Je to neuvěřitelné, ale celá staletí trvala v Evropě doba vědeckého temna. Všechny úžasné myšlenky, vědecké studie a dosažené poznatky byly zapomenuty, jako by k nim civilizace nikdy nedospěla. Výstražné memento pro naši současnost!Jen zvolna sem pronikaly zpátky. Až do prvních křižáckých válek v polovině 12. století nikdo neznal ani Ptolemaia! Na přelomu 12. a […]
„Když stojíte na povrchu Měsíce a díváte se na Zemi, uvědomíte si, jak krásná planeta to je, jak je křehká, s omezenými zdroji.“.. (A. Shepard)Třetí planeta od Slunce je hmotností i velikostí pátá mezi planetami a hustotou na prvním místě. 66 % přicházející sluneční energie se podílí na procesech na Zemi a v jejím ovzduší. […]
V posledních dvou stoletích jsme poznali, že vesmír není „velebně neměnný“. Vědci zjistili, že hvězdy se vyvíjejí a nevratně ovlivňují složení hmoty ve vesmíru, který se jako celek rovněž neustále vyvíjí. Fyzikové začali chápat vesmír jako prostor, vyplněný hmotou, která se mění v čase.Čas a prostor mají určité společné znaky, proto je nazýváme prostoročas. Hmota […]
Merkur je první planetou v pořadí od Slunce. Tento malý, kamenný svět známe přinejmenším od 3. tisíciletí př. n. l., ovšem pro staré Sumery nebyl tělesem, nýbrž bohem. Od Řeků dostal hned dvě jména: Apollo při svém zjevování se jako ranní hvězda a Hermes jako hvězda večerní.Okolo Slunce totiž obíhá nejrychleji ze všech planet sluneční […]
Může se zdát, že vesmír jsme už dobyli a není moc věcí, které bychom neuměli pochopit. Jenže opak je pravdou. Ve vesmíru je celá řada záhad a tajemství, které čekají na rozluštění. A také vyvolávají znepokojivé otázky. Jaké? Na to se podíváme v rubrice Téma čísla. Jak je možné, že jsme se ještě nese
"Ten nešlechetný lid kacířský to jediné má za přednost, že libuje si v naukách", napsal Aeneas Silvius Piccolomini už v dobách husitských na adresu českého národa.Vzdělanost nejen vyšších, ale i středních vrstev v Českých zemích neměla tehdy v Evropě obdoby. Nespornou zásluhu na tom má Karel IV. a jím založená Universita, ale i gramotnost – […]
Do počátku novověku jsme znali pouze pět planet, patřících do sluneční rodiny. Po vynálezu dalekohledu se tento počet rozšířil o další tři: Uran, Neptun a Pluto. Tedy celkem 9 planet včetně poněkud sporného zařazení Pluta.Po dlouhou dobu se ve sluneční soustavě hledaly ještě další planety. Jedna měla obíhat velmi blízko Slunce, takže se neustále jakoby […]
Aberace, Afel, Albedo, Apex, Apogeum a další…Aberace odchylka světelného paprsku vzniklá skládáním vektorů rychlosti světla a rychlosti pohybu pozorovatele Afel odsluní – je začátkem července. Slunce dosáhne největší vzdálenosti od Země, cca 152mil. km. Albedo podíl množství odraženého a dopadajícího slunečního záření Apex směr vektoru okamžité rychlosti vesmírného tělesa Apogeum bod na oběžné dráze družice […]
Přelom 7. a 6. stol. př. n. l. byl ve znamení počátků antické vědy – nové éry poznávání světa kolem nás i nad námi. Řekové převzali pochopitelně astronomické znalosti ze starších kultur, avšak k problémům přistupovali zcela odlišně. Od pouhého pozorování a zaznamenávání jevů na obloze přešli k hledání jejich příčin a začali usilovat o […]
Dvě komety na květnové obloze, přechod Venuše přes Slunce, srpnové „padající hvězdy“.Dvě komety na květnové oblozePři troše štěstí uvidíme na jaře prostým okem dvě komety. Výhodnější polohu má 2001 Q4 (NEAT), která je počátkem května nízko nad západním obzorem a bude se přesouvat výš na sever. Druhá kometa 2002 T7 (LINEAR) může být stejně jasná, […]
Představy veřejnosti o jídelníčku kosmonautů často odpovídají vzpomínkám na počátky letů do vesmíru…První jídlo v beztížném stavu si dal Jurij Gagarin 12. dubna 1961 krátce po 10 h moskevského času. Asi v 65. minutě letu: „…jsem podle stanoveného programu trochu pojedl a napil se vody ze zvláštního přívodu (gumové hadice)…jen mi vadilo, že jsem nemohl […]
„Země je kolébkou lidstva – ale člověk přece nezůstává celý život v kolébce.“ Tato myšlenka K. E. Ciolkovského předznamenala celý další vývoj letů do vesmíru. První umělé družice startovaly na podzim 1957 a už 12. dubna 1961 jsme věděli, že první občan vesmíru se jmenuje Gagarin.„To, co se stalo, je neuvěřitelné,“ vzpomíná Arthur Clarke. „Logicky […]
Za čtyři století se dalekohledy změnily k nepoznání. Avšak jejich cíle jsou po celou dobu společné: soustředit do ohniska co nejvíce světla, abychom mohli pozorovat co nejslabší objekty a dosáhnout co největšího úhlového rozlišení.Ve stavbě čočkových dalekohledů bylo dosaženo maxima již koncem 19. století: objektiv Clarkeova refraktoru na Yerkesově observatoři má průměr 102 cm.Větší čočka […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz