Před 94 miliony let, v období svrchní křídy, ležela většina našeho území pod hladinou mělkého moře. Odbornou veřejnost vzrušil nedávno objev pozůstatků suchozemského dinosaura v Čechách, který je prvním důkazem toho, že tehdejší souostroví u Kutné Hory obývali i tito pravěcí ještěři
Malý, ale náš
Dinosauři byli suchozemští tvorové a proto se v našich druhohorních sedimentech až dosud nenašly žádné jejich pozůstatky; jinde v Evropě jsou přitom běžné. Mělo se za to, že ostrovy, vyčnívající například v okolí Kutné Hory jen tu a tam nad mořskou hladinu, nebyly pro život dinosaurů právě ideálním prostředím.
Jenže – loni v březnu hledal lékař a amatérský sběratel fosilií Michal Moučka v jednom z lomů na Kutnohorsku fosilní ústřice. Náhodou si přitom povšiml, že z erozí odkryté stěny vyčnívá kost. Jak později určili paleontologové, byla to levá kost stehenní, patřící dospělému jedinci býložravého dinosaura z čeledi Iguanodontidae, dlouhému nejvíce 5 a vysokému maximálně 3 metry. Vědci soudí, že šlo patrně o ostrovní formu; ty bývají obvykle menší. Na ostrovech však mohlo žít i živočišné společenstvo, postižené přírodními zvraty na konci druhohor. I na české dinosaury měl nepochybně negativní vliv rozpad kontinentů a s ním spojené změny mořského proudění a klimatu; tyto změny se mohly podepsat i na jejich vzrůstu.
Všední drama z českého pravěku
Nikdy se nedozvíme, jak a kde první známý český dinosaurus zahynul. Jeho mršina se dostala do moře a mořské proudy ji mohly nést i desítky kilometrů daleko. Vzbudila též zájem mořských predátorů – žraloků a patrně i dravých ještěrů mosasaurů. Vrypy po zubech jsou na kosti i po milionech let dobře patrné. Vzhledem k popsaným okolnostem bude asi dost těžké najít nějaké další dinosaurovy pozůstatky – mořskými proudy a predátory mohly být rozneseny po opravdu velké ploše. Většinu sedimentů pak v průběhu věků odnesla eroze a nebo je zničili lidé. Paleontologové se přesto chtějí pokusit o nemožné a ve výzkumu lokality pokračovat. I proto dosud místo nálezu tají.
Najde-li se alespoň nějaký fragment dinosauří lebky, a to nejlépe se zuby, podle jejichž stavby se od sebe jednotlivé rody a druhy čeledi Iguanodontidů odlišují, bude možné přesněji určit, ke kterému z nich první český dinosaurus patří. Pokud se nenajde nic, nebude možné popsat ho ani jako nový dinosauří druh. Přestože se dá důvodně předpokládat, že takovým novým druhem opravdu je.
Jak vlastně zástupci Iguanodontidae vypadali?
Velcí a robustní, po dvou i po čtyřech kráčející ornithopodi s dlouhou hlavou, mohutnými nohami s tříprstými chodidly a kopýtkovitými drápy a s bodcem na palci. Jejich lebky bývají protáhlé, zejména v lícní části a jejich chrup má větší počet zubů, které k sobě přiléhají těsněji než například u hypsilophodonů. Vzhledem k těmto vylepšením se stali nejefektivnějšími býložravci, kteří do té doby žili.
Nebyli už odkázáni na pouhé otrhávání listů z větví a polykání vcelku, ale měli zuby přizpůsobené k drcení rostlinné potravy, jež se pak směšovala se slinami. Byla tudíž již částečně chemicky rozkládána v ústní dutině a to značně urychlilo proces trávení. Na přední končetině měli namísto palce velký, hrozivě vyhlížející, bodcovitý dráp. Zřejmě to byla výborná zbraň proti teropodům. Dosahovali délky 4 – 10 m. Žili v křídovém období v Severní Americe, Evropě i Asii.
Rozdělení druhohor
Jako druhohory nebo též mezozoikum se označuje éra, počínající před 225 miliony let a končící před 65 miliony let. Dělí se na tři periody, z nichž nejstarší je trias (225 až 195 milionů let), střední periodou je jura (195 až 136 milionů let) a nejmladší křída. Každá z period se dělí na kratší epochy – u triasu a jury jsou tři (od nejstarší po nejmladší vždy spodní, střední a svrchní), křída se dělí pouze na spodní a svrchní. Epochy se pak dále dělí na další, jemnější stupně, z nichž svrchnokřídový cenoman, z něhož pochází nález prvního českého dinosaura, spadá zhruba do období před 100 až 94 miliony lety.
Rozdělení dinosaurů
Paleontologové rozdělují dinosaury do dvou základních skupin podle stavby pánve – na ptákopánvé dinosaury (Ornithischia), kteří byli výlučně býložraví a na dinosaury plazopánvé (Saurischia), kam patří vedle býložravých též masožravé druhy. Mezi ptákopánvými najdeme těžkopádné obrněné Ankylosaury nebo Stegosaury a také Ornithopody s chrupem, dokonale přizpůsobeným zpracování rostlinné potravy. K Ornithopodům patří mj. čeledi Hadrosaurů a Iguanodontů, k nimž řadíme i nový nález z Čech. Ptákopánvými býložravci byli i podivní silnolebí Pachycephalosaurové a bizarní rohatí Ceratopsidi. K plazopánvým druhům patří například gigantičtí býložravci, zvaní Sauropodi – dlouhokrcí obři a největší zvířata všech dob. Pozoruhodnou skupinou plazopánvých jsou i výlučně draví teropodi, k nimž se řadí i skupina Allosauridů a Tyranosauridů. Poslední skupinou plazopánvých dinosaurů jsou Aves – ptáci; jediní potomci teropodních dinosaurů, kteří – podobně jako savci – přežili celosvětovou katastrofu na konci křídy a žijí na Zemi dodnes.
