Vesmír

Perseverance vyrazí na svou cestu

Již ve čtvrtek 30. července 2020 by na cestu k rudé planetě měla vyrazit nejnovější sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pojmenovaná Perseverance. Robotické vozítko vynese z povrchu země dnes již legendární raketa Atlas V, jež bude již brzy nahrazena raketou Vulcan, která bude využívat metanové motory od Blue Origin Jeffa Bezose….

Astronomové řeší kosmickou záhadu zmizelé hvězdy

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že v drobné trpasličí galaxii se ztratila nestabilní hmotná hvězda. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o známku výrazného slábnutí spojeného s částečným stíněním světla prachem v okolí hvězdy. Mají však také provokativní alternativní vysvětlení – hvězda se zhroutila do černé díry, aniž by došlo k explozi supernovy….

Spojené arabské emiráty míří k Marsu

Nosná raketa H-IIA úspěšně odstartovala z japonského vesmírného střediska Tanegašima, nese sondu Spojených arabských emirátů pojmenovanou Amal, což znamená naděje. Vůbec první arabská meziplanetární mise by se k Marsu, pokud vše půjde podle plánů, měla dostat v únoru roku 2021. Původně byl start rakety plánován již na 14. července, musel být však nakonec odložen kvůli…

Dotek budoucnosti a nová česká stopa v kosmu

Z Česka se stává kosmická laboratoř. Už více jak 50 firem se podílí na vývoji a výrobě hardwarových a softwarových řešení nejen pro evropské kosmické programy, ale i pro americkou NASA. Roční příspěvek České republiky do Evropské kosmické agentury činí 59 milionů eur. Po očištění nákladů se suma vrací formou zakázek pro domácí firmy a vědu….

Temná hmota mohla vzniknout již před Velkým třeskem

S odvážnou hypotézou přišli výzkumníci z Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimore. Podle nich by tajemná temná hmota mohla vzniknout ještě před tím, než se začal vytvářet náš vesmír. Možnost existence temné hmoty poprvé nadhodil ve dvacátých letech minulého století nizozemský astronom Jacobus Kapteyn. V dalším desetiletí tuto hypotézu podpořil Kapteynův krajan Jan Oort a švýcarsko-americký…

Žhavé hvězdy pokrývají obří magnetické skvrny

Astronomové objevili vskutku gigantické magnetické skvrny na povrchu extrémně horkých hvězd ukrytých v nitrech hvězdokup. Kromě výskytu těchto skvrn dochází u některých těchto hvězd také k supererupcím – explozivnímu uvolnění energie nastřádané v magnetickém poli, které je milionkrát intenzivnější než podobné sluneční erupce. Výsledky publikované v prestižním vědeckém časopise Nature Astronomy pomohou vědcům lépe pochopit…

Cesta do vesmíru je opět volná

Od 11. 5. do konce srpna tohoto roku mohou zájemci opět navštívit největší putovní výstavu kosmonautiky současnosti – Cosmos Discovery v prostorách Křižíkových pavilonů Výstaviště Praha-Holešovice. Celá výstava byla vytvořena mnoha odborníky ve spolupráci s americkou NASA. Unikátní a výpravná expozice vtáhne návštěvníky do děje a představí stovky reálných exponátů, které podnikly dobrodružnou cestu na…

Zrod planety v přímém přenosu

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT odhalila neklamné známky zrodu planetárního systému. Kolem mladé hvězdy AB Aurigae se nachází hustý disk plynu a prachu s nápadnou spirálovitou strukturou. V něm astronomové nalezli poruchu označovanou jako ‚twist‘, která může prozrazovat polohu vznikající planety. Tento útvar by mohl představovat první přímo pozorovaný doklad o procesu formování planety. „Dosud jsme…

Bahenní vulkanismus na Marsu

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i čeští výzkumníci, potvrdil přítomnost tzv. bahenního vulkanismu na Marsu. Bahno na rudé planetě se chová zcela odlišně než v pozemských podmínkách. „Snažili jsme se zodpovědět otázku, zda by mohl na Marsu bahenní vulkanismus fungovat. Další rovina je, že máme tendenci porovnávat bahenní sopky na Marsu s tím, jak vypadají…

Planeta, kde po večerech prší. Nikoliv však voda, nýbrž rozžhavené železo

Pomocí dalekohledu ESO/VLT vědci pozorovali extrémní extrasolární planetu, u které předpokládají, že v její atmosféře prší železo. Na denní straně této mimořádně horké planety stoupají teploty až na 2 400 °C, což je dost na to, aby zde docházelo k odpařování kovů. Silný vítr pak odnáší železné páry na chladnější noční stranu, kde z ní…