Co to vlastně nanoplasty jsou? Jedná se o jemné nanočástice, pocházející z degradovaných plastů, jichž je kolem nás přehršel. Nacházejí se i v ovzduší, z něhož se dýchacími cestami dokážou propracovat až do plic. A to může představovat problém.
„Právě skutečnost, že nanoplasty jsou běžnou součástí vzduchu, který dýcháme, dělá z tohoto tématu vážnou otázku pro veřejné zdraví…,“ upozornila Katarina Vazdar z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR.
Právě tým vědců z této instituce a také z Polska a Slovinska při svém výzkumu dospěl k závěru, že ultrajemné polystyrenové nanoplasty mají potenciál narušovat plicní surfaktant, což je lipidovo-proteinová vrstva, která plní ochrannou funkci a klíčový párový orgán bez ní nemůže správně pracovat.

„Naše studie ukazuje, že nanoplasty se na plicním surfaktantu nejen zachytí, ale mohou se do něj také zabudovat a spolu s jeho přirozenou recyklací postupovat dál do hlubších struktur plic. Právě tento mechanismus považujeme za zvlášť důležitý, protože naznačuje, že jejich působení se nemusí omezit jen na samotný povrch plic,“ vysvětlil Lukasz Cwiklik, vedoucí výzkumné skupiny z Akademie věd ČR.
Celou problematiku je podle vědců nutno hlouběji prozkoumat s ohledem na to, jakou hrozbu nanoplasty pro náš organismus představují. „Pokud ovlivňují fungování plicního surfaktantu, je na místě brát jejich možné dopady na lidské zdraví velmi vážně,“ podotkla Katarina Vazdar.
Studie byla zveřejněna v časopisu Journal of Hazardous Materials.