Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat.
Na ostrově nyní žije 19 lemurů korunkatých (eulemur coronatus) a jedna ze samic je navíc březí.
Všechno začalo v roce 2017. Cílem projektu bylo vytvořit na soukromém ostrově Nosy Ankao, na kterém se nachází luxusní resort Miavana by Time + Tide, bezpečnou záložní populaci jednoho z ohrožených madagaskarských primátů.
Lemuři pocházeli z pevninské části Madagaskaru, kde jejich přirozené prostředí čelí silnému tlaku. Projekt vznikl ve spolupráci Time + Tide Foundation, organizací Fanamby a neziskovou společností Madagascar Biodiversity Partnership.
Přemístění lemurů na ostrov přitom nebylo prostým vypuštěním několika zvířat do lesa. Následovaly roky téměř každodenního pozorování. Šest dní v týdnu vyráželi ochranáři za jednotlivými skupinami a sledovali jejich potravu, sociální vazby, pohyb i vytváření teritorií.
Jen během roku 2025 proběhlo 484 monitorovacích pozorování. Postupně vznikly čtyři prosperující rodinné skupiny a na ostrově se začala rodit nová generace lemurů.

Největší důkaz úspěchu paradoxně představuje něco, co už na zvířatech neuvidíte. Od letošního léta nemá jediný z lemurů monitorovací obojek. Ty byly od počátku zásadní pro zjištění, kde se zvířata pohybují, jak se adaptují a zda populace zdravě roste.
Po téměř deseti letech však tým zná jejich teritoria, oblíbené stromy i pravidelné trasy natolik dobře, že technologie přestala být potřebná.
Lemuři se tak dnes pohybují zcela volně po lesích ostrova Nosy Ankao. Monitoring nekončí, pouze se stává méně invazivním. Ochranáři dál sledují jednotlivé rodiny, zaznamenávají narození mláďat a kontrolují dlouhodobý stav populace.
Připravují se také nové neinvazivní metody pozorování. A právě zde dostává současný počet 19 lemurů, pohybujících se ve čtyřech prosperujících rodinných skupinách, a očekávání dalšího mláděte mnohem hlubší význam.
Je to totiž známka toho, že populace, která měla na ostrově původně najít bezpečné útočiště, se dokázala adaptovat, vytvořit rodinné skupiny a rozmnožovat.
