Na rozdíl od řady našich příbuzných, např. šimpanzů či paviánů, lidské samičky dobu své nejvyšší plodnosti spíše skrývají. Skrytá ovulace se pravděpodobně vyvinula jako fígl, díky němuž mohou ženy s muži snadněji manipulovat. Řada drobných změn na ženském těle i v jejich chování však naznačuje, že období nejvyšší ženské plodnosti tak úplně skryté není. Mohlo by to […]
Co má společného lidský nos s lidskou smrtí? I takto krkolomné spojení může mít svůj význam. Drobné řasinky, vystýlající sliznice uvnitř nosu, se totiž mohou stát nečekaným spojencem lékařů pracujících ve službách kriminalistů. Z jejich tvaru a pohybu lze totiž velmi dobře vyčíst dobu úmrtí. Určit správně dobu úmrtí (respektive tzv. post mortem interval) je pro […]
Slunce je naší životodárnou hvězdou a měli bychom o něm mluvit hlavně v dobrém. Pro astronoma je však přeci jen poněkud nudné: kromě občasných slunečních bouří žádné velké vzrušení. S hvězdami typu našeho Slunce, které se dostávají do předsmrtných křečí, je poněkud více „zábavy“. Hvězda vzdálená 490 světelných let známá jako CW Leo, začala před nedávnem […]
Slovo Afghánistán si lidé běžně jistě nespojují s nějakým velkým bohatstvím. Pod nohama lidí, kteří z velké části žijí zhruba na civilizační úrovni evropského středověku, se však skrývá nebývalé nerostné bohatství. Poslední odhady geologů, kteří mapují výskyt kriticky významných surovin, hovoří o ještě větších číslech, než dříve. Lantan, cer, neodym. Většina z nás zná názvy těchto prvků pouze […]
Výška hlasu zvířete je přímo úměrná délce jeho vokálních traktů. Větší zvířata, jako např. krávy či sloni, proto vydávají výrazně hlubší zvuky, než např. myši. Samci australských koal však „mluví“ hlasem o dost nižším, než by příslušelo jejich velikosti. Na vině je touha samců oslnit při námluvách samičky. Každý, kdo někdy slyšel zvuk, který vydávají […]
Na životadárné síle monzunů závisí životy lidí zejména v jižní a jihovýchodní Asii. Podle amerických vědců však jejich schopnost přinášet potřebnou vláhu v posledních letech slábne. Na vině mohou být aerosoly, vzniklé při spalování fosilních paliv. Monzuny se starají o cirkulaci vodních par v atmosféře: v létě přinášejí parami nasycený vzduch z oceánů, v zimě zase odvádějí suchý pevninský vzduch nad […]
Představme si, že o nějaké osobě prohlásíme, že je „prostě sladká“. Jistě nikdo z nás nebude myslet na to, že kdyby ji ochutnal, bude mu skutečně připomínat chuť jeho oblíbené cukrovinky. Tato metaforika však má podle všeho podstatně hlubší kořeny, než bychom se domnívali. Souvislosti mezi náklonnosti ke sladkostem a „sladkou“ povahou zkoumali nedávno psychologové z Gettysburg […]
Zprávy, které nedávno přišly z končícího urychlovače částic Tevatron nedaleko Chicaga v americkém státě Illinois naznačovaly cosi mimořádného. Při analýze dat ze srážek protonů s jejich protějšky z antihmoty (antiprotony) vědci objevili něco, co zkrátka nedokázali vysvětlit. Jde skutečně o novou částici? Kolegové z jiného experimentu v Tevatronu s nimi nesouhlasí. Prakticky jakákoliv věda má […]
Výzkum našeho mozku a zvláště toho, jak se vytvářejí dlouhodobé vzpomínky, je dnes v kurzu mezi řadou odborných týmů nejrůznějšího zaměření. Američtí neurologové nedávno poprvé dokázali zmanipulovat mozek tak, aby tvorbu dlouhodobých vzpomínek zcela vypnul. Jejich výzkumy jsou součástí projektu, na jehož konci by měla být první funkční »protéza« v mozku. Za přechod vzpomínek mezi […]
Stavy i druhové složení našich ptáků, odborně řečeno avifauny, se v posledních letech mění tempem, jaké snad žádná doba předtím nepoznala. Ornitologové mají proto plné ruce práce nejen s mapováním jejich stavů, ale zejména s interpretováním toho, co během svých výprav do terénu zjistili. 21. STOLETÍ vám přináší jejich nejdůležitější závěry. Zprávy jsou to rozhodně […]
Kniha, v níž jsou zapsány dějiny života na Zemi, je napsána hned dvěma jazyky. Prvním z nich je řeč genů, kterou luští biologové v bílých pláštích a za obrazovkami počítačů. Stránky knihy napsané druhým z jazyků se však už obracejí hůře. Je k tomu totiž třeba nejen síla a správné nástroje, ale především obrovská zkušenost […]
Není trafika jako „trafika“, o tom se po 1. světové válce přesvědčil nejeden legionář. Majitel přezletického Zlatého kopce Antonín Nedorost by o tom mohl dlouho vyprávět. Dnes by určitě archeology proklínal, ve 30. letech 20. století byl však hrdý na to, že je majitelem lokality světového významu. Na jeho pozemku na Zlatém kopci u Přezletic […]