Domů     Historie
Společně a nerozdílně: Evropské projekty světového významu
CERN

Evropské země nepatří mezi největší na světě, dokáží se však často spojit v úsilí o zlepšení znalostí a dovedností na poli vesmírného či kvantového výzkumu, letectví, zelené energie či robotiky.

Díky tomu jsou tyto malé země schopné konkurovat i největším ekonomikám světa a leaderům ve svých oborech. Jaké společné projekty v Evropě vznikly?.

CERN

Organizace CERN (European Organization for Nuclear Research, zkratka je však odvozena z francouzské varianty názvu Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire) neboli Evropská laboratoř pro fyziku částic byla založena 12 evropskými státy v roce 1954 za účelem zkoumání mírového využití atomové energie.

Výzkumné centrum se nachází ve Švýcarsku poblíž Ženevy, která byla zvolena jakožto neutrální půda, protože mezi zakládajícími členy byla jak Velká Británie, která vlastní jadernou bombu vyrobila již v roce 1952, tak Francie, která na ní aktivně pracovala a první test provedla v roce 1960, stejně jako Německo, které o vytvoření „atomovky“ uvažovalo již za druhé světové války.

Jaderný výzkum pod taktovkou Evropy

Evropská laboratoř pro fyziku částic je dnes nejrozsáhlejším výzkumným centrem částicové fyziky na světě. Z původních 12 signatářů dohody se počet zúčastněných zemí rozrostl na 23. Se zdejším zařízením pracuje okolo 9500 vědců, což je polovina všech částicových fyziků na světě.

Úkolem laboratoře je porozumět tomu, z jakých elementů je složena hmota a jak spolu interagují. Její zařízení, urychlovače a detektory částic, patří mezi největší a nejsložitější vědecká zařízení na světě.

Jejich prostřednictvím CERN studuje jevy jako Higgsův boson, antimateriál, temnou hmotu či kosmické záření.

Velký hadronový urychlovač

Zároveň vyvíjí špičkové technologie, které se následně uplatňují v medicíně, informačních technologiích, materiálovém výzkumu a dalších oborech. Technologie vyvinuté CERNem vedly například ke vzniku World Wide Webu, pokrokům v lékařském zobrazování nebo detekci radiace.

Laboratoř se rovněž věnuje popularizaci vědy. Ve 27 kilometrů dlouhém podzemním tunelu, asi 100 metrů pod zemí, se v areálu CERNu nachází Velký hadronový urychlovač LHC (Large Hadron Collider), největší a nejsilnější urychlovač částic na světě.

Ten zrychluje protony nebo ionty téměř na rychlost světla a slouží k tomu, aby vědci mohli řízeně provádět srážky nejmenších částic a studovat, z čeho je tvořena hmota a jak fungují základní síly přírody.

ITER

ITER

Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (International Thermonuclear Experimental Reactor) neboli ITER je obří mezinárodní projekt, v jehož rámci se od roku 2006 staví v jižní Francii, v obrovském areálu v Saint-Paul-lez-Durance, experimentální fúzní reaktor typu tokamak.

Jedná se o zařízení, které pomocí silných magnetů udržuje extrémně horké plazma. Mělo by jít o největší tokamak na světě, navržený tak, aby vytvořil „malé Slunce na Zemi“. Měl by být schopen vyrobit 10krát více energie, než kolik se vloží do ohřevu plazmy. Jde o jeden z nejambicióznějších energetických projektů současnosti.

Fúzní reaktor nejen pro Evropu

Na ITERu se podílí Evropská unie včetně Česka a dále také Spojené státy, Čína, Japonsko, Jižní Korea a Rusko. Celkem 35 zemí spolupracuje na stavbě a budoucím provozu obřího tokamaku. Cílem je dokázat, že jaderná fúze – stejný proces, který pohání Slunce – může být v budoucnu zdrojem čisté, bezpečné a téměř nevyčerpatelné energie.

Fúze je považována za „svatý grál“ energetiky, protože nevytváří CO₂ a produkuje minimum odpadu. Dále má ITER dokázat, že technologie jako supravodivé magnety, tritiové hospodářství a chlazení fungují v měřítku blízkém budoucím elektrárnám a že lze vytvořit „hořící plazma“, které se po zažehnutí samo udržuje energií z fúzních reakcí.

Čistá energie bez emisí

Projekt je nesmírně důležitý, protože může otevřít cestu k fúzním elektrárnám, které by poskytly stabilní energii bez emisí. Rovněž pomáhá vyvíjet technologie, které se uplatní i mimo energetiku, jako například magnety, řízení plazmatu či inovativní materiály.

Jde o nejdražší vědecký experiment všech dob a druhý nejdražší mezinárodní vědecký projekt (po Mezinárodní vesmírné stanici). Celkový rozpočet projektu, z poloviny hrazený Evropskou unií, byl v roce 2016 odhadován na 18 až 22 miliard euro, ale očekává se, že náklady ještě porostou.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 3/2026, které vyšlo 16. února 2026.

Zdroj: CERN, ITER

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Související články
Historie 10.11.2026
V průběhu 2. světové války uvízlo v náruči nesmiřitelného živlu mnoho plavidel. Rozlehlé „pohřebiště“ představuje oblast Tichomoří, kde sváděly tuhé boje spojenecké síly s námořníky země vycházejícího slunce. Na dně tu leží bitevní lodě Spojených států amerických, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska. Ty se staly pomyslnou rakví pro tisíce vojáků, kteří zde zahynuli. Žádnou úctu […]
Jak se sem ty nádoby dostaly? To je záhada! Anebo ne? Keramické amfory, „utopené“ poblíž tureckého ostrova, jednoduše vydržely déle než dřevo lodi, která je kdysi převážela. Po dlouhých tisíciletích zůstaly z plavidla jen kotvy a nádoby, v nichž byl uložen náklad. Od doby, kdy člověk vyplul na moře, šlo bezpočet lodí, člunů či parníků […]
Poušť rozhodně není místem, které by si většina lidí vybrala k životu. Nicméně existují oblasti s vyprahlou zemí, jež se dočkaly osídlení. Už v pravěku někteří naši předkové „zakotvili“ v pouštních regionech. Klíčová pro výběr správné lokality nebyla přitom jen přítomnost vody V rámci studie, zveřejněné v prestižním časopise Nature, se otázkou zásadních podmínek dávného osídlení […]
Současnou popkulturou mají lidé do jisté míry deformovanou představu o náboženství Vikingů, respektive o severském náboženství. To se začalo formovat už stovky let před naším letopočtem, a i když ho postupem času nahradilo křesťanství, rozhodně nebylo zapomenuto. Ve složitém systému tamní mytologie patří k nejvýznamnějším postavám bůh Ódin, označovaný také jako Woden. Dalo by se […]
Historie Zajímavosti 30.10.2026
Jedno z nejslavnějších děl světového malířství, Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, v sobě možná ukrývá mnohem větší vědeckou přesnost, než se dosud předpokládalo. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports přichází s fascinujícím zjištěním: uspořádání hvězd a nebeských těles na plátně odpovídá reálné podobě noční oblohy z 22. července 1889. Vincent van […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz