Výzkumníci z University of South Florida a dalších institucí zkoumali bakteriální toxiny produkované mořskými tvory, kterým se říká sumky (Ascidiacea). Ty jej používají k ochraně před predátory, ovšem odborníci se domnívají, že by se mohly stát účinnou léčbou melanomu, nejsmrtelnější formy rakoviny kůže..

Tým z University of South Florida (USF), Desert Research Institute (DRI) a Scripps Institution of Oceanography (SIO) se nedávno vrátil z šestitýdenní expedice na Antarktidu, kde sbíral vzorky sumek a zejména jimi produkovaných bakteriálních toxinů.

Sumky patří mezi pláštěnce, jsou to mořští, kosmopolitně rozšíření živočichové, jejichž tělo je pokryto pláštěm, zatímco vnější vrstva těla je tvořena z nebuněčných, vláknitých struktur. Žijí přisedlé na mořském dně.

Toxiny vyrábí symbiotické bakterie

Vzhledem k přisedlému způsobu života se u sumek vyvinula chemická ochrana (v podobě účinných toxinů) před predátory, kterými jsou ryby, mlži či krabi. Vědci se dlouho domnívali, že tyto složité toxiny produkují sumky samy.

Moderní molekulární biologie však ukázala, že skutečnými výrobci většiny těchto toxinů jsou specifičtí bakteriální symbionti, kteří žijí uvnitř těla sumek – nejčastěji v jejich plášti nebo v buňkách. Když vědci provedli experiment s těmito toxiny, zjistili, že u myší ničí buňky melanomu.

„Dobrou zprávou je, že to myši nezabilo. Zabilo to jejich rakovinu, takže víme, že to má fyziologické vlastnosti, aby to fungovalo jako lék. Potřebujeme gramy materiálu k provedení větší studie na myších, možná i na jiných zvířecích modelech, a pokud se nám podaří prokázat bezpečnost, můžeme skutečně zahájit některé testy na lidech,“ vysvětluje Bill Baker, profesor chemie na USF, nicméně je si vědom toho, že cesta k výrobě bezpečného a účinného léku proti melanomu, který by byl schválen pro použití u lidí, je ještě dlouhá.

Inspirováno přírodou, vyrobeno v laboratoři

„Ale znalosti získané z expedice, během níž se týmy potápěčů ponořily do hloubky až 40 metrů na dobu přibližně půl hodiny, by mohly výrazně posunout časový harmonogram,“ domnívá se. Ben Meister, bezpečnostní pracovník potápěčské lodi USF, který se podílel na expedici financované Národní vědeckou nadací, zdůrazňuje, že teploty moře byly jen jednou z výzev, které jeho tým překonal.

„U břehů Antarktidy se potýkáte s ledem, tuleni leopardími, proměnlivým mořem a někdy i s velmi omezenou viditelností,“ uvádí.

Baker dále vysvětluje: „Potřebujete stovky miligramů až gramů tohoto metabolitu k provedení výzkumu a od sumek, které se nám podařilo nasbírat v množství odpovídajícím velikosti basketbalového míče, bychom mohli získat tisícinu této dávky.“ A pokračuje:

„Je zřejmé, že u břehů Antarktidy nemůžeme nasbírat 1 000 ‚basketbalových míčů‘ sumek – to by zničilo zdejší ekologii – takže jednou z věcí, které musíme udělat, je zjistit, jak tyto věci vyrobit v laboratoři.“ Poté se bude moci výzkum ubírat dál, snad až k nadějnému léku proti melanomu.

Zdroj: The Guardian