S rostoucími teplotami se odborníci stále více zabývají tím, jak ochladit města, která se stávají tepelnými ostrovy ve srovnání s okolními předměstími a pro své obyvatele představují během vln veder ohrožení na životě. Jak z nich opět udělat oázy života?.
Většina velkých měst se potýká s tmavými asfaltovými povrchy, vozidly vypouštějícími výfukové plyny a budovami, které opravdu dobře zadržují teplo. Podle agentury Climate Central, která vyhodnotila teplotní vzorce v 65 metropolitních oblastech světa, mnoho obyvatel zažívá kvůli uspořádání své čtvrti nejméně o 8 stupňů vyšší teplotu než lidé žijící mimo velká města.
Vysoké teploty jsou přitom spojovány s úmrtími na kardiovaskulární onemocnění, chronická onemocnění ledvin a v důsledku respiračního selhání.
Vědci a architekti začali hledat ochranu před těmito extrémními vlnami veder ve městech. Na některých místech se objevila směsice zelených ploch, architektonických inovací a technologického pokroku, která by mohla městům pomoci najít úlevu od spalujících teplot.
„Žádná dvě města nejsou stejná a jejich schopnosti absorpce tepla také nejsou stejné,“ upozorňuje Mat Santamouris, významný profesor vysoce výkonné architektury na Univerzitě Nového Jižního Walesu. Horko představuje pro různá města různé problémy:
V některých se jedná o chronický stav, zatímco v jiných se jedná o vzácnou, ale závažnou katastrofu, která vyžaduje připravenost na mimořádné události. Přijetí nesprávných strategií přitom může být nehospodárné a dokonce škodlivé.
Řešení na míru
Každé město je náchylné k horku svým vlastním způsobem. Sydney a Dubaj se přehřívají, protože leží blízko pouště. Pomoci by jim mohly reflexní povrchy odrážejí sluneční energii zpět do atmosféry, čímž snižují teplotu povrchů a omezují vznik silného horkého vzdušného sloupce nad městy.
Naproti tomu teplo v Aténách pochází z husté zástavby a blokování proudění vzduchu z okolního pohoří. V Aténách je prioritou větrání: ochlazování střech pod teplotu okolního vzduchu pomocí zeleně a reflexních materiálů.
To stahuje těžší a hustší vzduch dolů do ulic, přitahuje mořský vánek městem a odvádí teplo ven.
Singapur, který se otepluje zhruba dvakrát rychleji než celosvětový průměr, je lídrem v architektonických i technologických inovacích, pokud jde o chlazení, a investuje do zelených ploch, stínu a podzemních chladicích potrubí.
Reflexní povrchy na chodnících nebo střechách se v boji proti horku staly běžnějšími. Města používají různé materiály, od reflexních barev až po světlejší asfaltové alternativy, aby chladily povrchy. Reflexní chodníky nainstalované v jedné z nejteplejších čtvrtí Los Angeles v ní snížily během vlny veder v roce 2022 teploty vzduchu o 15 °C.
Výsadba zeleně
Další možností, jak města ochladit, je výsadba vhodných rostlin a stromů. Kolumbijský Medellín investoval miliony dolarů do „zelených koridorů“, bujných, propojených dopravních tepen napříč městem, jejichž cílem je poskytovat chodcům chladné prostory a stín.
Chilské město Santiago de Chile se zavázalo vysadit ve své metropolitní oblasti 30 000 nových stromů, které by poskytovaly stín a ochlazování přibližně třetině obyvatel země. Santamouris ale upozorňuje na fakt, že výsadba musí být odpovědná, aby nenapáchala víc škody než užitku v podobě vlhkosti a zadržování tepla v korunách stromů.
Před výsadbou je zásadní zvážit, zda vybraný druh stromu odolá klimatu, před kterým má chránit, kolik vody potřebuje a kde by jeho stín byl nejúčinnější. „Například strom vysazený na parkovišti má pro komunitu mnohem menší hodnotu než strom vysazený na hřišti,“ říká Ladd Keith, ředitel Iniciativy pro odolnost vůči teplu na Arizonské univerzitě.
Města by k vlnám horka měla přistupovat jako ke krizovým situacím, podobným povodním či požárům, a přijmout akční plán a zavést systémy včasného varování občanů, případně vzdělávání zdravotníků o nemocech z horka a jak je léčit.
Zdroj: National Geograhic
