Česká hlava by se mohla nazývat „domácí nobelovkou“ – jde o největší ocenění, které tuzemský vědec může získat. Už od roku 2002 jsou ceny udělovány pro nejlepší české patenty, objevy a vynálezy.

Na její organizaci se podílejí jak vědecké, tak státní a podnikatelské instituce, takže představuje unikátní spojení všech nejdůležitějších subjektů, které rozhodují o vědecké a technologické úrovni. Za rok 2026 byli oceněni následující vědci.

Národní cena vlády Česká hlava

(hlavní cena soutěže)

prof. Dr. Ing. Jan Černocký z Ústavu počítačové grafiky a multimédií Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně.

prof. Dr. Ing. Jan Černocký patří k předním světovým odborníkům na řečové technologie a umělou inteligenci. Přes původně velmi skeptické názory jiných odborníků začal pracovat s neuronovými sítěmi a za krátký čas z původně malého týmu vyrostlo celosvětově respektované mezinárodní vědecké pracoviště.

Zabývá se tím, co sám Černocký s oblibou popisuje jako „dolování informací z řeči“. Brněnští výzkumníci učí počítače nejen přepisovat mluvené slovo, ale také poznat, kdo mluví, jakým jazykem nebo kdy se jednotliví mluvčí střídají.

Nejtěžší úlohy přitom nejsou čisté studiové nahrávky, ale řeč zachycená v hluku, větru, přes nekvalitní vysílačku nebo v prostředí, kde hovoří několik lidí současně.

Cena ministra životního prostředí České republiky

prof. Ing. Ondřej Jankovský, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Fakulty chemické technologie, Ústavu anorganické chemie.

Jednou z hlavních oblastí výzkumu prof. Jankovského je vývoj pokročilých materiálů pro čistou a bezemisní energetiku, zejména vysokoteplotních supravodičů REBCO. Ve spolupráci s CAN Superconductors byla vyvinuta mimo jiné inovativní metoda růstu REBCO krystalů.

REBCO supravodiče představují perspektivní technologii pro budoucí energetiku a mohou být využity například v magnetech pro fúzní reaktory, supravodivých kabelech pro přenos elektrické energie bez elektrického odporu, bezkontaktních supravodivých ložiscích, systémech pro ukládání energie či MRI přístrojích.

V rámci unikátního multidisciplinárního výzkumu pokročilých funkčních materiálů pro čistou energetiku a udržitelnou budoucnost prof. Ondřej Jankovský propojuje vývoj nových materiálů, nanotechnologií, energetických a recyklačních technologií s jejich praktickým využitím.

Jeho výzkum tak spojuje zdánlivě odlišné oblasti od vysokoteplotních supravodičů a nanomateriálů na bázi grafenu přes přeměnu odpadů na hodnotné produkty až po ekologické stavební materiály s jediným společným cílem:

vyvíjet materiály a technologie, které umožní efektivnější využívání zdrojů, snižování emisí a přechod k udržitelnější budoucnosti.

Cena Industrie společnosti CSG

Ing. Šmídl Luboš, Ph.D. a Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd za vývoj systému DigiDiaDem

DigiDiaDem sice nestanovuje diagnózu Alzheimerovy nemoci ani jiné demence. Jeho smyslem je nabídnout snadno dostupný první krok lidem, kteří mají obavy o svou paměť. A pomoci jim rozhodnout se, zda vyhledat odbornou pomoc.

Právě včasné zachycení problémů může být důležité nejen pro samotného člověka, ale také pro jeho rodinu a blízké.

Cílem bylo vytvořit jednoduchý nástroj, který mohou lidé použít sami doma. Uživatel během přibližně dvanácti minut absolvuje deset krátkých úloh zaměřených například na paměť, vybavování slov, pojmenovávání obrázků nebo popis dění na obrázku.

Odpovídá přirozeně hlasem a nemusí vyplňovat složité formuláře ani ovládat komplikované rozhraní.

Cena Lorem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra

doc. RNDr. Kateřina Komrsková, Ph.D. z Biotechnologického ústavu Akademie věd České republiky, BIOCEVU a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Ve svém výzkumu se zaměřuje na molekulární mechanismy oplození, biologii spermií a příčiny mužské neplodnosti. Její dlouholetý výzkum vedl k objevu biologického významu proteinu CD46, který umožňuje rozlišit funkční spermie od těch, které jsou již nevratně poškozené.

Kateřina Komrsková prokázala, že CD46 lze díky využít jako biologický marker kvality spermií, a na základě tohoto objevu navrhla novou platformu pro jejich diagnostiku a separaci.

Princip technologie je jednoduchý: nesnaží se uměle vybrat jednu „nejlepší“ spermii, ale rozpoznat a odstranit ty poškozené a zachovat přirozenou populaci zdravých spermií. Laboratorní příprava se tak více přibližuje tomu, jak probíhá přirozený výběr spermií v ženském reprodukčním traktu.

Výjimečná je také cesta objevu z laboratoře do praxe. Kateřina Komrsková iniciovala rozsáhlou patentovou ochranu technologie a založila biotechnologickou spin-off společnost Molecule 46, v níž koordinuje její další vývoj, klinickou validaci a přípravu regulatorní certifikace.

Na základě objevu již vznikly diagnostické produkty pro člověka, skot a prasata, přičemž veterinární produkty vstoupily do komercializace.

Cena Invence společnosti ABB

Mgr. Tomáš Pluskal, Ph.D. z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky.

Dr. Tomáš Pluskal se svým týmem vyvíjí výpočetní technologie, které dnes používají vědci a laboratoře po celém světě pro automatizované zpracování dat z hmotnostních spektrometrů. Z původně akademického projektu postupně vznikla rozsáhlá softwarová platforma a později také komerční technologie využívaná v biotechnologckém, farmaceutickém a chemickém průmyslu.

V posledních letech se tým Dr. Pluskala zaměřuje na využití umělé inteligence. Vyvinul například základní model DreaMS, který se učí z milionů hmotnostních spekter, aby porozuměl jejich struktuře. Podobně jako se jazykové modely učí rozpoznávat souvislosti v obrovském množství textů, DreaMS hledá souvislosti v datech o molekulách.

Dokáže tak pomáhat s jejich identifikací a odhalovat vztahy, které by bylo klasickými metodami obtížné nalézt.

Cena Doctorandus společnosti Veolia

Mgr. Veronika Niederlová, Ph.D. z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, Laboratoře adaptivní imunity.

Během doktorského studia v Laboratoři adaptivní imunity Ústavu molekulární genetiky AV ČR se Veronika Niederlová zabývala T lymfocyty buňkami imunitního systému, které nás chrání před infekcemi a nádorovým bujením, ale při některých onemocněních mohou naopak začít poškozovat vlastní tělo.

V první části svého výzkumu zkoumala CD8 T lymfocyty. Když se tyto buňky setkají například s virovou infekcí, musí se rozhodnout, jakou úlohu převezmou: některé se promění v bojovníky, kteří infikované buňky rychle zlikvidují a následně většinou zaniknou.

Jiné se stanou paměťovými buňkami, které mohou v organismu přežívat řadu let a při opětovném setkání se stejnou infekcí umožní mnohem rychlejší obranu. Ve druhé části výzkumu se Niederlová zaměřila na to, co se s podobnými imunitními buňkami děje při autoimunitních a chronických zánětlivých onemocněních zvláště pak u dětí s Crohnovou nemocí a diabetem 1. typu.

Cena DOCTORANDUS společnosti IDEA StatiCa

Mgr. Robin Kryštůfek, Ph.D. z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky.

Robin Kryštůfek se zabývá peptidy, malými molekulami složenými z aminokyselin, které mohou v těle velmi přesně ovlivňovat biologické procesy. Mezi známá peptidová léčiva patří například inzulin nebo semaglutid, které se používají při léčbě cukrovky a obezity.

Vývoj nových peptidových léčiv je však často pomalý a nákladný, protože je nutné připravit a otestovat velké množství různých molekul. Navrhl a postavil automatický přístroj SPENSER, jenž dokáže současně připravit stovky různých peptidů za použit ve své disertační práci.

Proto vyvinul technologii, která tento proces výrazně urychluje a zlevňuje i velmi malého množství materiálu. Propojil jej s biologickým testováním, takže lze rychle vyhledávat molekuly s požadovanými vlastnostmi.

Cena Media za mimořádný přínos v propagaci a popularizaci tuzemské vědy

prof. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D., z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu historie.

Prof. Michal Stehlík od roku 2020 realizuje s kolegou Martinem Gromanem podcastový komplex Přepište dějiny, který se primárně na podcastové platformě věnuje otázkám role dějin ve veřejném prostoru, upozorňuje na manipulace s dějinami a oslovuje širokou veřejnost.

Do poloviny roku 2026 vyšlo již přes 500 dílů podcastu. Součástí projektu jsou pravidelná vystoupení především v regionech, kde dochází diskusi s širokou veřejností nad historickými tématy. Logicky se jedná většinou o traumatická místa našich dějin, jako je vysídlení, diktatury apod.

Podcast tak na jedné straně tematizuje obecnější témata, vedle toho hovoří i na téma lokálních identit. Součástí projektu je aktuálně pět publikací Přepište dějiny, včetně textu pro střední školy či publikace právě na téma regionálních dějin.

Mimořádná cena poroty

PharmDr. Jan Kubeš, Ph.D., z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, Katedra biochemických věd.

Jan Kubeš se věnuje spojitosti léčby rakoviny s poškozením srdečního svalu. Některé z nejúčinnějších léků na rakovinu tzv. antracykliny (jako doxorubicin či daunorubicin) fungují tak, že poškozují DNA nádorových buněk a tím je zabíjejí.

Používají se už více než 50 let a pomáhají pacientům s leukémiemi, lymfomy, rakovinou prsu a dalšími nádory. Mají však vážný vedlejší účinek: mohou trvale poškodit srdce. U některých pacientů se i roky po léčbě vyvíjí nezvratné srdeční selhávání.

V roce 2025 publikoval tým v čele s doktorem Janem Kubešem v prestižním časopise Nature Communications objev nové látky zvané topobexin. V laboratorních testech i v pokusech na zvířatech topobexin prokázal silnější ochranu srdce než dosud používané preparáty, a to při nižších dávkách.

Zároveň neohrozil účinnost chemoterapie proti nádorovým buňkám. Je prvním zástupcem nové třídy látek nazvané obexiny, která je patentově chráněna a vyvíjena ve spolupráci s Mayo Clinic na léčivo chránící srdce a umožňující tak i účinnější chemoterapi.