Domů     Historie
Cestu k jízdě na koni otevřely genetické mutace

Domestikace koní byla jedním z úspěchů doby bronzové, který přinesl lidem mnoho pozitivních změn. Ovšem mezi zkrocením divokých koní a jejich osedláním uběhl nějaký čas. Díky zkoumání genetických mutací v koňské DNA mohli nyní vědci určit nejen kdy k těmto událostem došlo, ale i jaké geny se na tom podílely….

Arabské přísloví praví: „Pohled na svět je nejkrásnější, když prochází mezi ušima koně“. Než se však člověk mohl vyšvihnout na koňský hřbet, nějakou dobu to trvalo. Nutnou podmínkou totiž nebyla jen samotná domestikace zvířete, ale i genetické modifikace, které umožnily, aby koňský hřbet udržel váhu jezdce.

Už v roce 2021 zjistil Ludovic Orlando, molekulární archeolog z Centra pro antropobiologii a genomiku ve francouzském Toulouse, a jeho tým, na základě studia starověké koňské DNA, že moderní domestikovaní koně pocházeli z jihozápadního Ruska.

K jejich domestikaci došlo před více než 4 200 lety. Stále ale odborníci stáli před nezodpovězenou otázkou, jaké geny se u těchto koňských populací změnily. Ve spolupráci s odborníky z Číny a Švýcarska nyní Orlando a jeho tým analyzovali genomy – kompletní sady genetických informací – pocházející od 71 koní různých plemen a časových období.

Zaměřili se přitom na 266 míst v jejich genomech, aby sledovali historii těchto genů od raného procesu domestikace.

Zkrocení i změna stavby těla

Hned devět z nich vykazovalo silné selekční znaky, což znamená, že vlastnosti, které u koní vytvořily, byly zřejmě cílem lidských chovatelů. Dva geny byly obzvláště zajímavé, protože vykazovaly silný výběr již v rané fázi domestikace koní.

Gen ZPFM1 ovlivňuje hladinu úzkosti u myší a celkovou pohodu u lidí. Tento gen prošel u koní silným výběrem asi před 5 000 lety, což naznačuje, že jedním z prvních kroků v domestikace koní bylo, vcelku logicky, jejich zkrocení.

Jiné místo v genomu, nacházející se poblíž genu zvaného GSDMC, prošlo silným výběrem o něco později, asi před 4 700 až 4 200 lety. Mutace v tomto místě u lidí jsou spojeny s chronickými onemocněními zad a jejich bolestí.

U koní jsou spojeny s poměrem délky těla k výšce. Když vědci provedli pokus na myších, při kterém byl těmto hlodavcům gen GSFMC inaktivován, měly rovnější páteř a silnější přední končetiny.

Zdroj: Bibliotheque Nationale de France

Člověk na koňském hřbetě

Na základě toho se Orlando a jeho kolegové domnívají, že změny v genu GSDMC mohly změnit způsob pohybu a nesení váhy u koní, aby byli schopni unést lidského jezdce. Během pouhých několika set let se frekvence výskytu varianty tohoto genu prudce zvýšila a ze sotva detekovatelné se stala přítomnou téměř u všech koní.

„To znamená, že lidé měli v úmyslu tuto variantu v populaci častěji zařazovat,“ říká Orlando. Koně s touto mutací měli odhadem o 20 procent více potomků než ti bez ní. „Když něco takového uvidíte, víte, že jste na stopě něčeho, co skutečně změnilo pravidla hry v biologii koní.“.

Díky tomu, že mohli jezdci využívat koně jako „dopravní prostředky“, došlo ke změně nejen lidské přepravy, ale i způsobu vedení války, což významně ovlivnilo historii lidstva. Ačkoliv je gen GSDMC podle všeho důležitým pro rozvoj jezdectví, je podle Orlanda možné, že svoji roli sehrály i jiné geny, případně kulturní inovace, například taktiky interakce s koňmi, které stopy v genomu nezanechaly.

Nicméně považuje za fascinující, že určité genetické vlastnosti koní mohly přispět k úspěchu a rozvoji stepních říší v Mongolsku a Čině, které byly koňmi poháněny. „Sekvenujeme spoustu genomů těchto starobylých koní, abychom pochopili, jaké koně tyto říše vyvinuly, aby vytvořily společnosti, o kterých čteme v historii.“.

Zdroj: ScienceNews

Foto: Pixabay, Bibliotheque Nationale de France
Zdroje informací: ScienceNews
Štítky:
Související články
Hostiny provázené dobrým jídlem nejsou ničím neobvyklým, i my se scházíme s nejbližšími, abychom nad stoly, prohýbajícími se pod nejrůznějšími pochutinami, oslavili narozeniny, svatbu, narození dítěte či se s někým blízkým rozloučili. Dobré jídlo a společnost poskytují útěchu. A nejinak tomu bylo i na konci doby bronzové…. Odborníci z Cardiffské univerzity objevili na velkých prehistorických […]
Historie 11.9.2025
Už 250 let se v samém srdci Prahy rozprostírá zelená oáza, kde se potkává historie s vědou a tropické palmy s českým jetelem. Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy letos slaví 250 let od svého založení – a připravila oslavy, které slibují nejen pohled do minulosti, ale i ochutnávku současného výzkumu a trochu té botanické […]
Historie 10.9.2025
Je s ním spojována česká národní identita. Jenže role Řípu je, respektive bývala mnohem větší. Dokládají to archeologické vykopávky, jež v jeho okolí v posledních letech proběhly. Expertům se podařilo odkrýt úchvatné mohyly s rituálním významem, přetrvávajícím stovky let O Řípu se zpravidla mluví v souvislosti s pověstí o praotci Čechovi. Ovšem tato ikonická hora a oblast […]
Historie 10.9.2025
Inteligentní, mrštný predátor s obrovským drápem, jenž dokáže bezbrannou kořist bleskově rozpárat. Mohl se takový děsivý zabiják vyvinout v malého švitořícího opeřence? Mohli se vůbec z nějakých dinosaurů vyvinout ptáci? To je otázka, na níž se experti nedokážou úplně shodnout. A to už víc jak 150 let Dinosauři fascinovali celé generace dětí i dospělých. V minulosti […]
Historie 8.9.2025
Byl rok 1951. Komunistický režim drtil svobodu v Československu jako obří hydraulický svěrák. V Ostrově na Karlovarsku vznikl areál ke zpracování uranové rudy, jež byla vytěžena v okolí. Nad celým prostorem se tyčila sedmipatrová věž z červených cihel. Rudá věž smrti V areálu dřeli političtí vězni, tedy lidé, kteří byli představitelům režimu trnem v oku. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz