I když z perspektivy lidí to vypadá tak, že sexuální život vynalezla příroda jako příjemnou kratochvíli, důvody k jeho objevení jsou podstatně prozaičtější. Sexuální rozmnožovaní i sexuální výběr jsou důležitými motory, které pohánějí evoluci.

Podle nových zjištění souvisí vývojový stupeň šimpanzů s vysokou kvalitou jejich sexu.

Co dělá sex šimpanzů „lepší“ než sex nás lidí? Není to ani větší citlivost šimpanzích samečků, ani jejich větší vynalézavost či vášnivost.

Tím vším si totiž my lidé musíme vynahrazovat to, co příroda šimpanzům ponechala v jejich fyzickém vybavení. Řeč je o zvláštních výběžcích na penisu šimpanzích samečků (vibrissae či angl. „penis spines“), které na penisu vytvářejí jakýsi „kartáček“.

Americkým genetikům a primatologům se nedávno podařilo zjistit další nečekané souvislosti mezi penisem a „polidštěním opice“.

Chybějící „kominická štětka“

Když totiž genetikové z  týmu Davida Kingsleyho z Lékařské fakulty univerzity ve Stanfordu v USA porovnali genom šimpanzů, makaků, neandertálců a lidí, došli k závěru, že relativně velká část genetické výbavy v lidské linii prostě zmizela.

Jeden z celých 510 zmizelých úseků, které se vědcům podařilo odhalit, byl však podle všeho enormně významný. V první řadě souvisel s  formováním tvaru penisu. Na tuto relativně drobnou změnu se však postupem času navázala i řada změn v chování a sociálním uspořádání.

První rozdíl souvisí s další funkcí výběžků. Mezi primatology dnes převládá představa, že tyto výběžky fungují podobně jako kominická štětka, která vyčistí pohlavní orgány samičky od spermatu jiných samců stejně dobře, jako kominické nářadí zbaví komíny nepříjemných usazenin.

„Druhy, jejichž samečkové jsou vybaveni touto vymožeností, mívají svůj sexuální život založen na soupeření mezi samci,“ vysvětluje prof. Kingsley.

Penis, soukromí a rodina

Zatímco u šimpanzů vládne relativně velká sexuální svoboda, omezovaná pouze soupeřením samců, lidé žijí v párech, které mají promiskuitu omezovat na minimum.

Kingsleyho tým při svém propátrávání genomů pravděpodobně narazil na rys, který měl bezpochyby významné funkční následky. Prosté vynechání relativně krátkého úseku DNA u lidí mělo za následek, že penis ztratil své výběžky.

Lepší stimulace partnerek se tedy zachovala u šimpanzů, v lidské linii byla však ztracená.

A k čemu nakonec taková změna vedla? Nutnost delší stimulace se mohla projevit i tím, že lidé začali při výkonu aktu lásky dávat přednost soukromí. Od soukromí dvou jedinců je pak již jen krůček k tomu, aby spolu oba členové páru trávili čas i v době, kdy zrovna nekopulují.

Že vám to něco připomíná? Ano, rodina! Zda ale došlo ke ztrátě tohoto důležitého genu v důsledku vzniku rodiny, nebo zda ta byla naopak jeho příčinou, se dnes již jen těžko dozvíme.

Ztráta genů a větší mozky

Pátrání po vymizelých částech DNA, které provedl tým prof. Kingsleyho, přinesl ještě další a podle všeho velmi významný výsledek. Porovnávání genů totiž odhalilo, že velká řada „vynechaných“ sekvencí sousedila s geny, které řídí vývoj nervové soustavy.

Jeden z nich, gen označovaný GADD45g, hraje v mozku zvláště důležitou roli. Experimenty, které tým prováděl na myších, totiž ukázaly, že tento gen hraje roli jakéhosi „hlídacího psa“. Je-li v provozu, drží na uzdě překotný růst buněk v oblasti předního mozku.

„Ztráta tohoto genu mohla být pro lidi nakonec velkým ziskem. Byla totiž jedním z faktorů, který vedl ke zvětšení mozku,“ vysvětluje prof. Kingsley.