Australan Paul Conyngham využil umělou inteligenci v medicíně, aby na základě jejího doporučení nechal vyvinou personalizovanou mRNA vakcínu pro svoji osmiletou fenku jménem Rosie. Té byla diagnostikována rakovina žírných buněk a zbývaly jí měsíce života poté, co se jí na pravé zadní noze vytvořily agresivní nádory, na které nezabírala standardní léčba ani chemoterapie….

Pauly Conyngham adoptoval svoji fenku Rosie, která je křížencem stafordšírského bulteriéra a šarpeje, v roce 2019 z jednoho útulku. V srpnu loňského roku jí byla diagnostikována agresivní rakovina, jejíž šíření nezpomalila ani operace, ani chemoterapie.

Majitel se proto rozhodl vzít věci do vlastních rukou. Nemá sice medicínské vzdělání, ale působil 17 let jako datový inženýr v oblasti strojového učení, mimo jiné byl ředitelem Australské asociace pro datovou vědu. Aby se zorientoval v možnostech imunoterapie, využil k tomu Chat GPT.

Vakcína na míru pro nemocnou fenku

Následně nechal sekvenovat DNA nádorů své fenky a využil program umělé inteligence AlphaFold k analýze proteinových struktur spojených s rakovinou a k převodu tkáně do dat pro identifikaci cílených mutací.

„Vzali jsme její nádor, sekvenovali jsme jeho DNA a takto získaná data jsme použili k nalezení problému v její DNA a následnému vývoji léku, a ChatGPT nám v celém procesu asistoval,“ vysvětluje Conyngham.

ChatGPT ho nasměroval na geonomické centrum Univerzity Nového Jižního Walesu (UNSW), s jehož odborníky majitel psa na vývoji vakcíny spolupracoval.

Profesor Pall Thordarson z UNSW, ředitel RNA Institutu, dodává: „Jakmile jsme měli sekvenci, kterou Paul Conyngham navrhl, trvalo necelé dva měsíce, než jsme měli vakcínu k dispozici.“ Jednalo se vůbec o první případ, kdy byla vakcína takto individuálně navržena pro psa.

mRNA vakcína funguje tak, že tělu dodá genetickou informaci, podle které si samo vytvoří bílkoviny typické pro nádor, jež se imunitní systém naučí rozpoznat a napadat.

Zmenšení nádorů o 75 %

Fenka dostala první dávku loni v prosince a posilující injekci v únoru. Výsledky se dostavily poměrně rychle – většina nádorů se výrazně zmenšila, i když zcela nevymizely. „Na začátku prosince byla Rosie bez energie, dnes zase běhá a honí králíky,“ líčí Conyngham s tím, že léčba fence prodloužila život a výrazně zlepšila jeho kvalitu.

„Vakcína potlačila asi 75 % rakoviny. Takže ji úplně zmenšila. Jen malá část na ni nereagovala,“ říká Conyngham.

Conyngham a jeho spolupracovníci nyní zkoumají, proč část rakoviny nereagovala. „Ve skutečnosti jsme sekvenovali nádor, který nereagoval, a v současné době se snažíme zjistit, proč tato část nereagovala, a případně vyvinout další vakcínu,“ objasňuje.

Podle profesora Thordarsona případ fenky Rosie ukazuje, že personalizovaná medicína může být s pomocí moderních technologií nejen účinná, ale i rychlá. Sám byl přitom zpočátku skeptický, zda se jim podaří vyvinout vakcínu včas, aby ještě fence stihla pomoci.

Zároveň naznačuje širší potenciál – podobné postupy by v budoucnu mohly pomáhat i lidem nebo při léčbě dalších onemocnění.

Zdroj: Newsweek