Z vinného odpadu poklad: Jak matolina ožívá ve službách budoucnosti

Když vinař vylisuje poslední kapku moštu, zůstane mu hromada zbytků – slupky, semena, stopky. Pro většinu lidí bezcenný odpad, pro vědce z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) ale hotový poklad.

Z matoliny, jak se této směsi říká, se totiž může stát surovina, která najde cestu do pekáren, kosmetických salónů i do průmyslových dílen.

Matolina je pozoruhodná směs slupiček, zrníček a stopiček, které zůstávají po lisování vína. Kromě trošky cukrů a kyselin obsahuje i spoustu látek, o něž by se mohly přetahovat firmy z různých oborů: vlákninu, minerály a především fenolické sloučeniny, známé svými antioxidačními účinky.

„Matolina není odpad, ale cenná sekundární surovina,“ zdůrazňuje Ing. Václav Dvořáček, Ph.D., vedoucí výzkumného týmu Kvalita rostlinných produktů v CARC. „Může zlepšit složení potravin, stát se základem doplňků stravy, ale i kosmetiky či biokompozitů.“.

Pečivo s přídavkem matoliny je bohatší na vlákninu, barvitější a déle vydrží čerstvé. Věda tak vrací chuť tomu, co dřív končilo v odpadu.

Od pečiva po bioplast

Z matoliny lze vyrobit moučku, která obohatí chléb či těstoviny o vlákninu a antioxidanty, a navíc prodlouží jejich čerstvost. Jemně mletá matolina zase poslouží jako přísada do peelingů nebo jako základ přírodních mastí.

Olej z hroznových semínek už dávno patří mezi kosmetické poklady, ale výzkum míří dál – třeba k biokompozitním deskám, které by mohly nahradit část dřeva a déle odolávat slunečnímu záření.

A tím to nekončí. V laboratořích se testuje i využití matoliny jako substrátu pro pěstování léčivých hub či součást krmných směsí s vysokým obsahem vlákniny. Z vinařského odpadu se tak pomalu stává multifunkční surovina s vysokou přidanou hodnotou.

Zbytky z lisování hroznů končí nejen v sudech s vínem, ale i v rukou vědců. Matolina se tu mění v moučku, olej i nové materiály s přidanou hodnotou.

Víno, které živí víc než jen sklenku

Na podzimním semináři ve Vinařství Ludwig v Němčičkách mohli účastníci ochutnat pečivo i cukrářské výrobky právě s přídavkem matoliny. „Spolupráce s vědci nám pomáhá proměnit to, co dřív končilo na hnojišti, v produkt se zdravotními benefity,“ říká Ing. Ludvík Šlancar, CSc., ředitel vinařství.

Podle něj tím vinaři naplňují i strategii Svazu vinařů ČR: víno není jediný produkt révy, ale jen jeden z mnoha darů, které tahle rostlina nabízí. Hrozen – a všechno, co po něm zbude – se stává zdrojem zdraví i inovací.

Cirkulární příběh o pěti R…

Celý výzkum je součástí projektu Ministerstva zemědělství „Inovativní využití matoliny, obilných pluch a otrub pro tvorbu produktů s vysokou přidanou hodnotou“, který běží pod koordinací CARC až do roku 2028. Spolupracují na něm Česká zemědělská univerzita, konsorcium Nanoprogress, vinařství Ludwig a Mlýn Perner.

Projekt stojí na pilířích tzv. konceptu 5R – Rethink, Renew, Reduce, Reuse, Recycle. Jinými slovy: přemýšlet jinak o odpadech a dát jim druhý život. „Chceme ukázat, že i vedlejší produkty mají obrovský potenciál,“ uzavírá Václav Dvořáček.

Nový Citroën C5 Aircross neobsahuje jen výhonky vinné révy. Celkově je ve voze použito 47 kg recyklovaných plastů nebo plastů z biologických materiálů, 160 kg recyklovaných kovových dílů a 20 % z pneumatik.

…a Citroën

Matolina není jediný „odpad“ z vinné révy, který se dá dál používat. Citroënu u své nové vlajkové lodi C5 Aircross například využívá až z 20 % výhonky vinné révy z ekologických vinic v Burgundsku pro světlé plasty v úložných prostorech dveří a v konzole.

Tyto výhonky se po sklizni obvykle spálí. Nový Citroën C5 Aircross je tak prvním vozem na světě, který do svého designu výhonky vinné révy zakomponoval.