Lov mamuta rozhodně nebyl nic jednoduchého. Obrovský chobotnatec nikdy nedal svou kůži lacino. Muži museli být dobře sehraní a naplánovat účinnou strategii. To by šlo dost těžko, kdyby mezi sebou nedokázali komunikovat.
Vyjadřovat se pomocí slov – to je něco, co do jisté míry dělá člověka člověkem. Nejde jen o schopnost navzájem se dorozumět, ale i formulovat vlastní myšlenky, přání, touhy. V současnosti dokážou lidé pracovat s ohromující slovní zásobou, navíc po celém světě existují tisíce různých jazyků – některé jsou si podobné, jiné se liší jako den a noc.
Kdy to ale celé začalo? Kdy dokázal člověk dát své myšlence podobu slova?
Dvě hlavní teorie
Toto mnohovrstevnaté téma je mezi vědci poměrně populární. Mnozí z nich už se tajemství řeči snažili odhalit – zjistit, kde má původ a konkretizovat dobu jejího rozmachu. Proběhla řada studií, v jejichž rámci různí výzkumníci dospěli k různým závěrům.
Celé bádání je svým způsobem rozvětvené na dvě hlavní teorie. Podle jedné se jazyk vyvíjel v rámci delšího období. Druhá je založená na tom, že vznikl v relativně krátkém časovém intervalu v souvislosti s rozvojem abstraktního myšlení.
Zkoumání genomických dat
Identifikovat v této souvislosti klíčový „moment“ v dějinách lidstva je docela oříšek. Experti se stávají jakýmisi detektivy, kteří musejí s nadsázkou řečeno pracovat nikoli s přímými, ale nepřímými důkazy.
V březnu 2025 byly publikovány výsledky práce mezinárodního týmu odborníků, „rekrutovaných“ z různých vědeckých institucí včetně známé americké univerzity MIT ve státě Massachusetts nebo Amerického muzea přírodní historie v New Yorku.
Ti se zaměřili na zkoumání genomických dat, tedy dat zahrnujících soubor všech genů v organismu. Probírali se přitom výstupy, shromážděnými v rámci řady předešlých genetických studií, sledujících vývoj DNA u rozličných populací. To jim pomohlo vytvořit si jakýsi časový rámec nebo obraz.
Zlomový moment? Prý před 100 000 lety
Co z tohoto obrazu vyplývá? Experti přišli se závěrem, že v rámci vývoje Homo sapiens disponovali naši předkové určitými jazykovými schopnostmi – nejpozději v období před asi 135 000 let. Tehdy mělo proběhnout první dělení populace Homo sapiens, sdílející společný jazykový základ.
Vyšší formu komunikace si pak zástupci toho druhu osvojili po dalších zhruba 35 000 let. Svou teorii opírají experti mimo jiné o archeologické nálezy. Z nich odvozují, že v oněch časech se lidé začali chovat jinak, respektive změnil se jejich přístup k různým předmětům i ke vnímání těchto předmětů.
Jak by jim v hlavách něco přecvaklo. To je samozřejmě velmi zjednodušující podání, nicméně odborníci věří, že právě před 100 000 let došlo ke klíčovému zlomu. Jazykovědec Shigeru Miyagawa z MIT je přesvědčen, že schopnost komunikace a metoda vzájemného učení tehdy odstartovaly proces moderního lidského chování.
Více se dočtete v čísle 6/2026
