Domů     Historie
Hodina má 60 minut, minuta 60 vteřin: Odkdy a proč tomu tak je?
Zdeněk Bartůněk 20.5.2026
U lidí dlouho neexistovala potřeba přesného měření času na minuty a vteřiny.

Šlo o systém, který fungoval věky. Nikdo se neptal, proč má týden sedm dní a jeden den 24 hodin. Prostě to tak bylo. Jenže pak se kdosi rozhodl, že to bude jinak. Že desítková soustava dává větší smysl. Tenhle podivný francouzský „experiment“ ale neměl dlouhé trvání.

Počítání času bereme za něco daného, příliš nad ním nepřemýšlíme. Proč se ale hodina začala dělit na 60 minut a minuta na 60 vteřin? Kdo položil základy tohoto systému? Podle vědeckých studií si z nějakého, dodnes nejasného důvodu, „oblíbili“ číslo 60 staří Sumerové, národ skvělých matematiků a vynálezců, obývající oblast Mezopotámie v dnešním Iráku.

Nicméně to byl jen základ procesu, jenž vedl k modernímu vnímání běhu času. Další dílky skládačky do sebe zapadaly postupně.

12 hodin dne a 12 hodin noci

Takzvaný sexagesimální systém byl u Sumerů silně zakořeněný, podobně jako u nás desítková soustava. Ovšem do jaké míry pracovali s konceptem času a jeho plynutí, není dodnes úplně jasné. Civilizací, která se prokazatelně snažila čas s nadsázkou řečeno naporcovat, byla ta egyptská, a to před více než 4000 let.

Egypťané tehdy začali používat členění na hodiny – tak vzniklo rozdělení jednoho cyklu světla a tmy na 12 hodin dne a 12 hodin noci. Ani v tomto případě není zřejmé, proč bylo zvoleno právě číslo 12. Někteří odborníci soudí, že to může souviset s počtem kloubů na prstech jedné ruky – kromě palce.

Dnes si život bez přesného měření času nedovedeme vůbec představit.

Pohled upřený na oblohu

I první hodiny – sluneční – stvořili Egypťané. Ovšem podle expertů měly v jejich kultuře zejména rituální roli, a to jako dary božstvu. Nicméně hodiny konstruovali i Babyloňané, jejichž civilizace v Mezopotámii vystřídala tu sumerskou a „vypůjčila“ si od ní sexagesimální systém.

Rok vnímali jako období trvající přes 360 dní – s ohledem na putování Slunce po obloze. To vcelku zapadalo do systému a odpovídalo 12měsíčním cyklům s měsíci po zhruba 30 dnech. Babyloňané „rozporcovali“ den na 12 a 12 hodin, přičemž délka denních a nočních hodin se měnila podle toho, jak dlouho svítilo slunce. Dvanáctka ladila s počtem měsíců i s počtem znamení zvěrokruhu.

Stupně, minuty, sekundy

V průběhu dalších staletí bylo téma času i šedesátkové soustavy řešeno učenci v Egyptě či starém Řecku – i v souvislosti s členěním kruhu na 360 stupňů. Jeden stupeň byl astronomem a matematikem Klaudiem Ptolemaiem (asi 100-170) rozdělen na 60 částí, tedy partes minutae primae (v překladu první malé části), z čehož vznikl termín minuta.

Ony malé části pak byly děleny na partes minutae secundae (v překladu druhé malé části), což byl základ pro výraz sekunda. Z toho všeho vykrystalizoval systém měření času, jaký používáme dodnes.

Francouzský „experiment“

Ne že by nikdo nezkusil počítat čas jinak. Na konci 18. století, po Velké francouzské revoluci, měl v nové republice den 10 hodin. Každá hodina pak trvala 100 minut a každá minuta 100 vteřin. A to nebylo všechno – týden se nachýlil ke svému konci až desátého dne.

Samozřejmě musely vzniknout nové hodiny a kalendáře, které tuto změnu reflektovaly. Tvůrci onoho systému měli za to, že desítková soustava bude dávat větší smysl.

Ovšem logiku to vůbec nemělo, místo toho docházelo ke komplikacím a zmatkům. Navíc Francie de facto uvázla v jakési časové kapse, nesynchronizovaná s ostatními státy. To pochopitelně vytvářelo další problémy, a tak se Francouzi po čase vrátili zpátky k osvědčenému systému.

Zdroje informací a fotografie
Související články
Historie 10.11.2026
V průběhu 2. světové války uvízlo v náruči nesmiřitelného živlu mnoho plavidel. Rozlehlé „pohřebiště“ představuje oblast Tichomoří, kde sváděly tuhé boje spojenecké síly s námořníky země vycházejícího slunce. Na dně tu leží bitevní lodě Spojených států amerických, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska. Ty se staly pomyslnou rakví pro tisíce vojáků, kteří zde zahynuli. Žádnou úctu […]
Jak se sem ty nádoby dostaly? To je záhada! Anebo ne? Keramické amfory, „utopené“ poblíž tureckého ostrova, jednoduše vydržely déle než dřevo lodi, která je kdysi převážela. Po dlouhých tisíciletích zůstaly z plavidla jen kotvy a nádoby, v nichž byl uložen náklad. Od doby, kdy člověk vyplul na moře, šlo bezpočet lodí, člunů či parníků […]
Poušť rozhodně není místem, které by si většina lidí vybrala k životu. Nicméně existují oblasti s vyprahlou zemí, jež se dočkaly osídlení. Už v pravěku někteří naši předkové „zakotvili“ v pouštních regionech. Klíčová pro výběr správné lokality nebyla přitom jen přítomnost vody V rámci studie, zveřejněné v prestižním časopise Nature, se otázkou zásadních podmínek dávného osídlení […]
Současnou popkulturou mají lidé do jisté míry deformovanou představu o náboženství Vikingů, respektive o severském náboženství. To se začalo formovat už stovky let před naším letopočtem, a i když ho postupem času nahradilo křesťanství, rozhodně nebylo zapomenuto. Ve složitém systému tamní mytologie patří k nejvýznamnějším postavám bůh Ódin, označovaný také jako Woden. Dalo by se […]
Historie Zajímavosti 30.10.2026
Jedno z nejslavnějších děl světového malířství, Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, v sobě možná ukrývá mnohem větší vědeckou přesnost, než se dosud předpokládalo. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports přichází s fascinujícím zjištěním: uspořádání hvězd a nebeských těles na plátně odpovídá reálné podobě noční oblohy z 22. července 1889. Vincent van […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz