Mykologové z Botanického ústavu AV ČR objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub, které žijí v prostředí s vysokým obsahem soli – v mořské trávě u Mauricia a ve slané půdě v západních Čechách. Objev ukazuje, že některé druhy hub doposud spojované jen s mořským prostředím, dokáží překvapivě žít i na suchozemských místech […]
Obyvateli nemocničních areálů jsou pacienti, kteří tam zůstávají přechodně a jen po dobu nezbytnou pro své uzdravení. Nicméně mezi pavilony Fakultní nemocnice Olomouc se ubytovali poněkud trvalejší „nájemníci“ – ohrožené ropuchy zelené Jejich atypický zvukový projev podobný zpěvu ptáků přilákal na jaře 2025 odborníky z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Těm […]
Představte si, že by se rostlina jednou ráno probudila a zjistila, že má svůj genetický manuál celý dvakrát. Přesně to se občas v přírodě stane – a podle nového výzkumu to může být pro druhy vstupenka k větší rozmanitosti, ale i k neviditelnému břemenu mutací. Duplikace celého genomu je zásadní genetická událost, která zanechává hluboké […]
Většina firem dnes řeší papír, plasty a třídění odpadu ve výrobě, ale málokdo si uvědomuje, kolik zbytečného odpadu vzniká při běžném kancelářském tisku. Vypsané tonerové či inkoustové kazety často končí na skládce – a to přesto, že existuje jednoduché bezodpadové řešení. Podle odhadů Evropské komise se ročně v EU prodá přes 350 milionů tiskových kazet, […]
Počátky naší civilizace si hrdě spojujeme s vynálezem zemědělství. Jídlo už nebylo třeba namáhavě hledat, začali jsme si ho pěstovat. Pokud si myslíte, že tím jsme se odlišili od zvířat, pak se mýlíte. Někteří živočichové nás předběhli, dokonce o miliony let. Například termiti Mluví se o nich jako o inženýrech ekosystémů. Tito zástupci velmi sociálního […]
Jediná sršeň dokáže za den ulovit a sežrat 30 až 50 včel medonosných, proto je lidmi považována za závažného škůdce. Jako invazivní druh se navíc šíří Evropou. Nyní se ale blýská na lepší časy, vědci totiž zjistili, že bzučí na jedinečné frekvenci, což by mohlo být klíčem ke kontrole jejího šíření. Sršeň asijská (Vespa velutina) […]
Oceány a moře pokrývají přes 70% Země. Ne nadarmo se jí říká modrá planeta. Ovšem v oceánech jsou místa, která rozhodně modrá nejsou. Místo toho hrají všemi barvami. Jde totiž o plovoucí ostrovy odpadu Největší plastové monstrum představuje takzvaná Velká tichomořská odpadková skvrna, nalézající se mezi Kalifornií a Havají. Biliony plastů, a to je skutečně […]
Temná hmota tvoří podle odhadů více než 80 % hmoty ve vesmíru, badatelům však stále úspěšně uniká. Vědci z izraelského Weizmannova institutu věd nyní představili nový způsob, jak by se dala polapit, přičemž hodlají využít jaderné hodiny založené na izotopu thoria-229. Tento prvek má totiž jedinečnou vlastnost: jeho jádro lze takříkajíc rozkývat laserem, což umožňuje […]
Ačkoliv se jako o plicích planety Země hovoří o jihoamerických deštných pralesích, mnohem důležitějším zdrojem kyslíku jsou světové oceány, neboť vyrábějí až 50 % kyslíku, který dýcháme. A navíc pohlcují až 31 % všech emisí oxidu uhličitého, čímž bojují proti změně klimatu. Lví podíl na tom mají obří kytovci neboli velryby. Nadbytek oxidu uhličitého přispívá […]
Recyklují solární panely, obnovují mokřady, zachraňují půdu a jejich pozornost míří do vesmíru s cílem uklidit nepořádek, který po sobě lidstvo zanechává. Finalisté letošního ročníku soutěže E.ON Energy Globe dokazují, že udržitelnost má mnoho podob – a že inspirativní projekty vznikají i v malých českých městech, na polích či ve školních laboratořích. Hlasovat o ten […]
Je na ně skutečně úchvatný pohled. Stromoví plži rodu Polymita z východní Kuby mají ulity, hrající různými barvami v různých vzorech. Proč tomu tak je? To je pro vědce záhada. Záhadou ovšem není, proč plžů s pestrobarevnými „domečky“ rychle ubývá Nádherné ulity jsou artiklem obchodníků, kteří je nabízejí coby dechberoucí dekorativní předměty a kteří si […]
Zatímco žabí larvy, zvané pulci, dýchají žábrami, dospělé žáby k tomu využívají plíce. Jejich plíce jsou však slabě vyvinuté, proto u nich hraje důležitou roli tak zvané kožní dýchání, kdy k příjmu kyslíku, a dokonce i vody, do svého organismu žáby využívají kůži. Jak to funguje? V současnosti je známo asi 2500 druhů žab. Tvoří […]