Domů     Příroda
Tragédie zaviněné počasím: Jak fatální byly kdysi a jaké jsou dnes?
K nejčastějším a nejničivějším živelním pohromám patří bezesporu povodně.

Měly to být nejšťastnější okamžiky jejich života. Pak se ale romance změnila v horor – když přišla zuřící povodeň. Přívalová vlna zbořila dům se skupinou svatebčanů, jako by to byl domeček z karet. Ve zdevastované budově zahynulo celkem 17 lidí.

Léto je obdobím, kdy mnozí lidé vzhlížejí k nebi v obavách z krupobití, přívalových dešťů či silných bouřek. Spoustu osudů už poznamenaly ničivé povodně či větrné smrště. Z nedávné minulosti můžeme připomenout povodně z let 2024, 2013 či 2010 nebo ničivé tornádo, které se v červnu 2021 prohnalo částí jižní Moravy.

Experti z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR spolu s odborníky z Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy realizovali výzkum zaměřený na nejhorší katastrofy, které se odehrály od roku 1851 do současnosti a které měly nějakou spojitost s počasím.

Řešili přitom, jak fatální byly takové události kdysi a jak fatální jsou dnes. Studie byla publikována v prestižním časopise Natural Hazards and Earth System Sciences.

13 pohrom s 20 a více oběťmi

Vědci vycházeli z toho, že s ohledem na klimatické změny má počasí stále častěji extrémní podobu. Zajímalo je, zda se tento negativní vývoj projevuje rovněž vyšším počtem obětí, které za různá neštěstí zaplatily cenu nejvyšší. Zaobírali se přitom událostmi, které si vyžádaly nejméně 20 lidských životů.

„Takových tragédií bylo ve sledované historii celkem 13. Co se týče přírodních katastrof, jednoznačně největší počet obětí způsobily v šesti případech povodně, dvakrát zabíjel silný vítr, jednou blesky,“ uvedl v tiskové zprávě Akademie věd ČR meteorolog Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který se na výzkumu podílel.

Nutno nicméně doplnit, že v hledáčku vědců se ocitla i neštěstí, která byla počasím zaviněna nepřímo. Řeč je například o největší letecké katastrofě v české historii, k níž došlo v říjnu 1975. Pojďme ale postupně.

I blesky umějí zabíjet. Během jediného dne usmrtily dokonce 20 lidí.

Když se sype sníh…

První chronologickou zastávku na dané časové ose tvoří rok 1868. Tehdy došlo hned ke dvěma tragédiím s více než 20 oběťmi. Tou první byla srážka vlaků u středočeských Cerhovic. Osudného 10. listopadu, v časných ranních hodinách, vyrazil z Plzně osobní vlak, jehož valnou část „okupovali“ maďarští a slovenští vojáci.

Mířil na Prahu, jeho cestu ovšem komplikovalo husté sněžení. Záplavy vloček se přitom sypaly z nebe i v průběhu noci.

„Ráno v den tragédie zaznamenala stanice Praha-Klementinum rekordních 52,6 mm srážek, což je nejvyšší denní úhrn v zimním půlroce od roku 1804 do současnosti,“ upozornil Müller. U obce Újezd poblíž Cerhovic lokomotiva se skřípěním zabrzdila. Masivní závěje ji prostě nepustily dál.

Jedním z autorů studie je meteorolog Miloslav Müller.

Přiřítil se nákladní vlak

Až do této chvíle se jednalo jen o nepříjemnou lapálii. Záhy se však situace dramaticky změnila. Po stejné koleji se totiž řítil nákladní vlak, jehož strojvedoucí zřejmě vůbec netušil, že kousek před ním stojí osobák.

Hrozivou nehodu, na níž měla svou vinu i notně snížená viditelnost, zaplatily životem více než tři desítky lidí. Nad společný hrob zesnulých vojáků v Cerhovicích byl později umístěn neogotický pomník, který připomíná památku obětí tohoto železničního neštěstí. Na místě stojí dodnes, byť původní hřbitov je již zaniklý.

Vichr se silou orkánu

V témže roce, v prosinci, se odehrála další tragická událost. Ta ovšem nebyla soustředěna do konkrétní oblasti, její geografický rozptyl zahrnoval celé Čechy i Moravu. Den neštěstí se původně mohl zapsat do historie jen jako jeden z nejteplejších v měsíci prosinci. Ostatně v Klementinu naměřili hodnotu 14,5 stupně Celsia.

Jenže pak začala od severozápadu zprudka postupovat studená fronta. V důsledku toho došlo k takzvané mimotropické cykloně čili tlakové níži. Značně velký tlakový gradient, což je pojem týkající se změny tlaku vzduchu na jednotku vzdálenosti, vyústil ve vichr se silou orkánu. Ten si vzal život bezmála 30 nešťastníků z více než 20 obcí.

Více se dočtete v čísle 9/2026

Foto: Pixabay, Akademie věd ČR
Zdroje informací: Akademie věd ČR, Národní památkový ústav, Město Zdice, Město Svoboda nad Úpou, České dráhy, Obec Troubky, Člověk v tísni, Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Související články
Její život je krátký. V létě trvá pouhých šest až osm týdnů. Za tu dobu navštíví desetitisíce květů, nalétá stovky kilometrů a vyrobí přibližně devět gramů medu – zhruba jednu čajovou lžičku. Sama o sobě se může zdát bezvýznamná. Teprve když se spojí s dalšími desítkami tisíc příslušnic svého včelstva, vznikne jeden z nejdokonalejších organismů […]
Příroda Technika 1.7.2026
Senoseče jsou pro začátek léta charakteristické. Probíhají jednak v menším měřítku v režii drobných hospodářů s dobře naklepanou kosou a jednak v měřítku o dost větším – za využití zemědělské techniky. Při těch větších čelí nebezpečí zvířata, která se v hustém porostu ukrývají. Ve značné míře jsou ohrožena srnčí mláďata. Řidič za volantem těžkého stroje […]
Supi nemají obecně příliš dobrou pověst. Nutno ovšem podotknout, že jde o úchvatné a také důležité zástupce živočišné říše. Coby mrchožrouti mají totiž v přírodě úlohu pomyslných čističů, kteří zamezují šíření nemocí. Proto je alarmující, že patří mezi vůbec nejohroženější ptáky. Zvrátit tento nepříznivý stav se snaží řada institucí v rámci reintrodukčních procesů. K těmto […]
Příroda 29.6.2026
Stromy dnes bereme jako běžnou součást našeho okolí a příliš se nepozastavujeme nad tím, jak se jim v rámci evoluce rostlin podařilo vůbec vzniknout. Tuto otázku si nicméně položili členové mezinárodního týmu vědců během studie, jejíž výsledky byly publikovány v časopise Current Biology. Experty z Botanického ústavu Akademie věd ČR, Cal Poly Humboldt a Yaleovy […]
Příroda 27.6.2026
Evropa zažívá nejnebezpečnější vlnu veder v historii měření. Nejenže padají teplotní rekordy, ale vůbec poprvé se v takovém rozsahu spojily extrémní teploty s mimořádně vysokou vlhkostí vzduchu. Právě tato kombinace podle vědců výrazně zvyšuje riziko přehřátí organismu a může mít na svědomí tisíce úmrtí. Nejnovější analýza mezinárodní skupiny World Weather Attribution (WWA) navíc ukazuje, že […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz