Paraceratherium (dříve známé jako Indricotherium) byl obrovský bezrohý nosorožec, který žil v svrchním oligocénu až spodním miocénu. Měřil až 8 metrů a byl to býložravec. Jeho lebka měřila 1,3 metrů a měla dva kuželovité horní špičáky připomínající malé kly, zesílené spodní špičáky a čtvercový nosní otvor naznačují přítomnost masitého chobotu. Gigantické rozměry a dlouhý krk […]
Dinosauři, to je fascinující skupina zvířat, která v historii naší planety nemá obdoby. Ačkoli si je většinou představujeme jako gigantické obry, kterým neunikne žádná živá kořist, ve skutečnosti jde o skupinu značně rozmanitou, zahrnující i býložravé tvory velikosti slepice. Jak přesně druhohorní ještěři vypadali, se můžeme ve většině případů jen dohadovat. K dispozici máme pouze kostry a […]
Evropou kráčí černá smrt a zanechává za sebou zkázu, poloprázdná města a opuštěné vesnice. V bezpečí před ní nejsou chudí, ani bohatí. Přesto se však dá i na této epidemii moru, která ve 14. století zpustošila Euroasii a jen v Evropě zabila na 25 milionů lidí, tedy třetinu populace, najít něco pozitivního. Nový výzkum ukázal, že […]
Lanýž. Luxusní, vynikající, velmi drahá a velmi vyhledávaná kulinářská pochoutka známá především z francouzské kuchyně. Tyto jedinečné houby ale dnes nezajímají jen labužníky. Svou pozornost na ně překvapivě obrací i čeští vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Zajímá je totiž, za jakých podmínek by se dala tato houba žijící v symbióze s kořeny rostlin cíleně […]
Zmapování genů, které zřejmě zodpovídají za menší náchylnost k parazitickému prvoku trypanozomě, jenž v Africe způsobuje smrtelně nebezpečnou spavou nemoc, se podařilo vědecké skupině doc. Marie Lipoldové z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Badatelé použili pro hledání těchto genů několik myších kmenů, které se liší v reakci na trypanozomovou infekci. Nákaza může propuknout […]
Tinama větší (Tinamus major) hrabavý pták, velikosti krocana, žijící v deštných pralesích Střední a Jižní Ameriky, je známý svými poměrně velkými a pestře zbarvenými vejci. Nová studie však nyní prokázala, že jejich povrch navíc vytváří optický efekt, kdy se barva mění při pohledu z různých úhlů. Je to poprvé, kdy bylo něco takového objeveno na ptačích vejcích. […]
Při operacích oční rohovky bývají používány femtosekundové lasery. Jde o tzv. pevnolátkové lasery, které pracují s ultrakrátkými optickými impulsy v oblasti vlnových délek 1100 nm – 1600 nm. Název zařízení je odvozen od předpony femto- tedy 10<sup>-15</sup> vyjadřující délku jednoho pulsu tohoto laseru. V očním lékařství se využívá především při operacích dioptrických vad, při vytváření […]
Želatina není vlastně nic jiného nežli velice čistý a jemný klih získaný vyvařením kůží, šlach či kostí jatečního odpadu. Důležité je, aby všechny použité přísady byly bohaté na kolagen. Tedy na ve vodě nerozpustnou bílkovinu, jež je základním stavebním kamenem pojivových tkání a v těle savců tvoří cca 25 – 30 % všech proteinů. Vařením […]
Deoxyribonukleová kyselina (DNA) byla prvně popsána v roce 1869 švýcarským lékařem Friedrichem Miescherem (1844–1895), který ji objevil v jádrech bílých krvinek získaných z hnisu. Vědci až do roku 1943 nevěděli o funkci DNA v organismu prakticky nic. První skutečný důkaz o přenosu genetické informace ukázal právě v roce 1943 pokus, který uskutečnil americký lékař kanadského […]
Alkohol se vyrábí kvašením čili fermentací. To je vedlejší produkt metabolismu jednobuněčných kvasinek, které se živí cukrem. Maximální koncentrace alkoholu, které je možno dosáhnout kvašením je přibližně 15 %, takže pokud chce někdo alkohol silnější, musí sáhnout po dalším cyklu výroby alkoholu, a to po destilaci. Při ní se z alkoholu separuje voda, čímž se […]
Kvasar (nebo kvazar) je vesmírné těleso, jež má výrazný rudý posuv spektra a v optickém dalekohledu se jeví jako bodový zdroj světla, tedy jako hvězda. V současné době je jich známo přes 60 000. Některé kvasary dokážou svoji svítivost měnit velice rychle, a astronomové tedy usuzují, že jde o objekty malé. Podle rudého posunu se […]
https://www.youtube.com/watch?v=Kcpeeauz8yI Smrt jednoho z největších vojevůdců antického světa je dodnes záhadou. Možnou příčinou nečekaného skonu Alexandra Velikého mohl být tyfus nebo malárie. Podle některých teorií stojí za jeho úmrtím jed! Nástrojem úkladné vraždy mohl být arzen nebo strychnin. Nejpravděpodobněji jej však zabil výtažek z byliny zvané kýchavice bílá. Slavný vojevůdce dostal záchvat bolestivých křečí, když na […]