Domů     Příroda
Ptakopysk podivný je skutečně podivný! Co je zač savec s „kachním zobákem“?
Zdeněk Bartůněk 7.10.2026
Prazvláštní savci jsou nesmírně obratnými plavci. Ve vodě si ostatně opatřují svou potravu.

V Austrálii nežijí žádné větší šelmy. Tenhle divoký pes dingo si ale ukousl příliš velké sousto. Vyšlápl si totiž na bizarního živočicha, který sice na první pohled vypadá neškodně, ve skutečnosti ale může být velmi nebezpečný. Skrývá totiž smrtící toxické „překvapení“.

Austrálie je známá celou řadou pozoruhodných živočichů. Typičtí jsou pro tento kontinent klokani či roztomilí koalové. Asi nejzvláštnějším tamním tvorem je ovšem ptakopysk podivný. Už jeho druhový název dokazuje, že se jedná o velmi neobvyklé zvíře.

Ačkoli je řazen mezi savce, snáší vejce a místo klasického čenichu se vyznačuje jakýmsi „kachním zobákem“. Velmi nestandardní je rovněž způsob, jímž loví. Jeho domovem je východní a jihovýchodní část Austrálie a ostrov Tasmánie.

Co říká legenda?

O tom, jak je ptakopysk bizarní živočich, svědčí i legenda, předávaná ústně původními obyvateli kontinentu, tedy Austrálci. Ta praví, že jde o potomka kachny a myši bobří, což je velký hlodavec z oblastí Oceánie, označovaný také jako vodní krysa nebo rakali.

Vědeckým názvoslovím je zvláštní savec pojmenován Ornithorhynchus anatinus, což lze přeložit jako kachní ptačí zobák – z toho koneckonců vychází výraz ptakopysk.

Jako první popsal zvíře přírodovědec George Shaw (1751–1813), avšak protože jím zvolený název se částečně kryl s názvem jiných živočichů, musel být nezvyklý tvor přejmenován. Dlužno dodat, že leckdo ani nechtěl věřit v jeho existenci.

Ostatně když byla na sklonku 18. století kůže mrtvého ptakopyska odeslána do Velké Británie, někteří tamní učenci si mysleli, že se jedná o podvrh a oni se stali oběťmi nějakého nejapného vtípku.

Smíchán z různých „ingrediencí“

Na délku má ptakopysk kolem půl metru a váží až přes dva kilogramy. S nadsázkou bychom jej mohli přirovnat k dortu, který ve známé pohádce připravili pejsek s kočičkou. Ne že by na něm bylo něco špatného, je ovšem smíchán z rozličných „ingrediencí“, které spolu na první pohled příliš neladí.

To je ale vážně prapodivná směsice!

Ačkoli se ani trochu nepodobá plazům, vyznačuje se kromě snášení vajec i dalším znakem, charakteristickým pro tyto živočichy. Nohy totiž nemá umístěné pod tělem, jak je typické u savců, nýbrž po jeho stranách.

Hustá srst mu naopak dodává savčí vizáž, do jisté míry evokuje vydru. Mohutným ocas zase vypadá jako bobří.

Útvar na jeho hlavě pak představuje kapitolu samu o sobě. Ačkoli bývá označován jako kachní zobák, vyznačuje se zcela odlišnou strukturou – je totiž pružný a měkký. Kůže „zobáku“ připomíná svou jemností semiš.

Ptakopysk má v onom útvaru umístěné citlivé biosenzory, které mu naprosto zásadním způsobem pomáhají při lovu.

Jedové žlázy na nohou

Co na první pohled vidět není, jsou jedové ostruhy, kterými disponují samci a které se nachází na vnitřní straně kotníku zadních nohou. Ptakopyskové jsou jedinými savci, kteří se něčím podobným mohou pochlubit.

Dá se říct, že jde o obdobu žihadla či jedového zubu. V ostruze ústí žláza, jejíž toxický obsah dokáže i zabít.

Touto velmi účinnou zbraní je její vlastník schopný usmrtit menší zvířata včetně psů. Využívá ji však v první řadě při nekompromisních soubojích se zástupci téhož druhu, jed je proto produkován hlavně v období páření.

Toxin představuje složitý koktejl, který vědci zkoumají s ohledem na jeho možné využití v lékařství. Pokud je aplikován na člověka, zažije tento nešťastník spoustu bolesti. Ačkoli tedy ptakopysk může působit jako roztomilý bizarní plyšák, nejde o žádného mazlíčka.

Více se dočtete v čísle 12/2026

Zdroje informací a fotografie
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz