Nálepku nejhorší živelní pohromy u nás od roku 1851 do současnosti získala povodeň, která na jaře 1872 ve středních a západních Čechách způsobila smrt stovek lidí.

Jak podotkl meteorolog Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, měla tato tragédie jiný průběh, než je u katastrof spojených se zvyšující se hladinou toků běžné.

„Šlo o extrémní přívalovou povodeň, vyvolanou neuvěřitelně silnou a přitom rozsáhlou skupinou neustále se obnovujících bouřek. Například v Mladoticích tehdy spadlo 237 mm srážek asi za hodinu a půl – to je množství, které v této oblasti obvykle spadne za celé čtyři měsíce,“ uvedl expert s tím, že už tak kritickou situaci ještě zhoršilo protržení řady rybníků.

Z ikonické Berounky se valila zkáza

Z břehů se vylila jak Berounka, doslova ikonická řeka s povodím o rozloze skoro 9000 kilometrů čtverečních, tak i další toky. Lidé neměli prakticky žádný čas se na zkázu takových rozměrů připravit. Nesmiřitelný živel nakonec připravil o život bezmála 250 z nich. Při svém běsnění vpadl do mnoha měst i vesnic.

Hrozivě například zpustošil obec Hředle na Berounsku. Jak je uvedeno v textu regionálního publicisty Josefa Hůrky na stránkách města Zdice, zemřelo v této vsi 29 lidí včetně devíti členů jedné rodiny.

Přitom pouze 13 obětí mohlo být pohřbeno. Těla těch zbývajících se nikdy nepodařilo nalézt. Kromě toho uhynuly i stovky hospodářských zvířat včetně krav a koní. Povodeň pochopitelně způsobila také obrovské materiální škody – v Hředlích zničila či poškodila desítky domů.

Na některých z těch, jež se dochovaly, je dodnes patrná značka připomínající výšku, které voda dosáhla.

Taková povodeň by podle Miloslava Müllera i v dnešní době představovala hrozbu značných rozměrů.

Více o výzkumu českých badatelů, který se týkal nejen živelních pohrom v tuzemsku, se dočtete v čísle 9/2026 v textu: Tragédie zaviněné počasím: Jak fatální byly kdysi a jaké jsou dnes?