Luxusní loď pocházející z prvního století odpovídá popisu řeckého historika Strabóna. Její vrak objevili odborníci z Evropského institutu pro podvodní archeologii (IEASM). Podle objevitelů je fascinující na vlastní oči spatřit to, co dosud bylo možné vidět jen na mozaikách či o tom číst v historických spisech….
S paláci, chrámy a 130 metrů vysokým majákem na ostrově Faros – jedním ze sedmi divů starověkého světa – byla egyptská Alexandrie jedním z nejvelkolepějších měst starověku. Součástí města byl i přístav Portus Magnus, ve kterém ležel i dnes již potopený ostrov Antirhodos.
A právě v jeho blízkosti byl vrak lodi nalezen. Tento typ luxusních výletních lodí, které se proháněly po nilském kanále, popsal ve svém díle i historik Strabón (63–19 př. n.l.), který Alexandrii navštívil kolem let 29 až 25 př. n.l.
Strabón loď popsal ve svých spisech
Uvedl k nim: „Tyto lodě jsou luxusně vybaveny a jsou používány královským dvorem k výletům; a také davy veselících se, jež se na nich projíždějí po nilském kanálu během veřejných slavnosti; každý den i každou noc jsou tyto lodě plné lidí, kteří hrají na flétnu a tančí bez zábran a s extrémní prostopášností.“ Objevená výletní loď zřejmě pochází z 1. století n.
l., dlouhá byla 35 metrů a postavená tak, aby pojala centrální pavilon s luxusně zařízeno kajutou.
Franck Goddia, hostující profesor námořní archeologie na Oxfordské univerzitě, který stál v čele týmu, který loď objevil, k tomu říká: „Je to nesmírně vzrušující, protože je to vůbec poprvé, co byl takový člun v Egyptě objeven… O těchto člunech se zmiňovali různí starověcí autoři, jako například Strabón, a byly také zastoupeny v některých ikonografiích – například na mozaice z Palestriny, kde vidíte takový člun mnohem menší velikosti se šlechtici lovícími hrochy. Ale [skutečný člun] nebyl nikdy předtím objeven.“.
Loď pohřbená pod sedimenty
Mozaika, jež byla součástí klasické svatyně v Palestrině, městě, jež leželo východně od starověkého Říma, ovšem zobrazuje loď dlouhou možná 15 metrů, zatímco ta skutečně nalezená byla mnohem větší, soudě podle dobře zachovaných trámů.
Ty se rozprostírají do šířky 7 metrů, k obsluze lodi tak bylo potřeba více než 20 veslařů. Nacházela se 7 metrů pod vodní hladinou a 1,5 metru pod sedimenty. Goddio se zpočátku dokonce domníval, že se jednalo o dvě lodě na sobě, protože typ konstrukce lodi byl velmi zvláštní.
„Příď byla plochá… a záď kulatá… aby se loď dala plavit ve velmi mělké vodě,“ vysvětluje archeolog.
Ten se zkoumáním starověké Alexandrie a jejího okolí zabývá od roku 1992. V roce 2000 jeho tým objevil v zátoce Abú Kir starověké město Thonis-Herakleion a části města Kanopus. Mezi největší tam nalezené poklady patří dvě obří sochy znázorňující ptolemaiovského krále a královnu.
V roce 2019 pak Goddio a jeho tým narazili na vrak ve vodách kolem Thonis-Herakleionu, jehož neobvyklé detaily odpovídaly popisu jiného starověkého řeckého historika Hérodota (484–425 př. n.l.). Nyní tedy nalezl vrak lodi v přístavu Portus Magnus, který se po sérii zemětřesení a přílivových vln potopil i s částí pobřeží do moře, a spolu s ním i paláce a další budovy. Vrak lodi zůstane na mořském dně, ale bude dále zkoumán.
Zdroj: The Guardian
