Domů     Vesmír
V čem si vyjít na Mars?
21.stoleti 4.5.2006

Do startu kosmické výpravy na Mars zbývá ještě nejméně čtvrt století. Avšak přesto se již dnes rodí první představy o tom, co si kosmonauti (a kosmonautky) vezmou na sebe.Do startu kosmické výpravy na Mars zbývá ještě nejméně čtvrt století. Avšak přesto se již dnes rodí první představy o tom, co si kosmonauti (a kosmonautky) vezmou na sebe.

Připravuje se nová generace vesmírných návrhářů, prvních, kteří představí své modely ve zcela jiném světě. Nejsou jimi ale krejčí ani švadlenky, nýbrž především lékaři a inženýři. Dnes je totiž jisté jen to, že i nová generace skafandrů bude mít bílou barvu jako předchozí typy. Bílá totiž nejlépe odráží světlo a chrání před teplem. Avšak všechno ostatní bude pravděpodobě úplně jiné…

Kosmický tělocvik
Skafandry, kombinézy a další oblečení budou zcela odlišné od současného. Především jich musí být více druhů. Jen meziplanetární cesta potrvá asi šest měsíců v beztížném stavu, což bude mít jistě devastující vliv na tělesnou kondici posádky. Svaly ochabují, kosti se odvápňují a tělesná hmotnost se snižuje. Nikdo totiž zatím nevyvinul takové skafandry, které by zabránily fyzickým následkům dlouhodobého pobytu v beztížném stavu. Podaří se to?
Ruští kosmonauti mají velmi dokonale propracované programy cviků, a přesto se na Zemi občas vracejí ve stavu, jako by nebyli ve vesmíru, ale celou dobu strávili nehybně na lůžku. Jak je kosmický tělocvik důležitý pro rychlou readaptaci ukázal nedávný případ amerického kosmonauta, který se mu nevěnoval. I kosmický turista Gregory Olsen už byl zcela fit, zatímco astronaut John Lynch Phillips se jen obtížně mohl postavit na nohy… 
I v případě, že se podaří na Mars dopravit lidi ve slušné fyzické kondici, například pomocí speciálních skafandrů posilujících oběh i svaly a systematického cvičení, nemusí být po přistání v ideálním stavu.

Tady by vřela krev
Osoba vážící na Zemi 80 kg bude mít na Marsu hmotnost zhruba 30 kg. Gravitace tam představuje jen tři osminy zemské. I tak ale budou astronauti potřebovat velmi lehké skafandry, v nichž se budou moci na Marsu pohybovat a pracovat několik hodin denně. Dosavadní skafandry pro výstupy do prostoru nebo chůzi po Měsíci by byly příliš těžké….
Problém představuje i atmosférický tlak, který na povrchu Země dosahuje 101 kPa. Takový tlak umožňuje člověku dýchat a udržovat tělesné kapaliny v oběhu. Avšak již ve stratosféře (17 – 50 km), kde je podstatně nižší tlak, vyprchá kyslík z tělesných tkání, plíce jsou zaplaveny vodními parami, člověk omdlí a zakrátko umírá. Mars má poloviční průměr než Země, ale jen desetinu její hmotnosti. Výsledkem je velmi řídká atmosféra, která se skládá především z oxidu uhličitého s příměsmi dusíku, kyslíku, oxidu uhelnatého, argonu, neonu, kryptonu a xenonu. Na povrchu jsou tak podmínky podobné zemské stratosféře ve výšce kolem 35 kilometrů. Atmosférický tlak na Marsu je pouhých 690 Pa, takže skafandry jsou naprosto nezbytné.

