Zatímco zemědělské půdy kvapem ubývá, hladových krků je po celém světě stále více. O tom, jak ceny potravin rostou, média informují skoro každý den. Jak vyřešit tento zásadní problém, aby žádný člověk netrpěl hlady? Někteří vědci mají jasno: začněme vyrábět umělé maso! Šestapadesátiletý biolog Vladimír Mironov působí na univerzitě v Jižní Karolíně v USA, ale […]
Přírodní hedvábí se získává ze zámotků (kokonů) domestikované formy bource morušového. Slovo „domestikovaná“ zde má význam skutečně klíčový. Kokony divoce žijících populací bourců (i jiných druhů) mají totiž „tužší“ vlákna, díky čemuž se navíjejí o poznání hůře a výsledné hedvábí je podstatně nižší kvality. Skupina vědců soustředěných na univerzitě v Oxfordu okolo biologa Tom Gheysense […]
Za obrovským mizením počtu druhů z naší planety stojíme v první řadě my lidé. Nejsme však jediní. Neukojitelnému apetitu našich nejbližších příbuzných, šimpanzů, by mohly v blízké budoucnosti podlehnout opice, které tvoří jejich oblíbenou kořist – guerézy. Gueréza čevenohlavá je dnes velmi vzácným a kriticky ohroženým býložravým druhem opice, který většinu svého života prožije ve větvích stromů. I […]
Když uslyšíme mluvit mikrobiologa o tom, že jeho práce může přispět k boji proti globálnímu oteplování, asi jej budeme považovat za blázna. Práce Willima Whitmana a Mary Ann Moranové z univerzity v Atlantě však svědčí o tom, že i takto na první pohled absurdní spojení může být velmi smysluplné. Oba vědci se zaměřili na oběh síry mezi oceánem […]
Americký raketoplán Endeavour vynesl během své 19 let trvající služby do kosmu již řadu lidí a zařízení. Na své včerejší misi však vezl něco, co ještě jistě žádný kosmický koráb před ním. Jeho prostřednictvím se totiž na oběžnou dráhu podívá i několik exemplářů hlavonožců sepiol kropenatých (Euprymna scolopes). A proč se vlastně americká NASA rozhodla […]
Vývoji detektorů výbušnin, které by včas dokázaly „vyčenichat“ nálož umístěnou teroristou na některém veřejném místě, se dnes věnuje řada vědeckých týmů po celém světě. Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) nedávno představili zařízení, s jehož pomocí dokáží odhalit i jednu jedinou molekulu nitro-aromatických výbušnin, například TNT. Při své práci využili látky, které již dříve zkonstruovala sama příroda […]
Většina současných druhů krokodýlů patří mezi zástupce rodu Crocodylus. Když se podíváme na mapu, která znázorňuje jejich dnešní rozšíření, pak zjistíme, že jsou k nalezení v teplých oblastech prakticky po celém obvodu zeměkoule. Jak se jim to podařilo? Vědci zabývající se biogeografií neboli rozšířením organismů po zeměkouli, okamžitě přispěchají se dvěma typy možných hypotéz. První z nich by […]
Objev nového druhu organismu či celé menší skupiny patří i přes stále postupující zmapování živé přírody ke poměrně rutinním objevům. Objev samostatného kmenu, tedy jedné z nejsilnějších větví evolučního stromu, je však objevem zcela mimořádným. A právě takový objev se nedávno zdařil genetikům z univerzity v britském Exeteru. Skupina, kterou nazvali cryptomycota, tedy něco jako „skryté […]
Z hlediska astrobiologie si lze stěží představit ideálnější místo ke vzniku a rozrůstání života, než je naše planeta. Nacházíme se totiž v prakticky ideální vzdálenosti od Slunce: není zde ani příliš zima, ani příliš teplo. S udržením správné rovnováhy teplot a tlaků napomáhá naší planetě také vhodná kombinace atmosférických plynů, zejména oxidu uhličitého, metanu a vodní páry. Mohl […]
Odkoukávání nápadů od přírody, takzvaná biomimenetika, je mezi inženýry již dlouhou dobu pevně etablovaným oborem. Objektem zájmu vědců pod vedením prof. Rolfa Müllera z americké Virginia Tech se nedávno stalo jedno z nejzajímavějších „zařízení“, které se přírodě podařilo „vynaleznout“ – navigační systém netopýrů. Vědci vytvořili počítačový model struktury více než 100 různých tvarů ušních boltců […]
Profesor Michael Vandenbergh z prestižní americké Vanderbildovy univerzity nedávno přišel s návrhem, jak účinně bojovat proti navyšování emisí CO2. Každý výrobek by měl být opatřen nálepkou, která by všem spotřebitelům oznamovala, jaká je tzv. uhlíková stopa daného výrobku. Tento pojem vyjadřuje jeden z nejčastějších způsobů, jak přesně kvantifikovat účinky lidského konání na životní prostředí. Není to vlastně […]
Jedním ze základních principů evoluce živých forem je postupné hromadění drobných změn. Díky nesmírně dlouhý časů, po které toto hromadění probíhá, se jednotlivé organismy časem výrazně liší od svých vzdálených předků. Neplatí to však vždy. I mezi současnými druhy nalezneme „živé fosílie“, tedy organismy, které si uchovaly velmi archaické znaky a často se tak od […]