Skupinka lidí stojí venku na mrazu. Zima jim ale nijak zvlášť nevadí. Šíří se mezi nimi pozitivní energie. Ústa mají roztažená od ucha k uchu, jak se na sebe usmívají. Co je důvodem jejich dobré nálady? Oddávají se společnému zpěvu. Při téhle aktivitě se svět hned zdá o něco veselejší.
Scéna z pohádky Pyšná princezna, v níž švec přebíhá hranici z království, kde je zakázáno zpívat, do sousední země krále Miroslava, kde zpěv povolen je, patří mezi velmi známé a populární. A v souladu se zjištěními odborníků to švec dělá dobře – zpěv má totiž nepopiratelné přínosy pro naše zdraví.
Příznivě působí na různé oblasti fungování organismu i na lidskou psychiku. Podle Adama Lewise, docenta respirační fyzioterapie z britské University of Southampton, je zpívání aktivitou, která může tělu prospět do jisté míry podobně jako cvičení.
Alex Street z Cambridge Institute for Music Therapy Research na Anglia Ruskin University, taktéž ve Velké Británii, dokonce zkoumá možnost využití zpěvu při zotavování z poranění mozku.
Zpěv coby prostředek rehabilitace
Nicméně začít s tímto tématem by bylo vhodné u orgánu, který si se zpíváním často spojujeme – u plic. Obecně je zpěv pro náš dýchací systém včetně plic příznivý. Tím, jak jim pomáhá, se zabývala třeba dánská výzkumnice a hudební pedagožka Mette Kaasgaardová.
Ta spolu s dalšími vědci zjišťovala, zda pěvecký trénink účinně zabírá při rehabilitaci, související s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Tým expertů vycházel z toho, že pro řadu lidí je často problematické realizovat metody rehabilitace v podobě fyzické aktivity. Zkoumali proto možnost alternativy v podobě zpěvu.

Studie, na níž se kromě Kaasgaardové podíleli třeba lékař Ole Hilberg nebo Peter Vuust, jenž je nejen neurologem, ale i skvělým hudebníkem, se zaměřila na celkem 270 pacientů, stižených zákeřným onemocněním.
Celého výzkumu, který trval po dobu 10 týdnů, se nakonec zúčastnilo 195 z nich. Experti srovnávali, jaký měly na jednotlivé pacienty vliv různé terapeutické metody – buď v podobě fyzického, nebo speciálního pěveckého tréninku.
Jak vyplynulo ze závěrů studie, zpívání pomáhalo pacientům v rámci nastavených měřitelných hodnot ve srovnatelné míře jako cvičení. Nicméně vědci upozornili, že rehabilitační limity zpěvu je třeba ještě podrobněji zanalyzovat a vyhodnotit.
Rytmus a hloubka dýchání
I jiní experti už řešili využití zpívání coby pomocníka při onemocnění CHOPN. Například podle studie Canterbury Christ Church University v britském Kentu pomáhá u pacientů s příznaky choroby. Pozitivní přínos této aktivity studoval rovněž Keir Philip, klinický lektor z Imperial College London.
Ten se nechal slyšet, že určité metody, jejichž základem je právě zpěv, se mohou podílet na procesu zlepšování příznaků u chronických respiračních onemocnění. Odkázal přitom například na rytmus a hloubku dýchání.
Zároveň však podotkl, že se nejedná o žádný zázračný lék, spíš o doplněk ke klasické léčbě.
Více se dočtete v čísle 3/2026