Samý prach…
Marťanská atmosféra je navíc velmi prašná. I když výzkumy naznačují, že kdysi zřejmě byla na rudé planetě voda, dnes tvoří její povrch převážně pouště, ať už kamenné, písečné nebo sprašové.
Plná jemného prachu je i atmosféra. Prašné vichřice a bouře tam trvají celé týdny. Pro návrháře marťanských skafandrů to přináší další problém, který musí řešit. Všechny klouby, spoje a filtry se budou tímto jemným prachem ucpávat a opotřebovávat. Měsíční prach byl spíše agresivní – ostrý, sklovitý – a ničil tehdejší skafandry. Prach na Marsu je jílovitější a jemnější, takže bude všechno ucpávat. Proto je nezbytné vytvořit systém náhradních spojů a ložisek.
Problémy bude přinášet i podnebí a teplotní výkyvy. Teploty na rovníku Marsu se ve dne pohybují v příjemném rozmezí od 10 do 16 °C, ale v noci klesají až na -100 °C. Udržet kosmonauty v teple a pohodlí nebude tedy jednoduché, protože teploty se výrazně liší i v různých výškách nad povrchem. V oblasti hlavy může být teplota o celých 20 °C nižší než v okolí nohou astronauta.

Zatím nic nemáme…
Až dosud neexistuje skafandr, který by alespoň částečně splňoval požadavky kladené na oblečení pro cestu na Mars. „Máme skafandry, v nichž by kosmonauti mohli na Marsu chvíli pobýt, ale žádné, ve kterých by tam mohli delší dobu žít, nebo v nich dokonce pracovat,“ řekl mluvčí NASA.
Vyhovující skafandr musí mít skvěle pohyblivé klouby a spoje, kdykoliv vyměnitelné. Musí být relativně lehký (hmotnost na Zemi 30, nejvýše 40 kg) a zároveň naprosto spolehlivý a odolný.

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
Spadnout přes palubu v bodě Nemo znamená připravit se na urputný plavecký výkon. Z nejizolovanější části oceánu je to vzdušnou čarou 3x blíž na Mezinárodní vesmírnou stanici než k nejbližší pevnině. Ačkoliv hostí minimum mořského života, o společnost zde není nouze – postarají se o ni trosky vesmírných lodí a tuny plastového odpadu. Kolem bodu na souřadnicích 48°52′ […]
Zatímco Venuši a zejména Marsu věnovaly vědecké týmy po dobu kosmického věku velkou pozornost, Merkur stál tak trochu stranou. První planeta Sluneční soustavy a nejmenší z terestrických planet je přitom přinejmenším stejně pozoruhodná její sourozenci. Dosud Merkur zkoumaly jen tři sondy. V sedmdesátých letech kolem něj prolétla americká sonda Mariner, pak až v roce 2011 […]
Slunce bývá často opěvováno jako matka pozemského života. To je samozřejmě do značné míry pravda, ale nelze zároveň zapomínat na to, že jednou bude jeho hrobařem. A do té doby navíc může života na planetě Zemi pořádně zkomplikovat. Ostatně, v minulosti už to několikrát dokázalo. Slunce je celkem průměrná hvězda patřící do skupiny žlutých trpaslíků. […]
Dne 8. ledna 2024 poprvé odstartovala raketa Vulcan soukromé americké společnosti United Launch Alliance, která je společným podnikem Boeing a Lockheed Martin pro vesmírný průmysl. Na cestu k Měsíci vyslala první soukromou misi, sondu Peregrine. I když se sondě na Měsíci nakonec přistát nepovedlo a byla řízeně navedena do atmosféry Země, kde zanikla, přidaly se […]
Prach v okolí center galaxií významně ovlivňuje měření jejich vzdáleností ve vesmíru. Upozornil na to tým fyziků pod vedením Michala Zajačka z Masarykovy univerzity, kteří zpracovávali ultrafialová a rentgenová data ze souboru 58 aktivních galaxií. Astrofyzici, kteří se dlouhodobě zabývají vznikem, strukturou a vývojem vesmíru, využívají explodující hvězdy, neboli supernovy, jako tzv. standardní svíčky. Standardní […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz