Vědě se i v roce 2025 podařilo dosáhnout mnoha pozoruhodných úspěchů, které změnily naše chápání lidského zdraví, v některých případech i způsob, jakým je dnes poskytována péče. Vědci přišli na to, jak předcházet nemocem či zlepšit léčbu rakoviny, případně zlepšit péči o pacienty s různými onemocněními. Seznamte se s 9 nejpůsobivějšími objevy roku 2025:.
Nehormonální revoluce v boji s příznaky menopauzy
Více než 80 % žen se během menopauzy potýká s návaly horka a nočním pocením, které jsou natolik závažné, že negativně ovlivňují jejich každodenní život. Nejúčinnější „léčbou“ těchto nepříjemných příznaků, jež přechod provází, je hormonální terapie.
Ovšem mnoho žen ji užívat nemůže, zejména pokud prodělaly rakovinu prsu nebo dělohy, hlubokou žilní trombózu či jiné onemocnění. V loňském roce však schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), stejně jako EU, hned dva léky představující nehormonální terapii.
Užívají se denně a cílí na neurony v hypotalamu mozku, které regulují teplotu. Vědci totiž zjistili, že tyto nervové buňky jsou náchylné k výkyvům hladiny estrogenu, k nimž během menopauzy bohužel dochází.
Snadněji aplikovatelný lék pro těžké alergiky
Mnoho dětí trpí v současné době těžkými alergiemi, například potravinové alergie postihují jedno ze 13 dětí. Rychlá dávka adrenalinu (epinefrinu) během těžké alergické reakce zastaví zánětlivou řetězovou reakci, která by mohla vést k hospitalizaci nebo úmrtí souvisejícími s anafylaktickým šokem.
Mnoho dětí a jejich pečovatelů však při příznacích alergie váhá s podáním autoinjektoru, jako je EpiPen. Rok 2025 však přinesl alternativu bez jehly. Neffy je nový nosní sprej na předpis, který představuje první významnou změnu v podávání adrenalinu dětem za více než tři desetiletí.
Při pocítění příznaků alergické reakce jej stačí vstříknout do nosu. Lék se vstřebává do těla díky nové technologii, která dočasně uvolňuje prostor mezi nosními buňkami, což umožňuje rychlé vstřebání léku do krevního oběhu.
Nebývalý pokrok v regenerativní medicíně
Biology již dlouho fascinuje schopnost mloků a axolotlů regenerovat celé končetiny. Nyní vědci z Harvardu vyřešili, jak toho dosahují – aktivací kmenových buněk v celém těle, nejen v místě poranění. Další pokroky posunuly regenerativní medicínu do nových oblastí.
Vědci vyvinuli první implantovatelnou náplast, která posílila srdeční stěnu u opic. Laboratorně vypěstované kmenové buňky byly před implantací a integrací přeměněny na srdeční sval a pojivovou tkáň. Do budoucna by tato náplast mohla představovat řešení pro lidi trpících srdečním selháním.
Vědci rovněž vůbec poprvé použili kmenové buňky k vytvoření funkční tkáně močovodu, který odvádí moč z ledvin do močového měchýře. Jednalo se o chybějící článek ve snaze regenerovat vylučovací soustavu.
Lepší screening pohlavně přenosných chorob
FDA v roce 2025 schválila ve Spojených státech nový nástroj, Teal Wand, který umožňuje ženám samostatně provedený odběr vaginálních buněk ke zjištění nákazy HPV, v pohodlí domova. Zatím je na recept, ale k jeho získání stačí krátká virtuální konzultace s lékařem.
Následně pošle žena vzorek do laboratoře k analýze. Odborníci věří, že možnost samostatného odběru vzorků zvýší výrazně míru screeningu. Dalším domácím testem, uvedeným loni na americkém trhu, je Visby Medical, dostupný bez receptu.
Zjišťuje přítomnost kapavky, chlamydií a trichomoniázy. Výsledky se zobrazí do 30 minut. V EU zatím testy bohužel schváleny k použití nebyly.
Pokroky v editaci genů metodou CRISPR-Cas9
V loňském roce slavili lékaři úspěch, když se jim podařilo pomocí genové terapie, založené na technologii CRISPR-Cas9, na míru vyléčit kojence. Krátce po narození byl u malého KJ zjištěn těžký deficit karbamoylfosfátsyntetázy 1 (CPS1).
Genetická mutace u něj poškodila klíčový enzym v močovém systému, což způsobilo hromadění toxického amoniaku v jeho krevním oběhu, což ho ohrožovalo na životě. Nástroj CRISPR u něj používal lipidové nanočástice – drobné kuličky na bázi tuku – k přenosu genetických instrukcí do jater, čímž přiměl buňky orgánu k produkci enzymu potřebného k opravě mutace.
Více se dočtete v časopise 21. století číslo 3/2026, které vyšlo 16. února 2026.
Zdroje: National Geographic
