Měly to být nejšťastnější okamžiky jejich života. Pak se ale romance změnila v horor – když přišla zuřící povodeň. Přívalová vlna zbořila dům se skupinou svatebčanů, jako by to byl domeček z karet. Ve zdevastované budově zahynulo celkem 17 lidí.
Léto je obdobím, kdy mnozí lidé vzhlížejí k nebi v obavách z krupobití, přívalových dešťů či silných bouřek. Spoustu osudů už poznamenaly ničivé povodně či větrné smrště. Z nedávné minulosti můžeme připomenout povodně z let 2024, 2013 či 2010 nebo ničivé tornádo, které se v červnu 2021 prohnalo částí jižní Moravy.
Experti z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR spolu s odborníky z Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy realizovali výzkum zaměřený na nejhorší katastrofy, které se odehrály od roku 1851 do současnosti a které měly nějakou spojitost s počasím.
Řešili přitom, jak fatální byly takové události kdysi a jak fatální jsou dnes. Studie byla publikována v prestižním časopise Natural Hazards and Earth System Sciences.
13 pohrom s 20 a více oběťmi
Vědci vycházeli z toho, že s ohledem na klimatické změny má počasí stále častěji extrémní podobu. Zajímalo je, zda se tento negativní vývoj projevuje rovněž vyšším počtem obětí, které za různá neštěstí zaplatily cenu nejvyšší. Zaobírali se přitom událostmi, které si vyžádaly nejméně 20 lidských životů.
„Takových tragédií bylo ve sledované historii celkem 13. Co se týče přírodních katastrof, jednoznačně největší počet obětí způsobily v šesti případech povodně, dvakrát zabíjel silný vítr, jednou blesky,“ uvedl v tiskové zprávě Akademie věd ČR meteorolog Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který se na výzkumu podílel.
Nutno nicméně doplnit, že v hledáčku vědců se ocitla i neštěstí, která byla počasím zaviněna nepřímo. Řeč je například o největší letecké katastrofě v české historii, k níž došlo v říjnu 1975. Pojďme ale postupně.

Když se sype sníh…
První chronologickou zastávku na dané časové ose tvoří rok 1868. Tehdy došlo hned ke dvěma tragédiím s více než 20 oběťmi. Tou první byla srážka vlaků u středočeských Cerhovic. Osudného 10. listopadu, v časných ranních hodinách, vyrazil z Plzně osobní vlak, jehož valnou část „okupovali“ maďarští a slovenští vojáci.
Mířil na Prahu, jeho cestu ovšem komplikovalo husté sněžení. Záplavy vloček se přitom sypaly z nebe i v průběhu noci.
„Ráno v den tragédie zaznamenala stanice Praha-Klementinum rekordních 52,6 mm srážek, což je nejvyšší denní úhrn v zimním půlroce od roku 1804 do současnosti,“ upozornil Müller. U obce Újezd poblíž Cerhovic lokomotiva se skřípěním zabrzdila. Masivní závěje ji prostě nepustily dál.

Přiřítil se nákladní vlak
Až do této chvíle se jednalo jen o nepříjemnou lapálii. Záhy se však situace dramaticky změnila. Po stejné koleji se totiž řítil nákladní vlak, jehož strojvedoucí zřejmě vůbec netušil, že kousek před ním stojí osobák.
Hrozivou nehodu, na níž měla svou vinu i notně snížená viditelnost, zaplatily životem více než tři desítky lidí. Nad společný hrob zesnulých vojáků v Cerhovicích byl později umístěn neogotický pomník, který připomíná památku obětí tohoto železničního neštěstí. Na místě stojí dodnes, byť původní hřbitov je již zaniklý.
Vichr se silou orkánu
V témže roce, v prosinci, se odehrála další tragická událost. Ta ovšem nebyla soustředěna do konkrétní oblasti, její geografický rozptyl zahrnoval celé Čechy i Moravu. Den neštěstí se původně mohl zapsat do historie jen jako jeden z nejteplejších v měsíci prosinci. Ostatně v Klementinu naměřili hodnotu 14,5 stupně Celsia.
Jenže pak začala od severozápadu zprudka postupovat studená fronta. V důsledku toho došlo k takzvané mimotropické cykloně čili tlakové níži. Značně velký tlakový gradient, což je pojem týkající se změny tlaku vzduchu na jednotku vzdálenosti, vyústil ve vichr se silou orkánu. Ten si vzal život bezmála 30 nešťastníků z více než 20 obcí.
Více se dočtete v čísle 9/2026