Vytvořit lék proti virovým infekcím je nesnadný úkol, zejména z toho důvodu, že viry často mutují. Nyní se však odborníci zaměřili na cukry zvané glykany, které by mohly být překvapivě Achillovou patou virů.

Pokud se to prokáže, otevírá se cesta k širokospektrálnímu antivirotiku….

Viry stojí za řadou nákaz, které jsou pro lidstvo smrtící. Vedle SARS-CoV-2, který vyvolává covid-19, jsou to například viry eboly, HIV či marburg. Protože viry rychle mutují, vývoj léku, který by navíc účinkoval proti různým virům, je více než obtížný.

Nyní se však ukazuje, že cílem antivirových léků by se mohl stát překvapivě cukr přítomný na povrchu virových membrán, který jim pomáhá se přichytit k hostitelským buňkám a proniknout do nich.

Slabým místem virů jsou cukry

Ve své studii, zveřejněné koncem srpna v časopise Science Advances, to uvádějí vědci v čele s profesorem Adamem Braunschweigem z Městské univerzity v New Yorku. Zaměřili se v ní na tak zvané N-glykany, pomocí kterých se viry přichytávají k hostitelským buňkám.

Tyto glykanové struktury, jsou připojeny vždy prostřednictví stejné molekuly, tak zvaného linkeru. A právě tento linker se stal cílem syntetických molekul, které by měly bránit virové nákaze.

„Všechny tyto cukry jsou k viru připojeny pomocí stejné molekuly, linkeru,“ vysvětluje Braunschweig. „Vytvořili jsme proto molekuly, které cílily na tento linker.“ Jednalo se o tak zvané syntetické karbohydrátové receptory (SCR), které by se mohly zasunout do receptoru používaného molekulami glykanů k fúzi s virovými částicemi.

Testovali jich 57, čtyři z nich se osvědčily, neboť byly schopny u primátů blokovat infekci šesti viry – ebola, hendra, marburg, nipah, SARS-CoV-1 a SARS-CoV-2.

Spatří světlo světa širokospektré antivirotikum?

Vědci provedli rovněž pokus s myšmi infikovanými virem SARS-CoV-2, který je odpovědný za onemocnění covid-19. V sérii testů na osmi až deseti myších jim nabídli nové sacharidové molekuly jako léčbu. Po jednorázové dávce přežilo 90 % infikovaných myší, zatímco v kontrolní skupině všechna zvířata infekci podlehla.

„Toto je zajímavá studie, která ukazuje možnou cestu k širokospektrým antivirotikům,“ říká William Wimley, biochemik z Lékařské fakulty Tulane University v New Orleans, který se studie nezúčastnil. „Než se tam ale dostaneme, čeká nás ještě mnoho optimalizačních kroků.“.

Od té doby vědci rozšířili své testování a do svého seznamu přidali další tři viry. Očekávají, že úspěšné SCR začnou klinicky testovat v roce 2028. „Mechanismus vazby povrchových glykanů by mohl být také využit k léčbě rakoviny a imunologických poruch,“ domnívá se Braunschweig.

Vědcům z Kolumbijské univerzity se pak podařilo vyvinout širokospektrální antivirotikum, které využívá mRNA k tomu, aby hostitelské buňky produkovaly protein s antivirovými vlastnostmi. Možná se v budoucnu skutečně dočkáme širokospektrálních antivirotik, je však mít stále na paměti, jak rychle dokáží viry mutovat.

Zdroj: ScienceNews