Vědcům se s využitím metody pro editaci genů CRISPR podařilo vyvinout geneticky upravenou pšenici, z níž lze upéci chléb či jiné pečivo, které bude i po opečení obsahovat méně karcinogenního akrylamidu. Zvýší tato úprava bezpečnost potravin?.
Pšenice obsahuje aminokyselinu zvanou volný asparagin, kterou rostlina používá k ukládání dusíku. Při pečení, smažení nebo opékání chleba se tato aminokyselina přeměňuje na toxickou sloučeninu zvanou akrylamid, kterou vědci klasifikovali jako pravděpodobný karcinogen.
Výzkumníci z Rothamsted Research v Harpendenu v Hertfordshire použili technologii pro editaci genomu CRISPR k selektivní úpravě DNA pšenice.
Méně karcinogenního asparaginu v pečivu
Výsledky dvouletých pokusů s pěstováním pšenice upravené pomocí metody CRISPR ukazují, že se v ní skutečně nacházejí výrazně nižší koncentrace volného asparaginu, aniž by to ovšem ovlivnilo výnosy plodiny.
To se pak promítá do nižší tvorby akrylamidu v potravinářských výrobcích. Chléb a sušenky vyrobené z takto upravené pšenice vykazovaly podstatně snížené hladiny akrylamidu, přičemž koncentrace v některých vzorcích chleba klesly pod detekovatelné limity i po opékání.
Editace pomocí metody CRISPR cílila na gen zodpovědný za produkci asparaginu, jeho cílené editace snížily obsah volného asparaginu v zrnu o 59 % a u linie s dvojitou editací (navíc ještě u příbuzného genu) dokonce o 93 %, a to bez jakéhokoliv snížení výnosnosti plodin.
Oproti tomu konvenční metody – které jsou povoleny, protože nezahrnují aktivní editaci genů a jsou dosaženy expozicí chemickým činidlům za účelem vytvoření procesů, které by mohly probíhat přirozeně – dosáhly 50% snížení volného asparaginu, ale ztráty výtěžnosti téměř 25 %, pravděpodobně v důsledku nezamýšlených mutací jinde v genomu.
Naděje nejen pro evropský trh
Navneet Kaur, vedoucí výzkumník z Rothamsted Research, k tomu uvádí „Tato práce demonstruje sílu technologie CRISPR k dosažení přesných a prospěšných změn v genetice plodin. S podpůrnými regulačními rámci můžeme odemknout významné výhody pro zemědělství a potravinové systémy.“ Některé druhy chleba mohou být totiž do budoucna v EU zakázány, a to právě kvůli vysokému obsahu akrylamidu.
Evropský blok má nařízení, které stanoví referenční hodnoty pro tuto sloučeninu v potravinách, a letos dále omezí maximální limity.
Profesor Nigel Halford z Rothamsted Research, který studii vedl, vidí v genetických úpravách pšenice šanci, jak splnit normy bez ohrožení kvality potravin. Říká k tomu: „Pšenice s nízkým obsahem akrylamidu by mohla umožnit potravinářským podnikům splňovat vyvíjející se bezpečnostní normy, aniž by byla ohrožena kvalita produktů nebo vznikly vysoké výrobní náklady.
Nabízí také smysluplnou příležitost ke snížení expozice spotřebitelů akrylamidu v potravě.“.
Zdroj: The Guardian
