Při teplotách pod bodem mrazu se mohou objevit omrzliny, ovšem mnohem závažnějším, život ohrožujícím stavem je hypotermie neboli podchlazení. To se přitom projevuje malými, snadno přehlédnutelnými symptomy.

Někdy k tomu není ani zapotřebí velký mráz. Na co si dát pozor?.

Světoznámá fotografka a průzkumnice pro National Geographic Ester Horvathová se při své práci dostává do míst, kde může jít skutečně o život. Absolvovala několikaměsíční polární mise napříč západní Arktidou, Kanadou, Grónském, Aljaškou či Antarktidou, které zahrnovaly plavení se na mořském ledu, překonávání mrazivé arktické zimy či šplh po zasněženém terénu.

Při tom všem byla vystavena mrazivému větru a teplotám klesajícím až k mínus 48 °C.

V takovém prostředí není hypotermie abstraktním lékařským pojmem, ale realitou, která může nastat během chvíle. K podchlazení dochází, když klesne tělesná teplota pod 35 °C. Při ní ztrácí tělo teplo rychleji, než ho dokáže vyrobit.

V důsledku toho dochází ke stahování cév, aby udržely teplo kolem životně důležitých orgánů, čímž se snižuje průtok krve do končetin a kůže. Se zpomalením krevního oběhu může docházet k odvádění tepla i z „tělesného jádra“ neboli core těla, což má za následek zhoršení úsudku i schopnosti koordinace.

Když se tělo nemůže zahřát

Čím chladnější je prostředí a čím delší expozice, tím rychleji se rozvíjí hypotermie. Ovšem pozor, k rozvoji podchlazení nedochází pouze za extrémního chladu, může k ní dojít kdykoliv, když si tělo nedokáže udržet svoji teplotu, například při silném větru a chladném dešti či vlivem špatné výživy, dehydratace a nedostatečného oblečení i při teplotách nad bodem mrazu.

„I pocení může způsobit hypotermii, pokud jsou teploty dostatečně nízké. Chlad může způsobit, že vám pot zmrzne na kůži,“ upozorňuje Horvathová.

Obzvláště zranitelní jsou senioři, kojenci a batolata, bezdomovci a lidé užívající alkohol, dále lidé s hypotyreózou neboli sníženou funkcí štítné žlázy a s oběhovými problémy. „Jedním z prvních příznaků podchlazení je třes,“ vysvětluje fotografka.

Ten se objevuje, když se tělo snaží zahřát vytvářením tepla prostřednictvím zvýšené svalové aktivity. Postupně se zhoršuje koordinace pohybu postiženého člověka, který navíc zpravidla začne říkat divné věci či přestane mluvit jasně.

Hlavně neusnout!

Nakonec člověka přemůže vyčerpání a mozek, vlivem toho, že špatně interpretuje signály, začne vytvářet falešný pocit pohodlí. „Extrémní únava a pocit, že se člověku chcete jen spát, patří k nejnebezpečnějším signálům podchlazení, na které je třeba si dát pozor,“ varuje Horváthová.

Jakmile člověk vlivem hypotermie usne, začnou mu selhávat orgány, protože tělo už nedokáže regulovat teplotu a efektivně udržovat životně důležité tělesné funkce. Vlivem toho trpí srdce a mozek, stejně jako další orgány nedostatečným přísunem kyslíku. Pokud se člověku nedostane pomoci včas, ocitne se doslova na prahu smrti.

Ačkoliv jsou s podchlazením často spojovány i omrzliny, obojí se liší. Omrzliny představují lokalizované poškození kůže a tkáně, zatímco podchlazení je celotělový stav. „Můžete být všude zakryti a chráněni před omrzlinami, ale přesto dojde k podchlazení,“ vysvětluje průzkumnice.

Při prvních příznacích hypotermie je třeba zvýšit intenzitu pohybu, pokud třesavka neustává, je třeba postiženého přemístit do tepla. Zahřívání těla ale musí být postupné, aby nedošlo k rozvoji šoku. Pozor je třeba dát i na jídlo a pití.

„Horký nápoj nebo horké jídlo zahřívá tělo příliš rychle,“ říká Horváthová. „Zpočátku obvykle stačí voda pokojové teploty nebo vlažný nápoj.“.

Správné oblečení dělá zázraky

Důležité je blokování větru, svlečení mokrého oblečení a přidání suchých vrstev oblečení nebo dek, někdy je využíván i kontakt kůže na kůži pro sdílení tělesného tepla. Podle Horváthové je však nejlepší podchlazení předcházet, například výběrem správného oblečení.

Ona sama doporučuje merino vlnu. „Nenosím bavlnu ani typické sportovní materiály, protože bavlna absorbuje vlhkost a ztrácí veškeré teplo, když je mokrá, ale zvlněná vlákna vlny zachycují izolační vzduch a odvádějí vlhkost.“.

Dobré je také nosit s sebou více oblečení a v případě potřeby přidat další vrstvu. Při pohybu v extrémním chladu je důležité rovněž zabránit pocení a zajistit doplnění kalorii k udržení tělesné teploty.

Horváthová sází na teplé nápoje a konzumaci velkého množství medu, čokolády a energetických tyčinek. „Dostatečný spánek je také důležitý,“ podotýká, „protože bez něj tělo nedokáže regulovat teplotu ani efektivně produkovat energii.“ A přidává další radu:

„Nikdy neignorovat nutkání na močení, protože zadržováním tělo spotřebovává spoustu energie.“ Na závěr pak dodává: „Musíte vždy dbát na včasné varovné signály podchlazení, abyste se co nejrychleji dostali někam do sucha a tepla.“.

Zdroj: National Geographic