakého se vycházelo. Vždyť jeho hmotnost je 400x menší, než se původně soudilo…
Dráha Pluta kolem Slunce se vyznačuje mimořádnou excentricitou. Zpravidla je Pluto nejvzdálenější planetou od Slunce, ale v některých obdobích se pohybuje uvnitř dráhy Neptunu. Při oběžné době 249 let se na 20 let dostává do menší vzdálenosti od Slunce než Neptun. Nejvíc se ke Slunci přiblížil v roce 1989 a až 11. března 1999 se opět stal skutečně nejvzdálenější planetou sluneční soustavy (do 5. dubna 2231). Další zvláštností oběžné dráhy Pluta je její šikmost. Je o 17 stupňů odkloněna od roviny ekliptiky, v niž se pohybují ostatní planety – nejvíc ze všech.

Maličký ledový svět
Dlouho jsme nebyli schopni dozvědět se o Plutu podrobnosti. Až do počátku 50. let jsme se domnívali, že svou velikostí se řadí k obřím planetám. Poté jsme byli přesvědčeni, že jeho průměr je podobný Marsu, avšak teprve koncem 80. let jsme došli k překvapivým údajům: Pluto je mnohem menší, než jsme soudili. Na konci století, v němž pro nás začal existovat, se mezi astronomy rozvířila diskuse, co s Plutem. Zejména poté, co jsme začali objevovat ledové planetky za dráhou Neptunu. Diskuse prozatím utichla: Pluto zůstává planetou (nejspíš, abychom nemuseli přepisovat učebnice), i když právě tak dobře ho můžeme řadit mezi velké transneptunické planety.
Sklon rotační osy je 82°, takže Pluto se podobně jako Uran spíše odvaluje v rovině dráhy než rotuje. To vše nasvědčuje tomu, že Pluto s Cháronem jsou spíše velká tělesa z Kuiperova pásu než regulérní planeta s měsícem.

Planeta dusíku a metanu
Povrch Pluta je svým způsobem v Kuiperově pásu ojedinělý. Je to dáno především jeho velikostí, díky které si dokáže udržet řídkou atmosféru. Proto je povrch neustále v kontaktu s těmito plyny, které se z něj vypařují a opět se srážejí. Pozorování zákrytu hvězdy Plutem v roce 1988 dokonce naznačují, že by se u jeho povrchu mohly vyskytovat mlh
Pluto má na snímcích z HST skvrnitý povrch se světlými a tmavými oblastmi a s náznaky polárních čepiček. Povrch je tvořen dusíkovým ledem se stopami metanu. Pravděpodobně je na Plutu i voda, CO2 a CO. Jak se vzdaluje od Slunce, jeho téměř neznatelná atmosféra zamrzá a padá na povrch.
První spektrální analýzu povrchu jsme získali až v polovině 70. let s tím, že je zřejmě pokryt metanovým ledem. Fotometrická pozorování o 11 let později naznačují, že povrch není metanem pokryt rovnoměrně. Konečně roku 1993 bylo zjištěno, povrch je tvořen dusíkovým ledem se stopami metanu a oxidu uhelnatého. Dusík tvoří pravděpodobně i největší část řídké atmosféry, která nyní – jak se Pluto vzdaluje od Slunce – zvolna zamrzá, nicméně v plynné podobě se v ní zatím podařilo detekovat pouze metan. Zatímco v rovníkových oblastech je pokrytí dusíkem menší, v oblasti pólů, kde teploty klesají až k -233 stupňů Celsia, se vytvářejí polární čepičky z dusíkového ledu, což bylo potvrzeno jak na základě infračervených pozorování z družice ISO, tak pomocí HST.

Charakteristické údaje

Hmotnost  0,0025 hmotnosti Země
Průměr 2390 km
Hustota 1700 kg/m3
Povrchová teplota -215 °C
Doba otočení kolem osy 6,39 dne
Sklon rotační osy 122,5°
Přitažlivost na povrchu 0.066 (Země = 1)
Doba oběhu kolem Slunce 248,54 let
Velká poloosa dráhy 39,48 AU (5,906,376,200 km)
Excentricita 0,25
Inklinace 17°
Počet měsíců 1

Předchozí článek
Další článek
Související články
Vesmír Zajímavosti 6.12.2024
Planeta Venuše je v mnoha aspektech podobná Zemi, proto se o ni často hovoří jako o její sesterské planetě. Vědci se dlouho domnívali, že mohla být Venuše kdysi Zemi ještě podobnější, a dokonce na ní údajně panoval i život. Nejnovější studie to vyvrací… Venuše je druhou planetou sluneční soustavy. Je jednou ze čtyř terestrických planet, […]
Vesmír 4.12.2024
Stačilo necelých 70 let, aby lidé proměnili panenské území, za které platila oběžná dráha Země, v minové pole. Na největší skládce ve vesmíru číhá nebezpečná kolize na každém kroku. Jak se ale říká: čím jsi to zkazil, tím to také sprav. Právě díky kolizím je řešení na obzoru. Koncem června se vyřazený ruský satelit rozpadl […]
V dubnu 2024 vyzval Bílý dům vědce, s výhledem na plánovanou přítomnost astronautů a posléze i lidských základen na Měsíci v rámci mise NASA Artemis, aby vytvořili standard lunárního času. Skutečnou otázkou však není: „Kolik hodin je na Měsíci?“, ale „Jak rychle tam plyne čas?“ Čas, který ukazují hodiny, dokáže nastavit každý časoměřič, je to […]
Technika Vesmír 26.11.2024
Jižní pól Měsíce je centrem zájmu Evropské vesmírné agentury, je totiž plánovaným místem pro přistání další lidské posádky na něm. Povrch jižního měsíčního pólu však ještě nebyl dostatečně detailně prozkoumán. A právě to by měla změnit mise LUMI, za kterou stojí brněnská společnost TLR Space. Na jižním pólu Měsíce se nachází led, skrytý v trvale […]
Vesmír 23.11.2024
Vědci simulovali situaci, která by mohla vysvětlit, jak čtvrtá planeta přišla ke svým malým měsícům, Phobosu a Deimosu. Tyto měsíce se svým vzhledem i charakteristikami vymykají běžným standardům a právě tato zvláštnost astronomy už léta fascinuje. Phobos, měřící 27 kilometrů v průměru, a Deimos, který dosahuje pouhých 15 kilometrů, jsou na měsíce nezvykle malé. Navíc […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz