Mravenčí práce a 10 let výzkumu přivedly vědce z Harvardu a Googlu k průlomovému milníku pro neurovědu – detailní 3D mapě lidského mozku. Pochopitelně ne celého. I jeden milimetr krychlový má ale co říct o povaze jedné z nejsložitějších věcí, která ve vesmíru existuje. I po letech soustavného snažení mají neurovědci stále jen mlhavou představu o tom, […]
Vědecká komunita i farmaceutické společnosti upírají velkou pozornost k vývoji nanoléčiv jako nedílné součásti moderních terapeutických metod. Pomoci by mohla zejména jako cílená léčba u nádorových onemocnění. Využití nanoléčiv ale podle posledních průzkumů funguje jen u některých pacientů. Vědci teď našli klíč k tomu, jak zjistit, jestli bude pro pacienta léčba pokročilými formami nanoléčiv […]
V evropských parcích jsou kromě cvrlikání sýkorek a vrkání holubů stále častěji slyšet i méně obvyklé ptačí zvuky – papoušci, kteří na sebe vesele pokřikují. Ještě zajímavější je, že i když jde o stejný druh, jejich pozdravy znějí jinak v Bruselu, Barceloně či v Aténách. Exotické druhy, jako jsou papoušci mniší z Jižní Ameriky nebo alexandři malí […]
Co vypadá jako romantický rozmar evoluce, je ve skutečnosti přísně řízený kalkul. Ladně svinuté spirály rozvíjející se kapradiny nebo úhledně uspořádané šupiny šišky nejsou náhoda, ale aplikovaná matematika. Vědce proto pochopitelně zajímá, jak se ji příroda naučila. Leonardo Bonacci z Pisy (asi 1180-1250), který je dnes známý spíš pod jménem Fibonacci, je znám jako zřejmě nejvýznamnější […]
Čas je jako veličina života. Ovlivňuje všechno, všechny a všude. Otázkou je, jak ho člověk v průběhu dějin zaznamenával a jak se měřil… V dubnu 1896 byla slavnostně obnovena vznešená myšlenka, postavená na pilířích dávných sportovních bitev, odehrávajících se v kulisách antického Řecka. V Aténách byly zahájeny první novodobé olympijské hry. V té době už existovaly stopky. Hodinářská společnost […]
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes. Lidové pohádky bývaly lechtivých motivů, vulgarit a jadrného humoru plné. Vyprávěli si je totiž hlavně dospělí, třeba pro zpestření dlouhých zimních večerů. K proměně těchto často velice nekompromisních a […]
Experimenty s koloniemi hlodavců, kterým americký etolog John Calhoun dopřál vše potřebné ke spokojenému životu, s výjimkou životního prostoru, patří k nejvlivnějším psychologickým studiím vůbec. Mluvilo se o nich mezi odborníky a laiky a staly se „vědeckým důkazem“ sociálního rozkladu moderní společnosti. Calhoun přitom dobře věděl, jak se „myší ráj“ může zvrhnout. Svou nejznámější kolonii, tzv. […]
Tuto notoricky známou anekdotu slyšel už někdy každý: Američané měli v 60. letech utratit miliony dolarů za vývoj pera schopného psát ve vesmíru, zatímco Sověti použili tužku. Vesmírné pero skutečně existuje a větší částka na jeho vývoj opravdu padla. Konkrétně jeden milion dolarů do něj ale investoval soukromý výrobce – o obyčejnou tužku totiž nestáli Američané, […]
Pět gramů mikroplastických částic, tedy podobně, kolik váží platební karta – tolik má podle opakovaně se objevujícího tvrzení člověk požít, případně vdechnout, každý týden. Jak se ale ukazuje, skutečnost je opět trochu zašmodrchanější. Zjistit, s čím se musejí vypořádat plíce průměrného Dána, si v roce 2019 dali za cíl výzkumníci z této skandinávské země. V rámci experimentu, publikovaného […]
Psychologie je plná mýtů, které se tváří jako hluboké a nezpochybnitelné pravdy o lidské psychice, ale často v nich bývá sotva to příslovečné zrnko pravdy. Jeden z nejznámějších omylů praví, že poslechem Mozartovy hudby je možné rozvinout inteligenci malých dětí. Svůj původ má tvrzení v článku v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě – v časopise […]
Když měl podle Bible Satan vybrat dostatečně kruté fyzické utrpení, které by prověřilo zbožnost Joba, zvolil svrbění. Velkou část příčin svědění na kůži lze vysvětlit vnějšími faktory, zdaleka ne ale všechny. Když se někdo dotkne naší kůže, dotkne se zároveň našeho mozku. Oba dva orgány jsou v neustálém dialogu. Mozek, který veškeré informace poskytované kůží […]
Podle některých jde o slova Alberta Einsteina, podle jiných poprvé zazněla v předmluvě Carnegiovy knihy Jak získávat přátele a působit na lidi (1936). Tvrzení se nicméně posledních takřka 100 let opakovaně objevuje v novinových článcích i filmech, podle 10 let starého průzkumu tomuto mýtu dokonce věří dvě třetiny Američanů – zřejmě žádný z nich nebude neurovědec. Ačkoliv představuje […]