Leguáni zelení (Iguana iguana) jsou poměrně velcí plazi, kteří jsou na Floridě invazivním druhem. Nepřizpůsobili se proto dostatečně zdejšímu klimatu. Když přejde zemí studená fronta, mají tito studenokrevní živočichové problém s termoregulací.

Chlad je může uvést do stavu strnulosti, kdy se neudrží na stromech či plotech a padají k zemi..

Tito ještěři dosahují délky jednoho až dvou metrů a mohou vážit až pět kilogramů. Není proto nic příjemného, když vám téměř spadnou na hlavu. Na Floridě to bohužel může nastat častěji, než by se zdálo. Zelení leguáni byli do země dovezeni v 60. letech 20. století a od té doby se usadili v jižních a centrálních oblastech Floridy, kde lenoší na plotech zahrad, procházejí kanály a ožírají mnoho okrasných zahradních rostlin.

Tím, že se usadili mimo svůj původní areál rozšíření, kterým jsou lesní oblasti tropické Střední a Jižní Ameriky, se sice těší tomu, že pro ně na Floridě neexistují přirození predátoři, jenže občas nejsou schopni čelit zdejšímu klimatu.

Florida má sice subtropické až tropické klima s celoročně teplým počasím, v zimě však může teplota někdy klesnout i k 10 °C. A právě tehdy se leguáni ocitnou v nebezpečí. Stejně jako všichni plazi jsou i oni ektotermními neboli studenokrevnými živočichy.

Jejich tělesná teplota je většinou určena vnějším prostředím, spíše než aby si teplo vytvářeli sami jako savci.

Na chlad nejsou leguáni stavění

Tělesná teplota leguána přitom ovlivňuje jeho vnitřní procesy, například metabolismus. „Během chladného období se tyto procesy zpomalí a mohou dosáhnout stavu podobného strnulosti, kdy se zpomalí srdeční frekvence a dechová frekvence a v důsledku toho i celková signalizace v těle,“ říká Natalie Claunchová, bioložka zabývající se divokou zvěří z Národního výzkumného centra pro divokou zvěř USDA. Pro zástupce plazů pohybujících se po zemi to znamená pomalejší reakční dobu a neschopnost uniknout predátorovi.

Ovšem leguánům, kteří se pohybují ve stromoví, to způsobuje ztrátu motorických schopností a neschopnost udržet se na větvi či kmeni stromů. A tehdy začnou tito ještěři padat z nebe. Teplota, která ztrnulost způsobí se liší v závislosti na velikosti plaza, rychlosti teplotních změn a předchozích zkušenostech s chladnými jevy, ale obecně tělo menšího leguána ztrácí teplotu rychleji.

„U leguánů na Floridě bylo pozorováno, že upadají do stavu omráčení chladem, když okolní teplota klesne pod 10 stupňů Celsia,“ vysvětluje Claunchová.

Z apatie se většinou rychle zotaví

Ovšem jejich záchranu přenesením do auta či dokonce domu nedoporučuje. Pokud leguán nespadl z relativně velké výšky nebo nedopadl špatně, může být na tom lépe, než se zdá. Ostatně stromová zvířata jsou na nějaký ten pád z výšky zvyklá.

„Leguáni se dokáží z apatie rychle zotavit,“ varuje Shannon Knowlesová, ředitelka komunikace Floridské komise pro ochranu ryb a divoké zvěře. „Divocí leguáni se mohou bránit, když nemohou uniknout, někdy k tomu používají své ostré zuby a drápy, jindy dlouhé ocasy, kterými švihají,“ dodává.

Z jednorázové strnulosti se leguáni dokáží dostat, teprve přetrvávající nízké teploty jim mohou způsobit skutečnou újmu. „Dlouhodobé vystavení nízkým teplotám může být pro plazy škodlivé v tom, že se stávají náchylnějšími k infekcím, zatímco jejich imunitní systém je zpomalen,“ objasňuje Natalie Claunchová.

Skutečnost, že leguáni zelení nesnesou chlad, je jednou z mála věcí, které jim brání v narušení ekosystémů ve zbytku Spojených států.

Zdroje: National Geographic