V průběhu času, v souvislosti s vývojem lidských kultur, pronikaly želvy do řady bájí a pověstí. Často tvořily jakýsi stavební kámen jejich mytologie. Někteří původní obyvatelé Severní Ameriky si třeba představovali, že chodí po krunýři monumentálního živočicha obklopeného vodou.

Běžně také býval obrněný plaz spojován s vesmírem. Mnozí jej vnímali jako klíčový element, jakýsi pilíř, který udržuje kosmický řád. Není těžké pochopit, že k těmto představám předurčil výjimečné zvíře jeho vzhled včetně ochranu poskytujícího krunýře.

Želva versus Pennywise

Obraz želvy coby symbolu moudrosti, dlouhověkosti či ochrany se promítl i do o poznání modernějších příběhů, než jsou dávné legendy. Za zmínku třeba stojí, že ve slavném románu Stephena Kinga To měla želva úlohu vesmírné protiváhy zla, které na Zemi zpodobňoval děsivý klaun Pennywise.

Název odkazující na Nekonečný příběh

V roce 2025 byl jako Manouria morla pojmenován nový druh pravěkého pancéřovaného živočicha. Název přitom odkazuje na prastarou želvu z populárního fantasy románu a stejně populárního filmu Nekonečný příběh.

Dodejme ještě, že pozůstatky dávného zvířete, staré zhruba 20 milionů let, byly objeveny už v 90. letech minulého století na severu Čech. Želvě vyhovovalo podnebí, které tehdy v české kotlině a vůbec v Evropě panovalo.

Ovšem vlhké pralesy plné bažin, v nichž si zhruba 50 centimetrů velký tvor „lebedil“, začaly ze starého kontinentu mizet. Želva se tedy stěhovala směrem k jihovýchodní Asii. Není bez zajímavosti, že v tomto koutu planety lze v současnosti narazit na její žijící příbuzné.

Více se o želvách dočtete v čísle 8/2026 v textu: Obrněné stálice živočišné říše: Želvy žily už za dinosaurů! A stále nás udivují