Články obsahující štítek "lidské tělo"
(58 nalezených článků)
Kdo by nechtěl být zamilovaný, cítit motýly v břiše, neustále myslet na protějšek bez nutnosti spát či jíst. I když zamilovanost netrvá věčně, protože pro tělo je velmi vyčerpávající, přináší řadu zdravotních benefitů. Po fázi zamilovanosti následuje buď přetavení vztahu v dlouhodobý, nebo rozchod. A ten pořádně bolí, protože hormony, podílející se na pocitu zamilovanosti, […]
Tuto otázku si položili vědci z Friedrich Alexander Universität v Německu a hledali na ni odpověď. Zkoumání podrobili chemikálie obsažené v tělesném pachu, jejichž koncentrace se liší u kojenců a dospívajících. Malé děti voní rodičům příjemně, jako květiny, zato při zachycení tělesného pachu puberťáků, kteří nepoužili deodorant, sebou nejeden rodič trhne a nakrčí nos. V […]
Většina lidí je zvyklá žít v nízkých nadmořských výškách, kde je dostatek kyslíku, naopak při pobytu ve vysokých horách pak může mít potíže s dýcháním. Čelí tak zvané výškové nemoci, která se projevuje nevolností, zmateností a otoky plic a mozku. Existují ovšem dvě populace, které jsou zvyklé a plně adaptované na život ve výškách nad […]
Mozek je zpravidla jedním z prvních lidských orgánů, které se po smrti rozkládají, proto jsou nálezy zachovaných center lidského myšlení a paměti tak extrémně vzácné. Týmu pod vedením forenzní antropoložky Alexandry Morton-Haywardové se ale podařilo shromáždit sbírku více než 4 400 dlouho po smrti zachovaných lidských mozků. Co je „uchránilo před zkázou“? V roce 1982 […]
Lidí, kteří delší dobu pobývali ve vesmíru, není mnoho, takže se jakýkoliv výzkum, týkající se působení vesmírného prostřední na lidské zdraví, potýká s nedostatkem „účastníků“. Proto dlouhou dobu nebylo jasné, jak častým problémem je při pobytu na ISS „obyčejná“ bolest hlavy. Ačkoliv již od dob programu Apollo astronauti hlásili, že se při pobytu v prostředí […]
Krátkodobou a dlouhodobou paměť známe všichni. Existuje však ještě jeden typ paměti o jejíž existenci jste do dnešního dne pravděpodobně neměli ani tušení. Jde o paměť senzorickou. V senzorické paměti je uchovávána po velmi krátký čas veškerá informace z našich smyslů. Skutečně veškerá. Jde o přesný obtisk toho, co vnímáme. Senzorickou paměť má každý náš smysl. Máme […]
Mikrobi a houby se podle nejnovějšího výzkumu, nedávno zveřejněného v časopise Nature Microbiology, vyskytují na rozkládajících se tělech s překvapivou časovou i množstevní přesností, a to bez ohledu na prostředí, v němž se nachází mrtvé tělo. To by mohlo pomoci odborníkům na forenzní vědy s určováním přesné doby smrti těchto obětí. Po smrti dochází k […]
Čichové vjemy v lidech vyvolávají jasnější a pozitivnější vzpomínky, to je dobře známý fakt. Díky tomu jim mohou zlepšit náladu. Nyní však americké vědce napadlo, že by se tohoto efektu dalo využít při léčbě lidí s depresemi. Hned několik studií prokázalo, že si lidé i po roce mohou pamatovat vůni s 65 % přesností, zatímco […]
Na povrchu jazyka se nachází mnohovrstevný dlaždicový epitel, jehož výběžky, pupeny zvané papily, pomáhají rozlišovat různé chutě, užitečné jsou také při mluvení a polykání. Britským vědcům se nyní, s využitím umělé inteligence, podařilo prokázat, že povrch jazyka je u každého člověka jedinečný, stejně jako třeba otisk prstu. Jazyk se vyvinul u obratlovců po přechodu a […]
V České republice trápí tinnitus neboli šelest v uších 15 až 17 % populace. Tento nepříjemný příznak není považován za nemoc. Na lidi, kteří jím trpí je tak pohlíženo jako na jedince s „normálním sluchem“. Podle nejnovější studie tomu tak ale zřejmě není! Jako tinnitus se odborně označuje šelest v uších, který se projevuje pískáním, […]
Inteligence je podle definice dispozice pro myšlení, učení a adaptaci, projevuje se intelektovým výkonem. Ačkoliv by se mohlo zdát, že něco takového je obtížně měřitelné, lidstvo se o to už nějakou dobu se střídavými úspěchy pokouší. V druhé polovině 19. století psychologové věřili, že existuje přímá souvislost mezi velikostí lebky a inteligencí. To zpopularizovalo kraniometrii, […]
Lidé jsou zdatní a vytrvalí běžci, stejně jako jejich předchůdci, kterým běh umožnil vytrvalostní lov. Právě díky němu následně došlo k rozvoji mozků homininů. Podle vědců z prestižních amerických univerzit se na schopnosti lidí běhat na dlouhé vzdálenosti podílela i změna jednoho genu. Za naši schopnost běhat maratony však platíme větší náchylností k rakovině a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz