Nedávno rozbouřila vody vědeckého světa informace o nálezu fosilních pozůstatků dvou dravých dinasaurů dosud neznámého druhu, příbuzných masožravému druhu Tyrannosaurus Rex a to současně na dvou, několik tisíc kilometrů vzdálených místech Antarktidy.
Výsledky zkoumání antarktického dravce byly publikovány významnými paleontology a biology z Univerzit v Jižní Dakotě, Illinois a Kalifornii, zapojenými do dlouhodobého výzkumu organizovaného NSF ( National Science Foundation), přední americké nadace pro rozvoj vědy. První z koster byla nalezena na mořském pobřeží a druhá na náhorní plošině.
Úplně nový druh
Skupina vědců pod vedením paleontologa Jamese Martina je přesvědčena, že našli kosti úplně nového, dosud nepopsaného druhu, který byl sice menší než Tyranosaurus Rex, ale mnohem dravější a rychlejší, podobný krvelačným velociraptorům, známým z filmu Jurský park. Odlišné vlastnosti a tvar zubů i kostí přivedly vědce k domněnce, že zvíře patřilo ke skupině dinosaurů, kteří přežili v Antarktidě ještě dlouho poté, co na jiných kontinentech už dávno vyhynuli.
Tvar zubů i nohou je charakteristický pro skupinu dinosaurů, známých jako terapodi, který zahrnuje i masožravé tyranosaury. Terapodi jsou charakterističtí tím, že chodili po dvou nohách jako ptáci. Nedávné výzkumy ukázaly, že právě ptáci jsou přímými potomky terapodů. Zvíře pravděpodobně obývalo oblast Antarktidy před mnoha miliony let, kdy byly klimatické podmínky i terén podobné podmínkám v dnešním severozápadním Pacifiku. James Martin podle nálezu určil velikost dinosaura, který by měl být asi 1, 8 až 2,4 metry vysoký a stáří nálezu odhadl asi na 70 milionů let.
Obluda velká jako autobus
V Antarktidě bylo zachovalých fosilií známých druhů ze „zlatého věku dinosaurů“ (před 144 – 65 miliony let) nalezeno zpočátku velmi málo. Většina dosavadních nálezů také pocházela ze dvou oblastí a to z okolí Beardmorova ledovce a Rossova poloostrova, který vystupuje z nejjižnějšího kontinentu směrem k jižní Americe. Tam byly také nalezeny pozůstatky prvního dinosaura nalezeného, na pobřeží Weddelova moře, kde se pravděpodobně před 70 miliony let vznášely na hladině, než je vlny vyvrhly na pobřeží. Druhý dinosaurus byl v rozmezí několika dnů, což byla neuvěřitelná shoda okolností, nalezen o několik tisíc kilometrů dále, právě na náhorní plošině poblíž Beardmorova ledovce, vysokého 3 900 metrů. Zkamenělé kosti se nacházely v tvrdé hornině a vědci je připisují sauropodovi. Celá oblast byla před miliony let mnohem níže na úrovni moře, ale tektonickou činností se zvedla. Podle fosílií odborníci odhadují výšku tohoto ještěra až 2,1 metrů a jeho délku až na devět metrů, což je téměř velikost autobusu. Sauropodi patřili k nejčastěji se vyskytujícím dinosaurům, kteří dorůstali až délky 30 metrů.
Antarktida byla tropickým kontinentem
Paleontologové spolu s geology jsou přesvědčeni, že dinosauři se začali vyvíjet právě v Antarktidě, která byla před mnoha miliony let jednou z nejteplejších oblastí tehdejší Gondwany, jediného velkého kontinentu, pokrývajícího celou Zemi a byla s ním spojena v místech dnešní jižní Brazílie. Tam byly nejteplejší podmínky pro vývin studenonokrevných živočichů, jakými byli plazi a praještěři. Podle této teorie se pak šířili dinosauři na všechny kontinenty a jejich evoluci zakončovali jejich vyspělejší potomci – allasoauroidi, plateosauridi nebo dimorphodonti. Většina dosud nalezených dinosauřích kostí pochází právě z oblasti Beardmorova ledovce, kde je sněhová pokrývka nestálá a je možné pátrat přímo v hornině. Vědci jsou přesvědčeni, že dinosauřími pozůstatky se to v Antarktidě jen hemží, jenže jejich nálezu jinde brání vysoké vrstvy sněhu a ledu. První nález dinosauřích kostí v Antarktidě byl učiněn už v šedesátých letech, později se našlo v devadesátých letech dokonce několik kompletních koster. Dinosauři z Antarktidy byli pojmenováni jako cryolothasaurus (cryo -chladný, lotho – pro hřeben na hlavě a saurus – ještěr). Nalezeny byly i kosterní pozůstatky malého býložravce, který byl patrně potravou velkých praještěrů.
