Domů     Historie
Cestu k jízdě na koni otevřely genetické mutace

Domestikace koní byla jedním z úspěchů doby bronzové, který přinesl lidem mnoho pozitivních změn. Ovšem mezi zkrocením divokých koní a jejich osedláním uběhl nějaký čas. Díky zkoumání genetických mutací v koňské DNA mohli nyní vědci určit nejen kdy k těmto událostem došlo, ale i jaké geny se na tom podílely….

Arabské přísloví praví: „Pohled na svět je nejkrásnější, když prochází mezi ušima koně“. Než se však člověk mohl vyšvihnout na koňský hřbet, nějakou dobu to trvalo. Nutnou podmínkou totiž nebyla jen samotná domestikace zvířete, ale i genetické modifikace, které umožnily, aby koňský hřbet udržel váhu jezdce.

Už v roce 2021 zjistil Ludovic Orlando, molekulární archeolog z Centra pro antropobiologii a genomiku ve francouzském Toulouse, a jeho tým, na základě studia starověké koňské DNA, že moderní domestikovaní koně pocházeli z jihozápadního Ruska.

K jejich domestikaci došlo před více než 4 200 lety. Stále ale odborníci stáli před nezodpovězenou otázkou, jaké geny se u těchto koňských populací změnily. Ve spolupráci s odborníky z Číny a Švýcarska nyní Orlando a jeho tým analyzovali genomy – kompletní sady genetických informací – pocházející od 71 koní různých plemen a časových období.

Zaměřili se přitom na 266 míst v jejich genomech, aby sledovali historii těchto genů od raného procesu domestikace.

Zkrocení i změna stavby těla

Hned devět z nich vykazovalo silné selekční znaky, což znamená, že vlastnosti, které u koní vytvořily, byly zřejmě cílem lidských chovatelů. Dva geny byly obzvláště zajímavé, protože vykazovaly silný výběr již v rané fázi domestikace koní.

Gen ZPFM1 ovlivňuje hladinu úzkosti u myší a celkovou pohodu u lidí. Tento gen prošel u koní silným výběrem asi před 5 000 lety, což naznačuje, že jedním z prvních kroků v domestikace koní bylo, vcelku logicky, jejich zkrocení.

Jiné místo v genomu, nacházející se poblíž genu zvaného GSDMC, prošlo silným výběrem o něco později, asi před 4 700 až 4 200 lety. Mutace v tomto místě u lidí jsou spojeny s chronickými onemocněními zad a jejich bolestí.

U koní jsou spojeny s poměrem délky těla k výšce. Když vědci provedli pokus na myších, při kterém byl těmto hlodavcům gen GSFMC inaktivován, měly rovnější páteř a silnější přední končetiny.

Zdroj: Bibliotheque Nationale de France

Člověk na koňském hřbetě

Na základě toho se Orlando a jeho kolegové domnívají, že změny v genu GSDMC mohly změnit způsob pohybu a nesení váhy u koní, aby byli schopni unést lidského jezdce. Během pouhých několika set let se frekvence výskytu varianty tohoto genu prudce zvýšila a ze sotva detekovatelné se stala přítomnou téměř u všech koní.

„To znamená, že lidé měli v úmyslu tuto variantu v populaci častěji zařazovat,“ říká Orlando. Koně s touto mutací měli odhadem o 20 procent více potomků než ti bez ní. „Když něco takového uvidíte, víte, že jste na stopě něčeho, co skutečně změnilo pravidla hry v biologii koní.“.

Díky tomu, že mohli jezdci využívat koně jako „dopravní prostředky“, došlo ke změně nejen lidské přepravy, ale i způsobu vedení války, což významně ovlivnilo historii lidstva. Ačkoliv je gen GSDMC podle všeho důležitým pro rozvoj jezdectví, je podle Orlanda možné, že svoji roli sehrály i jiné geny, případně kulturní inovace, například taktiky interakce s koňmi, které stopy v genomu nezanechaly.

Nicméně považuje za fascinující, že určité genetické vlastnosti koní mohly přispět k úspěchu a rozvoji stepních říší v Mongolsku a Čině, které byly koňmi poháněny. „Sekvenujeme spoustu genomů těchto starobylých koní, abychom pochopili, jaké koně tyto říše vyvinuly, aby vytvořily společnosti, o kterých čteme v historii.“.

Zdroj: ScienceNews

Foto: Pixabay, Bibliotheque Nationale de France
Zdroje informací: ScienceNews
Štítky:
Související články
Historie 6.4.2026
Lov mamuta rozhodně nebyl nic jednoduchého. Obrovský chobotnatec nikdy nedal svou kůži lacino. Muži museli být dobře sehraní a naplánovat účinnou strategii. To by šlo dost těžko, kdyby mezi sebou nedokázali komunikovat. Vyjadřovat se pomocí slov – to je něco, co do jisté míry dělá člověka člověkem. Nejde jen o schopnost navzájem se dorozumět, ale […]
Historie Medicína 5.4.2026
Dějiny se obvykle píší skrze data, jména nebo události. Z nich pak pramení příběhy válek, převratů, triumfů i tragédií. Jenže za tím vším, co se jeví jako nevyhnutelný běh dějin, stojí lidé a ti mají nejen armády, ale i hlavy, tedy přesněji řečeno: mysl. A ta bývá nevyzpytatelná, složitá, křehká i nebezpečná. A právě ve […]
Byl to muž, který četl v Evropě jako v otevřené knize, a zároveň ji pomáhal psát. Nová výstava František Palacký 1798–1876 v Národním muzeu ukazuje českou legendu jinak. Ne jako nehybný pomník z „neoblíbeného“ století, ale jako živého, neklidného ducha své doby. Národní muzeum otevřelo výstavu v Historické budově u příležitosti 150. výročí úmrtí slavného […]
Dosud nejstarší přímé genetické důkazy o psech pocházely z doby před 10 900 lety, protože DNA ze starších vzorků byla příliš fragmentovaná na to, aby šlo rozlišit mezi psem a vlkem. Pokročilejší sekvenční techniky nyní umožnily analýzu starších vzorků, která jasně ukázala, že psi byli společníky lidí dlouho před vznikem zemědělství. Průlomový výzkum, jehož závěry […]
Historie 25.3.2026
Rivalita mezi Římem a Kartágem nebyla ve své době nic překvapujícího. Svým způsobem šlo o dva kohouty na jednom smetišti, přičemž ono smetiště představovalo západní Středomoří. Římané „kokrhali“ z Apeninského poloostrova, zatímco Kartaginci z území u dnešní metropole Tunis v severoafrickém Tunisku. Ovládnutí strategické oblasti bylo klíčem k dominantnímu postavení v celém regionu, jenž by […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz