Máte rakovinu! Většina z nás by toto sdělení nejspíš považovala na vynesení ortelu smrti. Naštěstí tomu tak vždy není. Díky rozvoji medicíny se stále víc zvyšují šance mnohým druhům rakoviny nejen předcházet, ale i úspěšně je léčit. Smutnou skutečností přesto zůstává, že každý den u nás zákeřná choroba má v průměru na svědomí úmrtí 76 lidí. Za rok je to 28 tisíc obětí!
Rakovina je tak druhou nejčastější příčinou úmrtí v naší republice. Před ní jsou jen choroby srdce a cév, které si ročně si vyberou 57 tisíc obětí. „ Jedním z nejzávažnějších důvodů je to, že se prodlužuje lidský život. A rakovina je především onemocněním starších ročníků. Případy, kdy onemocní dvacetiletý člověk anebo dokonce dítě, jsou spíš výjimkou,““ řekl 21. STOLETÍ prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc. Jako lékař se urputným zápasem s rakovinou úspěšně zabývá. Od vzniku v roce 1990 je předsedou občanského sdružení Liga proti rakovině Praha.
Co je to za strašáka?
Jde o vážné onemocnění způsobené zhoubným nádorem. Existují dva druhy nádorů (novotvarů), které se mohou na různých částech těla nečekaně objevit: Rekordmankou se stala sedmačtyřicetiletá Rumunka, které letos v lednu odstranili nádor vážící přes 80 kg. Nádor nezhoubný (benigní) se vyznačuje tím, že je ohraničený a po vzniku se obvykle nezvětšuje a nemetastázuje. Dá se poměrně snadno chirurgicky odstranit a pak nás už netrápí. To však neplatí o nádoru zhoubném (maligním). Charakterizuje ho nekontrolovaný růst buňky, která byla původně normální jako ostatní. Náhle se nečekaně „zvrhne“ a mění na rakovinnou. Může k tomu dojít tehdy, když buňka je podrážděna či poškozena tak, že se přestane řídit svými genetickými instrukcemi. Ani pak však ještě nemusí znamenat až smrtelné nebezpečí pro organismus. Rakovinná buňka je z ní totiž teprve v okamžiku, kdy se v takovém stavu stává navíc aktivní – začíná ničit zdravé tkáně.
Novou šanci dává genetika a imunologie
V listopadu 2002 jako lijavec na vyprahlou poušť zapůsobila zpráva, že skotští vědci objevili „smrtící gen“. Ten má hrát hlavní roli v procesu, kdy napadené zdravé buňky odumírají, zatímco rakovinné zůstávají. Prof. Dienstbier to pro náš měsíčník komentoval: „Podle mého názoru je dnes při výzkumu nejzajímavější genetická oblast, která slibuje největší efekt. Pokud by se podařilo definovat gen, který je spouštěčem mechanismu, kdy je nádorová buňka schopna vymknout se z regulace organismu, tak moderní genové inženýrství nabízí perspektivu, že by šlo takové geny i eliminovat – nahradit je novými geny. To já považuji za jednu z nejracionálnějších myšlenek.“ Dosud přesně nevíme, co je tzv. spouštěčem – nádorovým -. rakoviny. Někteří odborníci tvrdí, že k tomu u někoho postačí přemíra tuků v potravě. Tak prý nejčastěji vzniká stále častější rakovina tlustého střeva, karcinom prsu a prostaty. Velmi častým podnětem je tabák, pak jedovaté chemikálie, sluneční ultrafialové záření či rentgenové paprsky, obezita, poruchy imunitního systému, nesprávná výživa. Většinou se spojí více negativních faktorů. Z takto vzniklého primárního ložiska se postižení často šíří krevním oběhem nebo mízními cestami do jiných částí těla, kde vznikají sekundární nádory (metastázy). Prorůstání zhoubných nádorů do okolí připomíná klepítka raka – tak se zrodilo pojmenování.
U lidí je nejčastějším druhem nádoru karcinom, který má různé podoby. Není to tedy jediné onemocnění, závisí na druhu nádoru. Důležitý je i stupeň zhoubnosti, který není vždy stejný. U mužů jsou nejčastěji zasaženy plíce, u žen převažuje postižení ňader a děložního hrdla. Nekontrolované dělení buněk má různé formy. Některé typy rakovinných buněk jsou velmi agresivní, rychle rostou. Do jiných částí těla posílají svoje další zákeřné dceřinné malé nádory. Tak vznikají metastázy. Jiné formy rakoviny (třeba prostaty) postupují pomalu.
Existuje jediný společný závěr: Všechny druhy rakoviny poškozují, ničí organismus „nuceného“ hostitele tím, že různou měrou narušují některé jeho základní životní funkce. Tomu by mohly v budoucnu rovněž zabránit nejnovější objevy imunologie.
„Ano, imunologie je velice důležitá oblast“ řekl nám prof. Dienstbier a upřesnil: „Víme, že lidský organismus má obranný systém. Tvoří ho určité druhy bílých krvinek (lymfocytů) a protilátky, které tělo vytváří proti virům, bakteriím i nádorovým buňkám. Některé druhy rakoviny postihují především lidi se sníženou imunitou. Cesta posílit imunitu je jedním ze směrů. Druhým směrem je, že dnes již lze vypěstovat a laboratorně pomnožit i protilátky proti nádoru. Tak by se v budoucnu na onu pomnoženou protilátku navázalo cytostatikum nebo nějaké radioaktivní záření -radiofarmaka. Uvedená protilátka by poté v těle napadala jen nádorové buňky, přičemž ty zdravé by ušetřila. To je další výhledový směr, který se určitě rozvíjí a je atraktivní. Ovšem jde to pomalu.“
Příkladů vyléčení není málo
Často se také objevují informace, že vědci objevili nové medikamenty. Třeba lékaři Fakultní nemocnice v Plzni na 140 pacientech právě testují nový lék na rakovinu plic. Co o tom soudí přední onkolog prof. Dienstbier? „Samozřejmě s novými objevy v jiných oblastech nekončí éra chemoterapie. Končí však éra nadějí, že se vymyslí univerzální lék, který bude prostě samospasitelný. Já jsem se jako lékař věnoval nádorům lymfatických uzlin – Hodgkinově chorobě, která často postihuje i mladé lidi kolem dvacítky. Faktem je, že do sedmdesátých let to bylo onemocnění v podstatě smrtelné. Dalo se sice dobře diagnostikovat, ale pacienti umírali do tří let. Pak se však zlepšila ozařovací technika, objevily se gamazářiče, lineární urychlovače. Díky tomu bylo záření tvrdší, pronikalo do větší hloubky. Hlavně se však mohlo zaměřit jen na vymezenou oblast, nepoškozovat zdravou okolní tkáň. Tím se výrazně zlepšila možnost léčby.Přispěla k tomu i cytostatika, která se postupně objevovala tak, že zasahují do jednotlivých vývojových buněčných fází. Buňky v těle, včetně těch maligních, totiž nevznikají naráz, ale jsou v různém stadiu dělení. Kombinací cytostatik se nám podařilo tyto buňky tlumit nebo dokonce odstranit zcela.
Na základě nových přístupů je ona nemoc dnes úspěšně léčitelná. Náš soubor, který reprezentoval přes tři sta nemocných, ukázal, že u lidí do čtyřiceti let se jich uzdravilo devadesát procent. Bez ohledu na věk a rozsah onemocnění to byly tři čtvrtiny celkového počtu pacientů. Navíc jsem velice rád, že i ženám jsme po vyléčení začali povolovat možnost otěhotnět. Z uvedeného souboru se vyléčeným ženám dosud narodilo dvaačtyřicet dětí.“
Nedávno u nás vzbudila značný rozruch devitalizace, tedy jakési podvazování či zaškrcování zhoubných názorů. Co o tom soudí odborník? „Jedná se o věci, které už experimenty vyvrátily. Jestliže má pacient metastázy na mnoha místech, včetně jater, tak je jasné, že z toho cesta k uzdravení už nevede. Proto postiženému ještě nezkomplikuji život tím, že ho budu trápit devitalizací a dávat mu falešnou naději“.
Čas ani rakovina nečeká!
Hodně záleží i na psychice nemocného, odhodlání se s chorobou porvat, jak to dokázala třeba Helena Růžičková. Nejen prof. Dienstbier zdůrazňuje, že vůbec nejlépe je strašné nemoci předcházet.„Víme, že celých šedesát procent rizikových faktorů způsobuje kouření a nesprávná výživa. U rakoviny obecně platí: Přijít včas lékaři znamená mít šanci na vyléčení! Nic se nesmí oddalovat. Zvlášť rakovina prsu může být v určité rodině geneticky zakódovaná se zvýšeným rizikem výskytu. Proto je tak důležité seznamování veřejnosti s nebezpečím této zákeřné choroby “ Liga proti rakovině Praha k tomu každoročně využívá Květinový den. Dvojice dobrovolníků nabízejí za určitý finanční obnos zářivý kvítek měsíčku lékařského. Loni sbírka vynesla částku 17,3 milionu korun. Značná část z toho putuje na onkologický výzkum, další na dlouhodobé programy – mj. centrum ambulantní onkologické péče, telefonní nádorovou linku,rekondiční pobyty onkologicky nemocných.. U nás ke kvítku dostane zájemce informativní letáky. Letos se záslužný Květinový den uskuteční 12. května. K tomu prof. Zdeněk Dienstbier dodává: „Zmíněné letáky považujeme za jednu z důležitých cest, jak oslovit co nejvíce lidí. Bude – li o nebezpečí člověk konkrétně vědět, záleží pak už jen na něm, zda si dá poradit.
Já tvrdím, že pokud jde o zhoubné bujení, neexistuje zatím metoda, která by ho vymýtila. Opravdové zázraky jsou totiž naposledy popsány v Bibli svaté! Novější neznám!“
Jak se rakovina vyšetřuje a léčí?
Dosud nejvýznamnější roli při zjištění, rozpoznávání a sledování nemocných s rakovinou má rentgenové vyšetření. Důvod je jasný: vhodné zařízení je v každé nemocnici a poliklinice. Velmi se osvědčuje computerová tomografie (CT), která spojuje rentgenové techniky s počítačovým vyhodnocením snímku. Nukleárně medicínské techniky sledují průchod či uložení radiofarmaka ve sledované tkáni či orgánu a tak odhalí postižená místa. Ultrazvuková diagnostika je cenným přínosem hlavně při zjišťování nádorů v oblasti břicha, prostaty,měkkých tkání, ženských orgánů. Dokonalejší vyšetřovací metodou je nukleární magnetická rezonance (NMR): V silném magnetickém poli se volně pohybující atomy (nejčastěji vodíku) uspořádají v organismu podle osy do stejné polohy. Rychlost uspořádání se liší nejen v jednotlivých orgánech, ale také v nádoru a jeho okolí. Počítač tyto údaje registruje a zpracuje podobně jako známe obraz na rentgenovém snímku. Jindy se využívá endoskopů, které mají na konci ohebných trubicových systémů optiku umožňující přímé pozorování možného nádoru. Nechybějí kleštičky k odběru vzorku tkáně.
Každý rok u nás přibude dalších 60 tisíc lidí postižených rakovinou! Čeká je léčení, která má mnoho podob:
Chirurgické: Podstatou je snaha odstranit z těla pacienta nádorové buňky.
Léčba zářením (radioterapie), které brání růstu nádorové tkáně. Využívají se mohutné přístroje s kobaltovými zářiči, lineární urychlovače a betatrony. Účinek záření ničí hlavně rakovinné buňky, které jsou citlivější než buňky okolní zdravé tkáně. Dnes se používá fotonová terapie s přesně upravenou intenzitou záření.
Chemoterapie -tak se označuje podávání léčiv (cytostatik), která poškozují dělící se nádorové buňky a v co největší míře šetří buňky zdravé.
Úspěšně se využívá i transplantace kostní dřeně nebo periferních kmenových buněk.
Nádorová telefonní linka Ligy proti rakovině Praha:
Na čísle 224 920 935 od pondělí do pátku (9 -12, 13 – 16 hod.) odpovídají odborníci na dotazy o nádorových příznacích.
