Jde o skutečně majestátní zvířata. Někdo by je mohl zaměnit s bizony. Ovšem na rozdíl od bizonů, kteří pocházejí z rozlehlých severoamerických prérií, má tento kopytník domov v Evropě. Představuje přitom největšího suchozemského savce starého kontinentu.
Zubr evropský byl v minulosti celkem běžným zvířetem, a to i v českých končinách. V průběhu 18. století mu ale v tuzemsku začal zvonit pomyslný umíráček. Jeho populace se ovšem vytrácely i z jiných území.
Zkraje 20. století se ocitl na pokraji vyhynutí. Černému scénáři se podařilo vyhnout díky reintrodukčním odborníky řízeným projektům, které pomohly a stále pomáhají vrátit úchvatné kopytníky do jejich přirozeného prostředí.
Býk dorazil ze severu
U řady takových úspěchů je patrná česká stopa. Vždyť zubři si už nějaký ten pátek hledají cestu zpátky do naší přírody. Aktuálně byla v rámci projektu pražské zoologické zahrady, na němž se podílí i městská část Dolní Počernice, Magistrát hlavního města Prahy a Akademie věd ČR, vypuštěna do více než desetihektarového výběhu v Dolních Počernicích čtyři zvířata.
Konkrétně se jedná o zubří samice pojmenované Grebelle, Onelina a Omega a chovného býka Oskara.
Samec dorazil do země v srdci Evropy z finských Helsinek. Dalekou cestu absolvovala i Grebelle, která připutovala z Reserve d’Animaux Sauvage v Han-sur-Lesse v Belgii. Onelina z plzeňské zoo a Omega z olomoucké zoo mají „v kopytech“ kratší trasu. V novém domově se aklimatizovaly již od září.
Klíčem je obyčejná pastva
Účelem je mimo jiné revitalizovat krajinu a dosáhnout tak obnovy funkčního biotopu. Zní to jako něco velmi komplikovaného, ovšem jak popíše kurátorka kopytníků z pražské zoo Barbora Dobiášová, klíč k takovému procesu je jednoduchý a spočívá v obyčejné pastvě.
Odborníci doufají, že v důsledku změn krajina přivábí více ptactva či motýlů. Podobný introdukční projekt už pražská zoo realizovala vypuštěním koní Převalského do výběhu na Dívčích hradech.
