Domů     Vesmír
V čem si vyjít na Mars?
21.stoleti
od 21.stoleti 4.5.2006

Do startu kosmické výpravy na Mars zbývá ještě nejméně čtvrt století. Avšak přesto se již dnes rodí první představy o tom, co si kosmonauti (a kosmonautky) vezmou na sebe.Do startu kosmické výpravy na Mars zbývá ještě nejméně čtvrt století. Avšak přesto se již dnes rodí první představy o tom, co si kosmonauti (a kosmonautky) vezmou na sebe.

Připravuje se nová generace vesmírných návrhářů, prvních, kteří představí své modely ve zcela jiném světě. Nejsou jimi ale krejčí ani švadlenky, nýbrž především lékaři a inženýři. Dnes je totiž jisté jen to, že i nová generace skafandrů bude mít bílou barvu jako předchozí typy. Bílá totiž nejlépe odráží světlo a chrání před teplem. Avšak všechno ostatní bude pravděpodobě úplně jiné…

Kosmický tělocvik
Skafandry, kombinézy a další oblečení budou zcela odlišné od současného. Především jich musí být více druhů. Jen meziplanetární cesta potrvá asi šest měsíců v beztížném stavu, což bude mít jistě devastující vliv na tělesnou kondici posádky. Svaly ochabují, kosti se odvápňují a tělesná hmotnost se snižuje. Nikdo totiž zatím nevyvinul takové skafandry, které by zabránily fyzickým následkům dlouhodobého pobytu v beztížném stavu. Podaří se to?
Ruští kosmonauti mají velmi dokonale propracované programy cviků, a přesto se na Zemi občas vracejí ve stavu, jako by nebyli ve vesmíru, ale celou dobu strávili nehybně na lůžku. Jak je kosmický tělocvik důležitý pro rychlou readaptaci ukázal nedávný případ amerického kosmonauta, který se mu nevěnoval. I kosmický turista Gregory Olsen už byl zcela fit, zatímco astronaut John Lynch Phillips se jen obtížně mohl postavit na nohy… 
I v případě, že se podaří na Mars dopravit lidi ve slušné fyzické kondici, například pomocí speciálních skafandrů posilujících oběh i svaly a systematického cvičení, nemusí být po přistání v ideálním stavu.

Tady by vřela krev
Osoba vážící na Zemi 80 kg bude mít na Marsu hmotnost zhruba 30 kg. Gravitace tam představuje jen tři osminy zemské. I tak ale budou astronauti potřebovat velmi lehké skafandry, v nichž se budou moci na Marsu pohybovat a pracovat několik hodin denně. Dosavadní skafandry pro výstupy do prostoru nebo chůzi po Měsíci by byly příliš těžké….
Problém představuje i atmosférický tlak, který na povrchu Země dosahuje 101 kPa. Takový tlak umožňuje člověku dýchat a udržovat tělesné kapaliny v oběhu. Avšak již ve stratosféře (17 – 50 km), kde je podstatně nižší tlak, vyprchá kyslík z tělesných tkání, plíce jsou zaplaveny vodními parami, člověk omdlí a zakrátko umírá. Mars má poloviční průměr než Země, ale jen desetinu její hmotnosti. Výsledkem je velmi řídká atmosféra, která se skládá především z oxidu uhličitého s příměsmi dusíku, kyslíku, oxidu uhelnatého, argonu, neonu, kryptonu a xenonu. Na povrchu jsou tak podmínky podobné zemské stratosféře ve výšce kolem 35 kilometrů. Atmosférický tlak na Marsu je pouhých 690 Pa, takže skafandry jsou naprosto nezbytné.

Samý prach…
Marťanská atmosféra je navíc velmi prašná. I když výzkumy naznačují, že kdysi zřejmě byla na rudé planetě voda, dnes tvoří její povrch převážně pouště, ať už kamenné, písečné nebo sprašové.
Plná jemného prachu je i atmosféra. Prašné vichřice a bouře tam trvají celé týdny. Pro návrháře marťanských skafandrů to přináší další problém, který musí řešit. Všechny klouby, spoje a filtry se budou tímto jemným prachem ucpávat a opotřebovávat. Měsíční prach byl spíše agresivní – ostrý, sklovitý – a ničil tehdejší skafandry. Prach na Marsu je jílovitější a jemnější, takže bude všechno ucpávat. Proto je nezbytné vytvořit systém náhradních spojů a ložisek.
Problémy bude přinášet i podnebí a teplotní výkyvy. Teploty na rovníku Marsu se ve dne pohybují v příjemném rozmezí od 10 do 16 °C, ale v noci klesají až na -100 °C. Udržet kosmonauty v teple a pohodlí nebude tedy jednoduché, protože teploty se výrazně liší i v různých výškách nad povrchem. V oblasti hlavy může být teplota o celých 20 °C nižší než v okolí nohou astronauta.

Zatím nic nemáme…
Až dosud neexistuje skafandr, který by alespoň částečně splňoval požadavky kladené na oblečení pro cestu na Mars. „Máme skafandry, v nichž by kosmonauti mohli na Marsu chvíli pobýt, ale žádné, ve kterých by tam mohli delší dobu žít, nebo v nich dokonce pracovat,“ řekl mluvčí NASA.
Vyhovující skafandr musí mít skvěle pohyblivé klouby a spoje, kdykoliv vyměnitelné. Musí být relativně lehký (hmotnost na Zemi 30, nejvýše 40 kg) a zároveň naprosto spolehlivý a odolný.

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
Jeden je od naší domovské planety vzdálený zhruba 630 milionů kilometrů, ten druhý dvakrát tolik… Přesto představují světy, které by se dali kolonizovat. NASA hodlá prozkoumat potenciál dvou vzdálených měsíců dvou plynných obrů: Europy a Titanu. Prvním kandidátem v dlouhé „výzkumné šňůře“ se stane druhý nejbližší Jupiterův měsíc, Europa. Právě pod jeho ledovou krustou se […]
Společnost Honda podepsala smlouvu o výzkumu a vývoji s japonskou kosmickou agenturou Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA) týkající se „systému oběhu obnovitelné energie“, který má dodávat elektřinu pro zachování funkčnosti životního prostoru a různých systémů lunárních vozítek. Na základě této smlouvy agentura JAXA pověří společnost Honda, aby nejprve provedla koncepční studie a poté do konce […]
Možná se k vám už dostaly zastrašující zprávy, které uvádějí, že existuje značné riziko, že Asteroid 2023 BU v blízké budoucnosti zasáhne Zemi. Asteroid 2023 BU je známý jako Near Earth Object (nebo NEO), tedy asteroid, jehož dráha je blízko protnutí dráhy Země. Tyto asteroidy jsou velmi pečlivě sledovány a díky vysoce přesnému pozorování polohy a […]
Těžko hledat ikoničtější snímek vlajky než ten, na kterém astronaut Buzz Aldrin stojí vedle prvního amerického praporu na Měsíci. Přitom vlajka zapíchnutá do země má určité historické konotace. Ještě začátkem 20. století zapíchnutí vlajky znamenalo automatické přičlenění daného území k té které zemi. Znamenaly snad v roce 1969 hvězdy a pruhy na Měsíci založení americké […]
Naděje, které astronomové vkládali do Webbova teleskopu, se zatím beze zbytku naplňují. Snímky, které ze vzdálenosti jeden a půl milionu kilometru zasílá, jsou vskutku dechberoucí. A nyní zaznamenal další úspěch: objevil svou první exoplanetu. Pozoruhodné je, že se nejedná o žádného horkého Jupitera či podobně velkou planetu. Těleso, které Webbův teleskop objevil, je téměř stejně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz